Tomáš Kraus: Zájem veřejnosti o Červenou středu nás velmi potěšil

Příští středu 27. listopadu se v Praze a v dalších městech a obcích ČR uskuteční iniciativa Červená středa (#RedWednesday), která chce veřejně připomenout všechny, kdo jsou ve světě pronásledováni pro své náboženské přesvědčení. Při této příležitosti jsme udělali rozhovor s Tomášem Krausem, tajemníkem Federace židovských obcí, která se na této akci podílí společně s ČBK a ERC.
Publikováno: 20. 11. 2019 9:00

Můžete nám říci svoji zkušenost za židovskou obec týkající se náboženského pronásledování či projevů antisemitismu v ČR v současné době?

Federace židovských obcí si ve spolupráci s dalšími institucemi vede statistiku těchto projevů a každoročně o tom vydává souhrnnou zprávu. Za loňský rok, tedy rok 2018, jsme evidovali asi 350 takovýchto incidentů, nicméně převážná část byla zachycena na internetu, násilných činů či obtěžujícího jednání jsme zaznamenali doslova jen několik. Z celkového pohledu lze tedy říci, že úroveň antisemitismu v naší zemi je konstantně nízká.

Jaké je situace v tomto ohledu v Evropě, potažmo ve světě? Ve které zemi je to nejhorší a co se tam děje?

Tam je tomu bohužel zcela jinak. Pokud bychom srovnali obdobné zprávy či statistiky v evropských zemích, ale i na celém světě, vychází z toho Česká republika opravdu nejlépe. A bohužel to nelze nijak rozložit geograficky, protože k nárůstu antisemitismu došlo v posledních letech jak na Západě, tak na Východě, jak na sever, tak na jih od nás. Nemůžeme tedy ukázat prstem na jednu konkrétní zemi, ve většině se situace v poslední době skutečně rapidně zhoršila. Jde navíc o kombinaci tradičního antisemitismu, který přichází z řad krajní pravice, a tzv. nového antisemitismu, který má svůj původ v izraelsko-palestinském konfliktu a přenesl se do Evropy, kde je šířen především levicovými kruhy.

Existuje proti tomu nějaká prevence? Jaké vyvíjíte aktivity, abyste těmto projevům zamezili? Pomáháte i v jiných zemích potírat tyto projevy?

Nejde asi mluvit o prevenci, ale snažíme se i na úrovni mezinárodních organizací prosadit přijetí definice antisemitismu. Je to dost důležité, protože i tam, kde panuje konsensus o tom, že antisemitismus je negativním jevem, není zcela jisté, co se tím vlastně míní. Z tohoto důvodu definice vznikla, a to na půdě Mezinárodní aliance pro památku holocaustu (IHRA). Česká republika ji přijala v lednu letošního roku v obou komorách Parlamentu a nyní jednáme o její implementaci. A jde nám především o vzdělání, osvětu – pokud bychom to měli nazvat takto -, protože jsme přesvědčeni o tom, že to je ta nejlepší prevence.

Jaký způsobem se do Červené středy zapojuje židovská obec v ČR a ve světě? Máte v tomto ohledu nějaké plány do budoucna?

Myslím, že jsme v tomto ohledu unikátní, prozatím nevím o tom, že by se v jiných zemích Červené středy účastnili i zástupci židovské komunity. Ale pro nás je to naprosto samozřejmé, naše společenství takto spolupracuje již třicet let, tedy od doby, kdy padl komunistický režim a kdy to bylo možné. A to nepočítám naše vztahy z dob komunistické totality, kdy jsme byli všichni - jakožto věřící - vehnáni do politické opozice a naše spolupráce – ale i obyčejná lidská přátelství – jsme navázali už tehdy. Takže pro nás je samozřejmostí takovéto akce se zúčastnit a počítáme s tím i do budoucna. V téhle souvislosti připomenu prohlášení, odsuzující antisemitismus, která přijala nedávno jak Česká biskupská konference, tak Ekumenická rada církví.

Jakou máte odezvu ze strany státní správy či vůbec společnosti? Vnímáte nějakou podporu?

Nejsem si jist, nakolik naší akci zaznamenala státní správa. Ale loňský první ročník měl velký ohlas ve veřejnosti, a to nejen u věřících. Nepočítali jsme ani s tím, že by se k nám připojili i mimopražské diecéze a další spolky a farnosti. Ale tohle přesně se stalo, a s velkým ohlasem. A i samotný průvod Prahou s rozsvícenými svíčkami udělal velký dojem, nejen na kolemjdoucí, ale i na nás samotné, protože jsme byli potěšeni zájmem a často velmi sympatickými reakcemi přihlížejících.

Červená středa je široce ekumenicky rozkročená, katolíci, protestanti, židé. Jak jste spokojený se spoluprací v rámci této aktivity?

Myslím, že se nám podařilo vytvořit i pro tuto akci dost dobře sehraný tým. Ale jak jsem již řekl – fakt, že si takhle rozumíme, pro nás není žádné velké překvapení.

 

 

 

 

Autor článku:
Tomáš Tetiva

Související články

Další aktuality

V předvečer svatováclavské pouti projde Prahou průvod s Palladiem za požehnání a pokoj

U příležitosti svátku hlavního patrona české země sv. Václava, Dne české státnosti a také k uctění 1100. výročí mučednické smrti české kněžny sv. Ludmily pořádá Hnutí duchovní obnovy národa s Kolegiátní kapitulou sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi a ve spolupráci s Arcibiskupstvím pražským Svatováclavské putování Prahou s Palladiem země české. Uskuteční se v Praze v pondělí 27. září 2021 a účastníci při něm budou prosit za požehnání a pokoj Praze i celé vlasti.
16.09.2021

Arcibiskup Graubner bude celebrovat mši svatou při pouti Policie ČR

Ve čtvrtek 7. října 2021 se v olomoucké katedrále sv. Václava uskuteční mše svatá za Policii ČR: policisty, občanské zaměstnance a policisty, kteří položili svůj život při výkonu služby. Od 16.00 ji zde bude celebrovat arcibiskup Jan Graubner, předseda České biskupské konference.
16.09.2021

Šaštín: Poslední den cesty papeže na Slovensku

Na slavnost Panny Marie Sedmibolestné, patronky Slovenska, dnes dorazilo na mši se Svatým otcem Františkem do Šaštína téměř 60 tisíc poutníků. Papež František slavil bohoslužbu po společné modlitbě se slovenskými biskupy v bazilice Panny Marie Sedmibolestné v Šaštíně na závěr čtyřdenní pastorační cesty na Slovensku. Po mši následovalo rozloučení na bratislavském letišti a Svatý otec odletěl zpět do Říma.
15.09.2021

Biskup Nuzík: Eucharistický kongres je příležitost k oživení víry

Za svou návštěvou Budapešti, kde byl 11. a 12. září 2021 přítomen závěrečným dnům Mezinárodního eucharistického kongresu, se ohlíží olomoucký pomocný biskup Josef Nuzík.
15.09.2021

Katolický týdeník: Příběh první české světice

V pozdním létě roku 921 skončila na Tetíně pozemská pouť přemyslovské kněžny Ludmily rukama najatých vrahů. Proč se tak stalo, jak místo jejího mučednictví vypadá dnes a jakou inspirací je nám tato první česká světice dnes?
15.09.2021