Rozprava k Laudato Si: Ochrana přírody není volnočasová aktivita, je to povinnost všech katolíků

Panelová diskuse nad papežskou encyklikou Laudato Si se minulý týden konala na pražském arcibiskupství. Nad encyklikou, ve které papež František kritizuje konzumismus a nezodpovědný rozvoj, se zamýšleli P. Marek Orko Vácha, bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko a vedoucí Sekce lesní správy Arcibiskupství pražského Milan Mochán. V detailu článku je audio záznam debaty.
Publikováno: 2. 12. 2019 14:00

Úvodní slovo pronesl P. Michal Němeček, děkan Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě a ředitel Pastoračního střediska AP. Upozornil na to, že autentický ekologický postoj se vyhýbá na jedné straně cynickému přístupu k přírodě a na druhé straně přístupu, který si přírodu a pobývání v ní romantizuje.

Na něj navázal P. Marek Orko Vácha, teolog, přírodovědec, pedagog a přednosta Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Připomněl pozadí vzniku encykliky, kdy se na ní podílel široce ekumenický tým odborníků, od katolíků přes pravoslavné až po ateisty. Podle něj je těžiště encykliky v její čtvrté kapitole, kde papež František rozvíjí myšlenku integrální ekologie.

„Papež říká, že naše tradiční vztahy musíme obohatit o ekologický rozměr, o vztah k Zemi. Jinými slovy, můžeme se provinit nejen hříchem na Zemi, ale i vůči Zemi. Ochrana přírody přestává být volnočasovou aktivitou a musí být součástí života všech katolíků. Příroda rovná se Stvoření Boží a my máme odpovědnost za naše starší sourozence,“ zdůraznil Vácha.

Dodal, že navzdory teoretickému pozadí říká papež František v této encyklice velmi praktické věci. „Není tam žádný církevní newspeak. Je vidět, že to psal někdo, kdo byl celý život na frontě, na předměstí Buenos Aires,“ řekl Vácha.

Podle něj také encyklika upozorňuje na rozdíl mezi „mělkou“ a “hlubinnou“ ekologií. Důležité jsou nejenom technologie šetrnější k přírodě, ale především zásadní změna životního stylu a důraz na zdravé vztahy. „Štěstí nám nepřinese, když se obklopíme kruhem věcí. Nelze být zdravý v rozbité rodině, nezdravé společnosti nebo poškozeném ekosystému. Naše zdraví souvisí se zdravím celé planety,“ uzavřel Vácha.

V diskusi dále pokračoval Ladislav Miko, bývalý ministr životního prostředí ČR a od roku 2018 vedoucí Zastoupení Evropské komise na Slovensku. Ten ve svém příspěvku upozornil na iluzi, že systémové selhávání v ochraně přírody můžeme vyřešit prostřednictvím ekonomických nástrojů.

„Velká část společnosti si myslí, že když se dobře nastaví ekonomický systém, tak se budeme chovat lépe k přírodě. Prostě když chceme, abychom neničili přírodu, tak vytváříme nástroje, aby se nám to vyplatilo,“ uvedl Miko.

Zároveň upozornil na paradox, že přestože je ochrana přírody jednou z politických priorit, tak se nepodařilo zastavit úbytek biodiverzity ani plýtvání potravinami. „V Evropě se vyhodí 35 % vyrobených potravin, zatímco v jiných částech světa nemají co jíst. Dokonce je v současnosti na světě více obézních lidí, než těch co trpí hlady,“ zdůraznil Miko.

Podle něj chybí při ochraně životního prostředí globální pohled přes celou planetu. Řekl, že pořád převládá přesvědčení, že ekologické problémy vyřešíme přes technologické inovace. „Máme pocit, že se ke světu můžeme chovat jakkoliv a on to zvládne. Spíše bychom ale měli z přírody odezírat a využívat její sílu,“ dodal Miko.

Na téma Péče o společný domov (konkrétně les a česká krajina) pak v závěru promluvil Milan Mochán, vedoucí Sekce lesní správy APOD. Ten se ve svém příspěvku udělal historické ohlédnutí za vztahem člověk a les a nastínil vnímání lesa člověkem dnes z pohledu vlastníka a společnosti. Připomněl zásadní proměnu druhové skladby lesů, kdy na počátku 19. století tvořilo zhruba 80 % lesů listnaté stromy oproti jehličnanům, zatímco dnes je tomu naopak, což vede k nejrůznějším ekologickým problémům.

Jako výstup z rozpravy by měl vzniknout nástin implementace do konání Arcibiskupství pražského, která by v budoucnu měla vyústit do směrnice AP či přihlášení se k Systému environmentálního managementu (EMS).

Autor článku:
Tomáš Tetiva

Související články

Další aktuality

Konference o mládeži 2019: Mluvme jazykem současnosti

Tématem 23. konference o mládeži byla digitální evangelizace, která se uskutečnila ve dnech 5. – 6. prosince v Češkovicích na Blanensku. Účastníci debatovali o možnostech, inspiracích a představách evangelizačního působení v digitálním prostoru v ČR.
06.12.2019

Abeceda křesťanské víry - 7. díl E - Evangelium

Sedmým písmenem v abecedě je „E“, jako evangelium. Evangelium doslova znamená „dobrá zpráva“. A co je tedy ta dobrá zpráva? Více v zamyšlení generálního sekretáře ČBK P. Stanislava Přibyla ze série krátkých videí Abeceda křesťanské víry.
06.12.2019

Kardinál Michael Czerny: Téma migrace je pro mne osobní, prožili jsme to jako rodina

Papež František jmenoval v říjnu třináct nových kardinálů. Jedním z nich byl i brněnský rodák Michael Czerny, jehož rodina po roce 1948 emigrovala do Kanady, kde on posléze vstoupil k jezuitům. Od roku 2016 působí ve Vatikánu v Sekci pro migranty a uprchlíky Dikasteria pro integrální lidský rozvoj. Při příležitosti synody o Amazonii jsme požádali kardinála Czerného o rozhovor, který nyní přinášíme v českém překladu.
06.12.2019

Betlémské světlo 2019

Letošní cesta skautů pro Betlémské světlo do Vídně se uskuteční v sobotu 14. prosince 2019. V neděli 15. prosince 2019 v 9.00 hodin při mši v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně na Petrově předají skauti světlo z Betléma do rukou brněnského diecézního biskupa Vojtěcha Cikrleho.
06.12.2019

Film o biskupovi Vojtaššákovi v italské režii: Okysličení unavené víry Západu

Vojtaššák, dny barbarů - tak byl nazván nový dokumentárně-hraný film o spišském biskupovi Jánovi Vojtaššákovi. Snímek v režii italské autorské dvojice Alberta Di Giglia a Luigiho Beneschiho přiblížil publiku vatikánské filmotéky dramatické kapitoly pronásledování církve v Československu. “Je to svědectví okysličující stagnující a unavenou víru nás, obyvatel Západu,” říká Di Giglio.
04.12.2019