Tomáš Kraus: Zájem veřejnosti o Červenou středu nás velmi potěšil

Příští středu 27. listopadu se v Praze a v dalších městech a obcích ČR uskuteční iniciativa Červená středa (#RedWednesday), která chce veřejně připomenout všechny, kdo jsou ve světě pronásledováni pro své náboženské přesvědčení. Při této příležitosti jsme udělali rozhovor s Tomášem Krausem, tajemníkem Federace židovských obcí, která se na této akci podílí společně s ČBK a ERC.
Publikováno: 20. 11. 2019 10:00

Můžete nám říci svoji zkušenost za židovskou obec týkající se náboženského pronásledování či projevů antisemitismu v ČR v současné době?

Federace židovských obcí si ve spolupráci s dalšími institucemi vede statistiku těchto projevů a každoročně o tom vydává souhrnnou zprávu. Za loňský rok, tedy rok 2018, jsme evidovali asi 350 takovýchto incidentů, nicméně převážná část byla zachycena na internetu, násilných činů či obtěžujícího jednání jsme zaznamenali doslova jen několik. Z celkového pohledu lze tedy říci, že úroveň antisemitismu v naší zemi je konstantně nízká.

Jaké je situace v tomto ohledu v Evropě, potažmo ve světě? Ve které zemi je to nejhorší a co se tam děje?

Tam je tomu bohužel zcela jinak. Pokud bychom srovnali obdobné zprávy či statistiky v evropských zemích, ale i na celém světě, vychází z toho Česká republika opravdu nejlépe. A bohužel to nelze nijak rozložit geograficky, protože k nárůstu antisemitismu došlo v posledních letech jak na Západě, tak na Východě, jak na sever, tak na jih od nás. Nemůžeme tedy ukázat prstem na jednu konkrétní zemi, ve většině se situace v poslední době skutečně rapidně zhoršila. Jde navíc o kombinaci tradičního antisemitismu, který přichází z řad krajní pravice, a tzv. nového antisemitismu, který má svůj původ v izraelsko-palestinském konfliktu a přenesl se do Evropy, kde je šířen především levicovými kruhy.

Existuje proti tomu nějaká prevence? Jaké vyvíjíte aktivity, abyste těmto projevům zamezili? Pomáháte i v jiných zemích potírat tyto projevy?

Nejde asi mluvit o prevenci, ale snažíme se i na úrovni mezinárodních organizací prosadit přijetí definice antisemitismu. Je to dost důležité, protože i tam, kde panuje konsensus o tom, že antisemitismus je negativním jevem, není zcela jisté, co se tím vlastně míní. Z tohoto důvodu definice vznikla, a to na půdě Mezinárodní aliance pro památku holocaustu (IHRA). Česká republika ji přijala v lednu letošního roku v obou komorách Parlamentu a nyní jednáme o její implementaci. A jde nám především o vzdělání, osvětu – pokud bychom to měli nazvat takto -, protože jsme přesvědčeni o tom, že to je ta nejlepší prevence.

Jaký způsobem se do Červené středy zapojuje židovská obec v ČR a ve světě? Máte v tomto ohledu nějaké plány do budoucna?

Myslím, že jsme v tomto ohledu unikátní, prozatím nevím o tom, že by se v jiných zemích Červené středy účastnili i zástupci židovské komunity. Ale pro nás je to naprosto samozřejmé, naše společenství takto spolupracuje již třicet let, tedy od doby, kdy padl komunistický režim a kdy to bylo možné. A to nepočítám naše vztahy z dob komunistické totality, kdy jsme byli všichni - jakožto věřící - vehnáni do politické opozice a naše spolupráce – ale i obyčejná lidská přátelství – jsme navázali už tehdy. Takže pro nás je samozřejmostí takovéto akce se zúčastnit a počítáme s tím i do budoucna. V téhle souvislosti připomenu prohlášení, odsuzující antisemitismus, která přijala nedávno jak Česká biskupská konference, tak Ekumenická rada církví.

Jakou máte odezvu ze strany státní správy či vůbec společnosti? Vnímáte nějakou podporu?

Nejsem si jist, nakolik naší akci zaznamenala státní správa. Ale loňský první ročník měl velký ohlas ve veřejnosti, a to nejen u věřících. Nepočítali jsme ani s tím, že by se k nám připojili i mimopražské diecéze a další spolky a farnosti. Ale tohle přesně se stalo, a s velkým ohlasem. A i samotný průvod Prahou s rozsvícenými svíčkami udělal velký dojem, nejen na kolemjdoucí, ale i na nás samotné, protože jsme byli potěšeni zájmem a často velmi sympatickými reakcemi přihlížejících.

Červená středa je široce ekumenicky rozkročená, katolíci, protestanti, židé. Jak jste spokojený se spoluprací v rámci této aktivity?

Myslím, že se nám podařilo vytvořit i pro tuto akci dost dobře sehraný tým. Ale jak jsem již řekl – fakt, že si takhle rozumíme, pro nás není žádné velké překvapení.

 

 

 

 

Autor článku:
Tomáš Tetiva

Související články

Další aktuality

Čeští biskupové popřáli kardinálu Schönbornovi k jeho dnešním 75. narozeninám

Rakouský kardinál Christoph Schönborn dnes oslavil 75 let.
22.01.2020

Skončilo 121. plenární zasedání ČBK

Biskupové Čech, Moravy a Slezska jednali na 121. plenárním zasedání, které se tentokrát konalo na Arcibiskupství pražském. Jednání se účastnili i předsedové konferencí vyšších řeholních představených, sestra Krista Chládková a arciopat Prokop Siostrzonek.
22.01.2020

Prohlášení České biskupské konference k úsilí o legalizaci eutanazie a asistované sebevraždy

Čeští a moravští biskupové vydali v rámci 121. zasedání ČBK následující prohlášení na téma eutanazie a asistovaná sebevražda.
22.01.2020

Výběrové řízení Biskupství brněnského na místa ředitelů církevních škol

Biskupství brněnské jako zřizovatel vyhlašuje výběrové řízení na obsazení míst ředitelů školských právnických osob: • Biskupské gymnázium Brno • Křesťanská pedagogicko-psychologická poradna Brno • Církevní domov mládeže Petrinum v Brně • Katolické gymnázium Třebíč • Křesťanská základní škola Jihlava • Střední odborná škola sociální u Matky Boží Jihlava Nástup k 1. 7. 2020. Termín uzávěrky přihlášek je 28. 2. 2020.
22.01.2020

Papež František připomněl motto Týdne modliteb za jednotu křesťanů

Při středeční audienci v zaplněné aule Pavla VI. připomněl papež František téma letošního Týdne modliteb za jednotu křesťanů - pohostinnost, které bylo inspirované úryvkem ze Skutků apoštolů „Zachovali se k nám neobyčejně laskavě“. Celý text dnešní katecheze naleznete v článku.
22.01.2020