Konference připomněla problémy náboženské svobody v Evropě

Ve středu odpoledne se v Karolinu uskutečnila mezinárodní konference na téma Problémy náboženské svobody v Evropě. Konference byla součástí hlavního programu iniciativy Červená středa a již potřetí ji pořádal Institut pro křesťansko-demokratickou politiku.
Publikováno: 29. 11. 2019 10:00

Foto: Lucie Horníková / Člověk a Víra

Na konferenci vystoupil například ředitel Mezinárodních mezináboženských záležitostí Amerického židovského výboru v Jeruzalémě David Rosen, předsedkyně společnosti zabývající se hájením lidských práv ve skandinávských státech a Evropě Ruth Nordströmová, Marcela Szymanski z Aid to the Church in Need (ACN) nebo Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí v ČR.

První panelová debata

„Jsem rád, že jsme letos dokázali spojit síly s dalšími subjekty jako je Česká biskupská konference, Federace židovských obcí, Ekumenická rada církví a také naším hostitelem Univerzitou Karlovou. Pronásledování stamilionů křesťanů ve světě už dosáhlo rozměrů genocidy, v Evropě se o tom ale spíše mlčí. To mlčení je signálem, že ačkoliv v Evropě nemůžeme mluvit o pronásledování kvůli víře, vše v této oblasti není v pořádku ani zde,“ řekl předseda správní rady Institutu pro křesťansko-demokratickou politiku Pavel Svoboda.

Jako první v panelu vystoupil ředitel Mezinárodních mezináboženských záležitostí Amerického židovského výboru v Jeruzalémě a rabín David Rosen. Stručně nastínil historii antisemitismu a jeho souvislosti s křesťanstvím a snahu o jeho překonávání.

„Už v knize Ester se píše o odlišnosti židů, kterou vnímá ostatní společnost jako ohrožení. Jak také napsal Lev Tolstoj, již od exodu hovoří svoboda hebrejským přízvukem. Židé totiž vždy byli takovým kanárkem v uhelném dole,“ řekl ve svém příspěvku Rosen.

Revoluci ve vnímání židů v katolickém světě podle něj přinesla deklarace Nostra Aetate Jana Pavla VI., která znovu definovala vztah k nekřesťanským náboženstvím. Ještě dále pak šel Jan Pavel II., který prohlásil antisemitismus jako hřích páchaný na Bohu. K tomu se pak přihlásili i papežové Benedikt XVI. a František, dodal Rosen.

Dále pokračovala Ruth Nordströmová z organizace Scandinavian Human Rights Lawyers, jejíž příspěvek se zaměřil na téma Svoboda svědomí: profesní etika. Jako ilustraci problému použila příběh jedné jejich klientky, která jako porodní sestra odmítla provádět potraty. To vedlo k tomu, že ji v několika porodnicích odmítli zaměstnat.

„Poslali jsme stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva. Případ se táhnul celkem šest let, dva ministři se postavili proti ní a vládní koordinátor ji přirovnal k džihádistce. Nakonec se musela přestěhovat do Norska, aby mohla vykonávat svojí profesi,“ uvedla Nordströmová.

První blok pak zakončil Robert Clarke z organizace ADF International s příspěvkem na téma Svoboda projevu a svoboda náboženského vzdělávání: „Nakolik jsme v Evropě skutečně svobodní?“.

Druhá panelová debata

V úvodu druhého bloku promluvila Marcela Szymanski z Aid to the Church in Need (ACN), z jejichž popudu se Červená středa začal připomínat. Připomněla, že jejich organizace monitoruje náboženskou svobodu a pronásledování křesťanů ve světě, k čemuž každé dva roky vydává příslušnou zprávu. Dále promluvila o financování a organizování pomoci, kterou poskytuje ACN.

„Peníze získáváme od soukromých dárců, nebereme nic od vlád, roční rozpočet máme zhruba 130 milionů EUR. Finanční prostředky jsou určené na přežití církve v různých částech světa, platí se z toho např. různé sociální a zdravotní služby,“ řekla Szymanski.

Dále hovořila o tom, jak se ve světě stále více prosazuje silný protináboženský komunistický proud. Jedná se zejména o Čínu a Severní Koreu, ale v posledních letech je to třeba Venezuela, Eritrea, Chile nebo Peru. „Dva kostely v Peru byly nedávno zcela zničeny, protože je lidé roztloukli kladivy,“ dodala Szymanski.

Na to navázal Mattia Ferrero z milánské Katolické university, který promluvil na téma Trestné činy z nenávisti a protikřesťanský vandalismus. Podle něj se netolerance vůči křesťanství v západní Evropě považuje za předsudek, takže přitahuje menší pozornost médií a společnosti. „Zhruba 70-80% jsou útoky proti majetku, takže je menší ochota tyto činy prošetřit, neboť se to považuje za méně závažné,“ dodal Ferrero.

O antisemitském vandalismu a útocích na židy pak promluvil Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí v ČR. Zmínil, že ačkoliv je situace v ČR relativně dobrá, tak ve světě se počet útoků neustále zvyšuje. Podle něj je to i stále větší problém v USA, které židé dlouhodobě vnímali jako bezpečný přístav. „Je to globální otázka, antisemitismus je virus, který mutuje,“ prohlásil Kraus.

Konferenci uzavřel Martin Kugler z Observatory on Intolerance and Discrimination against Christians in Europe, který promluvil o radikální sekularizaci, která vylučuje náboženské témata a symboly z veřejného prostoru. „Je to netolerantní postoj ve jménu tolerance, představuje to novou výzvu křesťanské lásce,“ řekl Kugler.

 

 

Autor článku:
Tomáš Tetiva

Související články

Další aktuality

Fotogalerie: Uvedení arcibiskupa Graubnera na svatovojtěšský stolec

V sobotu 2. července 2022 předal dosavadní pražský arcibiskup Dominik kardinál Duka pražskou arcidiecézi svému nástupci v úřadu, dosavadnímu olomouckému arcibiskupovi Janu Graubnerovi. Prohlédněte si fotografie od členů spolku Člověk a Víra.
02.07.2022

Mons. Jan Graubner se stal novým pražským arcibiskupem

Dosavadní olomoucký arcibiskup Jan Graubner po přečtení papežské buly při dnešní mši v katedrále sv. Víta na Pražském hradě usedl do křesla symbolizujícího arcibiskupský stolec, a stal se tak 37. pražským arcibiskupem, metropolitou a primasem českým.
02.07.2022

Fotogalerie: Apoštolský nuncius dorazil na pražské arcibiskupství

Nový papežský nuncius Jude Thaddeus Okolo přiletěl v pátek 1. července 2022 do Prahy. Svou misi vatikánského vyslance v ČR zahájil po předání kopie pověřovacích listin na Arcibiskupství pražském, kde ho slavnostně přivítali čeští a moravští biskupové.
01.07.2022

Apoštolský nuncius Jude Thaddeus Okolo je již v České republice

Apoštolský nuncius arcibiskup Jude Thaddeus Okolo dnes 1. července 2022 krátce před polednem přistál v České republice. Již na letišti ho přivítali zástupci ČBK a apoštolské nunciatury. Jeho první kroky směřovaly na ministerstvo zahraničních věcí, kde předal ředitelce diplomatického protokolu kopie pověřovacích listin. Poté se vydal na Arcibiskupství pražské, kde ho čekalo oficiální přivítání za účasti českých a moravských biskupů.
01.07.2022

Fotogalerie: Rozloučení s arcibiskupem Janem Graubnerem

Věřící olomoucké arcidiecéze se svým pastýřem, arcibiskupem Janem Graubnerem, který stál v čele diecéze 30 let, rozloučili včera 30. července 2022 při mši svaté v katedrále sv. Václava v Olomouci.
01.07.2022