Tomáš Kraus: Zájem veřejnosti o Červenou středu nás velmi potěšil

Příští středu 27. listopadu se v Praze a v dalších městech a obcích ČR uskuteční iniciativa Červená středa (#RedWednesday), která chce veřejně připomenout všechny, kdo jsou ve světě pronásledováni pro své náboženské přesvědčení. Při této příležitosti jsme udělali rozhovor s Tomášem Krausem, tajemníkem Federace židovských obcí, která se na této akci podílí společně s ČBK a ERC.
Publikováno: 20. 11. 2019 9:00

Můžete nám říci svoji zkušenost za židovskou obec týkající se náboženského pronásledování či projevů antisemitismu v ČR v současné době?

Federace židovských obcí si ve spolupráci s dalšími institucemi vede statistiku těchto projevů a každoročně o tom vydává souhrnnou zprávu. Za loňský rok, tedy rok 2018, jsme evidovali asi 350 takovýchto incidentů, nicméně převážná část byla zachycena na internetu, násilných činů či obtěžujícího jednání jsme zaznamenali doslova jen několik. Z celkového pohledu lze tedy říci, že úroveň antisemitismu v naší zemi je konstantně nízká.

Jaké je situace v tomto ohledu v Evropě, potažmo ve světě? Ve které zemi je to nejhorší a co se tam děje?

Tam je tomu bohužel zcela jinak. Pokud bychom srovnali obdobné zprávy či statistiky v evropských zemích, ale i na celém světě, vychází z toho Česká republika opravdu nejlépe. A bohužel to nelze nijak rozložit geograficky, protože k nárůstu antisemitismu došlo v posledních letech jak na Západě, tak na Východě, jak na sever, tak na jih od nás. Nemůžeme tedy ukázat prstem na jednu konkrétní zemi, ve většině se situace v poslední době skutečně rapidně zhoršila. Jde navíc o kombinaci tradičního antisemitismu, který přichází z řad krajní pravice, a tzv. nového antisemitismu, který má svůj původ v izraelsko-palestinském konfliktu a přenesl se do Evropy, kde je šířen především levicovými kruhy.

Existuje proti tomu nějaká prevence? Jaké vyvíjíte aktivity, abyste těmto projevům zamezili? Pomáháte i v jiných zemích potírat tyto projevy?

Nejde asi mluvit o prevenci, ale snažíme se i na úrovni mezinárodních organizací prosadit přijetí definice antisemitismu. Je to dost důležité, protože i tam, kde panuje konsensus o tom, že antisemitismus je negativním jevem, není zcela jisté, co se tím vlastně míní. Z tohoto důvodu definice vznikla, a to na půdě Mezinárodní aliance pro památku holocaustu (IHRA). Česká republika ji přijala v lednu letošního roku v obou komorách Parlamentu a nyní jednáme o její implementaci. A jde nám především o vzdělání, osvětu – pokud bychom to měli nazvat takto -, protože jsme přesvědčeni o tom, že to je ta nejlepší prevence.

Jaký způsobem se do Červené středy zapojuje židovská obec v ČR a ve světě? Máte v tomto ohledu nějaké plány do budoucna?

Myslím, že jsme v tomto ohledu unikátní, prozatím nevím o tom, že by se v jiných zemích Červené středy účastnili i zástupci židovské komunity. Ale pro nás je to naprosto samozřejmé, naše společenství takto spolupracuje již třicet let, tedy od doby, kdy padl komunistický režim a kdy to bylo možné. A to nepočítám naše vztahy z dob komunistické totality, kdy jsme byli všichni - jakožto věřící - vehnáni do politické opozice a naše spolupráce – ale i obyčejná lidská přátelství – jsme navázali už tehdy. Takže pro nás je samozřejmostí takovéto akce se zúčastnit a počítáme s tím i do budoucna. V téhle souvislosti připomenu prohlášení, odsuzující antisemitismus, která přijala nedávno jak Česká biskupská konference, tak Ekumenická rada církví.

Jakou máte odezvu ze strany státní správy či vůbec společnosti? Vnímáte nějakou podporu?

Nejsem si jist, nakolik naší akci zaznamenala státní správa. Ale loňský první ročník měl velký ohlas ve veřejnosti, a to nejen u věřících. Nepočítali jsme ani s tím, že by se k nám připojili i mimopražské diecéze a další spolky a farnosti. Ale tohle přesně se stalo, a s velkým ohlasem. A i samotný průvod Prahou s rozsvícenými svíčkami udělal velký dojem, nejen na kolemjdoucí, ale i na nás samotné, protože jsme byli potěšeni zájmem a často velmi sympatickými reakcemi přihlížejících.

Červená středa je široce ekumenicky rozkročená, katolíci, protestanti, židé. Jak jste spokojený se spoluprací v rámci této aktivity?

Myslím, že se nám podařilo vytvořit i pro tuto akci dost dobře sehraný tým. Ale jak jsem již řekl – fakt, že si takhle rozumíme, pro nás není žádné velké překvapení.

 

 

 

 

Autor článku:
Tomáš Tetiva

Související články

Další aktuality

Robert Schuman, jeden ze zakladatelů EU, blíže ke svatosti

Roberta Schumana, jednoho z otců zakladatelů Evropské unie, čeká podle prefekta Kongregace pro blahořečení a svatořečení kardinála Semerara první krok na cestě ke svatosti. Papež František by mu měl již letos v červnu udělit přídomek "ctihodný", což je úvodní stupeň kanonizačního procesu.
13.04.2021

Charta Œcumenica: 20 výročí od podpisu

Charta Œcumenica - směrnice ohledně spolupráce mezi církvemi v Evropě, kterou v roce 2001 podepsali předsedové CCEE a CEC, je zásadním dokumentem, který usiluje o zachování a rozvoj bratrství mezi evropskými církvemi. K připomínce 20. výročí od podpisu tohoto dokumentu vydávají kardinál Angelo Bagnasco, předseda Rady evropských biskupských konferencí (CCEE), a reverend Christian Krieger, předseda Konference evropských církví (CEC), společné prohlášení.
13.04.2021

Únos pěti kněží a dvou sester na Haiti

Zločinecká banda unesla na Haiti pět kněží a dvě řeholní sestry. Pachatelé požadují za rukojmí tučné výkupné.
12.04.2021

Prezentace Mezinárodního sympózia o teologii kněžství

Fundamentální teologii kněžství se bude věnovat mezinárodní sympózium, které bylo dnes představené v Tiskovém středisku Svatého stolce. Jeho pořadatelem je Kongregace pro biskupy a náplánováno bylo na únor příštího roku (17. – 10. 2. 2022).
12.04.2021

Přímé přenosy bohoslužeb od 12. do 18. dubna 2021

Všem, kdo se nemohou zúčastnit mše svaté v kostele, nabízíme přehled bohoslužeb vysílaných během následujících dní přímým přenosem v Televizi Noe a Radiu Proglas.
12.04.2021