Měřítkem společnosti je úroveň její péče o nejslabší občany

V dubnu letošního roku jsme se dověděli od Asociace poskytovatelů sociálních služeb a Svazu měst a obcí, že na sociální pracovníky, terénní pečovatelské služby a na provoz domovů pro seniory chybí více než dvě miliardy korun. Kde pramení současná kritická situace v tomto nesmírně důležitém společenském segmentu? A jak takovým situacím předcházet?
Publikováno: 3. 12. 2019 17:30

Foto: www.charita.cz

Platy zaměstnanců v sociálních službách dlouhodobě patřily k těm nejnižším. Když se začala tato otázka postupně řešit, promítlo se to do nákladů, nikoli do výhledových rozpočtů. Roste tak mezera mezi celkovými potřebami a kapacitami, mezi náklady a zdroji na jejich pokrytí. Města a obce mají zákonem (108/206 Sb.) stanovenou povinnost postarat se o svoje občany, ale není dostatečně definováno, jak a v jakém objemu kapacit služeb se tato povinnost má naplňovat.

Ministerstvo práce a sociálních věcí aktuálně zpracovává novelu zákona 108/2006 Sb., v níž vedle věcně provozních změn, navrhuje změnu financování sociálních služeb z nenárokového financování na mandatorní. Každý kraj by byl vybaven plánem, schváleným vládou ČR, který by optimalizoval kapacity sociálních služeb v každém kraji včetně definované výše úhrady naplánovaných služeb. Tento návrh by mohl konečně přinést víceleté financování sociálních služeb, ekonomické standardy těchto služeb, opřené o personální standardy, a také srovnatelné přístupy k rozložení financování různých sociálních služeb.  Otevřenou otázkou stále zůstává, jak bude zajištěno rovnoprávné postavení kraji zřízených příspěvkových organizací a dalších aktérů – zejména fyzických a právnických osob, které vytvářejí žádoucí škálu přístupů a variant sociálních služeb v daném regionu.

Na nutnost změn ekonomických a personálních standardů upozorňují odborníci, politici, ale i Nejvyšší kontrolní úřad. Ten v roce 2018 kritizoval, že zásadní „novela zákona o sociálních službách ani zákon o sociálních pracovnících dosud nebyly přijaty, ačkoliv dle Plánu legislativních prací vlády na rok 2016 měla novela zákona o sociálních službách nabýt účinnosti už v dubnu 2017 a zákon o sociálních pracovnících měl nabýt účinnosti v červenci 2017“. NKÚ připomněl stárnutí populace a rostoucí „význam poskytovaných peněžních prostředků na sociální služby“ a „nároky na personální zabezpečení v oblasti sociálních služeb“, upozornil na značné rozdíly v úhradách za jednotlivé tipy sociálních služeb, kdy úhrady týchž služeb v různých regionech kolísaly v rozmezí 80 až 180% průměru. Kriticky hodnotí, že „přetrvává nepříznivá situace v oblasti odměňování sociálních pracovníků, což má vliv na personální zajištění sociálních služeb.“ NKÚ tak jinými slovy podtrhuje neúnosnost stavu, kdy se poskytovatelé služeb musejí každoročně domáhat prostředků, které byly již dříve domluveny a přislíbeny.

Konkrétně na rok 2019 MPSV z rozpočtu požadovalo na sociální služby 17 mld. Kč. Na základě Vládního nařízení z prosince 2018 se měly platy v sociálních službách navýšit, takže konečná potřeba činí 17,6 mld. Kč. Rozhodnutí o dotaci na sociální služby akceptovalo dotací 15,7 mld. Kč, z těchto prostředků ale potom ovšem nešlo zajistit plánovaný sedmiprocentní nárůst platů a mezd a individuální příspěvek za směnnost. Ten se týkal nespravedlivě lidí pracujících v sociálních službách odměňovaných platem, tj. v příspěvkových organizacích státu, krajů,  měst a obcí.  Nestátní neziskové organizace a odborníci poukazovali ještě na další vnitřní dluhy systému jako je propad individuálních projektů a nedofinancování reformy psychiatrické péče, která vstupuje do systému tento rok poprvé. Celkem tedy chyběly dvě miliardy, které dokázalo MPSV dofinancovat jen z poloviny. To podle odborníků znamená, že zejména nestátní poskytovatelé sociálních služeb navýší mzdy pouze o 4 % a ne o potřebných a slíbených 7 %.  Z toho vyplývá nedofinancování potřeb poskytovatelů sociálních služeb v roce 2019 a fakticky nedosažení schváleného navýšení mezd v sektoru služeb nestátních neziskových organizací.  Některé služby terénního typu, které jsou prokazatelně potřebné, nemohly být tak vůbec naplněny.

 Na rok 2020  je zatím předjednáno 17,5 mld. Kč. MPSV ale už dnes odhaduje potřeby ve výši 19 mld. Kč. V příštím roce se promítne i oprávněná snaha poskytovatelů sociálních služeb nestátních neziskových organizací dorovnat deficit v zajištění růstu mezd (o 4 % z roku 2019 a 3 % v roce 2020). Je nezbytné, aby za stejnou práci byla srovnatelná odměna jak v nestátních neziskových organizacích, tak v příspěvkových organizacích.

Potřebné standardy sociálních služeb by ale neměly jen dořešit kvalitu a financování těch stávajících, ale také podchytit péči o ty, kdo sociální péči potřebují a z nejrůznějších, formálně nejčastěji z kapacitních důvodů jsou odmítnuti. Jde např. o služby pro nezletilé i dospělé osoby s poruchami autistického spektra, osoby s kumulací znevýhodnění, např. mentálního hendikepu a psychického onemocnění, osoby se závažnými zdravotními potížemi (hluboká porucha vědomí, stomie, časté podávání léků během dne apod.), kde není dostupná žádná vhodná forma pomoci. Péči není možné zajistit ošetřovatelskou ani pečovatelskou službou, domovy pro seniory náročnější zdravotní péči nezvládají, v LDN jsou dlouhé čekací doby a kvalita života je neodpovídající, hospic je určen pouze pro osoby v terminálním stádiu života, chybí terénní, pobytové i odlehčovací služby. Postupně narůstá skupina osob bez domova, které mají závažné zdravotní potíže, resp. jsou nesoběstačné, jejich zdravotní stav je poznamenán životem na ulici a jsou většinou bez pravidelného příjmu.

Sociální služby nutně potřebují systémový přístup a kapacitním potřebám odpovídající finanční zabezpečení. Je tedy potřebné zavést co nejdříve takový systém financování, který bude dlouhodobě udržitelný a bude zároveň zohledňovat individuální náročnost péče o každého klienta a nebude docházet k odmítání klientů vyžadujících náročnější péči. Tak se mj. projevuje biblický respekt k lidské důstojnosti, na který jsou evropské národy právem hrdí.

 

Václav Malý, biskup

předseda rady Iustitia et Pax

 

 

Autor článku:
Monika Klimentová

Související články

Další aktuality

Pražská arcidiecéze vstupuje do nového roku s dvěma generálními vikáři

Od 17. ledna 2020 má pražská arcidiecéze dva generální vikáře. Pomocný biskup Mons. ThLic. Ing. Zdenek Wasserbauer, Th.D., se bude zaobírat kněžstvem, duchovním životem arcidiecéze, zdravotnictvím a posílením péče o farnosti. Mons. ThDr. Jan Balík, PhD., bude odpovídat za ekonomickou a hospodářskou činnost arcidiecéze a charitu.
17.01.2020

Programové tipy Radia Proglas na 4. týden 2020

V týdnu od 20. ledna se můžete těšit na premiérové Čtení na pokračování z knihy Radka Habáně Hádej, kdo se vrátil, nebo na speciální Myšlenky na den k týdnu modliteb za jednotu křesťanů.
17.01.2020

Open Doors: Každý osmý křesťan je pronásledovaný

260 milionů křesťanů bylo v minulém roce vystaveno nátlaku a násilí kvůli své víře. Píše o tom výroční zpráva evangelické nevládní organizace Open Doors.
17.01.2020

V americkém Texasu se bude konat děkovná mše za víru českých přistěhovalců

V kostele Svatého Cyrila a Metoděje v texaském městě Dubina (USA) bude celebrovat v pátek 14. února 2020 ve 14.00 hodin (den patroncinia kostela) mši svatou biskup Brendan Cahill z diecéze Victoria. K biskupovi se na mši připojí také kněží z České katolické nadace v Texasu - Czech Catholic Foundation of Texas (CCFT) a tři kněží z České republiky, kteří nyní působí v USA.
17.01.2020

Dokoledováno. Jubilejní Tříkrálová sbírka slibuje bohatý výnos. Děkujeme!

Papírové „tříkrálové“ koruny jsou složeny v skříních, královské pláště rozvěšeny na ramínka, alby vráceny do kostela. Letos je dokoledováno. Poslední tříkrálové koledníky s pokladničkami pro charitní Tříkrálovou sbírku bylo možné ještě tu a tam spatřit v pondělí a v úterý, teď už na obecních a městských úřadech probíhá rozpečeťování pokladniček a sčítání jejich obsahu. A dosavadní dílčí výsledky dávají tušit, že částka vybraná pro lidi v nouzi nejspíš překročí loňský rekord.
16.01.2020