Měřítkem společnosti je úroveň její péče o nejslabší občany

V dubnu letošního roku jsme se dověděli od Asociace poskytovatelů sociálních služeb a Svazu měst a obcí, že na sociální pracovníky, terénní pečovatelské služby a na provoz domovů pro seniory chybí více než dvě miliardy korun. Kde pramení současná kritická situace v tomto nesmírně důležitém společenském segmentu? A jak takovým situacím předcházet?
Publikováno: 3. 12. 2019 17:30

Foto: www.charita.cz

Platy zaměstnanců v sociálních službách dlouhodobě patřily k těm nejnižším. Když se začala tato otázka postupně řešit, promítlo se to do nákladů, nikoli do výhledových rozpočtů. Roste tak mezera mezi celkovými potřebami a kapacitami, mezi náklady a zdroji na jejich pokrytí. Města a obce mají zákonem (108/206 Sb.) stanovenou povinnost postarat se o svoje občany, ale není dostatečně definováno, jak a v jakém objemu kapacit služeb se tato povinnost má naplňovat.

Ministerstvo práce a sociálních věcí aktuálně zpracovává novelu zákona 108/2006 Sb., v níž vedle věcně provozních změn, navrhuje změnu financování sociálních služeb z nenárokového financování na mandatorní. Každý kraj by byl vybaven plánem, schváleným vládou ČR, který by optimalizoval kapacity sociálních služeb v každém kraji včetně definované výše úhrady naplánovaných služeb. Tento návrh by mohl konečně přinést víceleté financování sociálních služeb, ekonomické standardy těchto služeb, opřené o personální standardy, a také srovnatelné přístupy k rozložení financování různých sociálních služeb.  Otevřenou otázkou stále zůstává, jak bude zajištěno rovnoprávné postavení kraji zřízených příspěvkových organizací a dalších aktérů – zejména fyzických a právnických osob, které vytvářejí žádoucí škálu přístupů a variant sociálních služeb v daném regionu.

Na nutnost změn ekonomických a personálních standardů upozorňují odborníci, politici, ale i Nejvyšší kontrolní úřad. Ten v roce 2018 kritizoval, že zásadní „novela zákona o sociálních službách ani zákon o sociálních pracovnících dosud nebyly přijaty, ačkoliv dle Plánu legislativních prací vlády na rok 2016 měla novela zákona o sociálních službách nabýt účinnosti už v dubnu 2017 a zákon o sociálních pracovnících měl nabýt účinnosti v červenci 2017“. NKÚ připomněl stárnutí populace a rostoucí „význam poskytovaných peněžních prostředků na sociální služby“ a „nároky na personální zabezpečení v oblasti sociálních služeb“, upozornil na značné rozdíly v úhradách za jednotlivé tipy sociálních služeb, kdy úhrady týchž služeb v různých regionech kolísaly v rozmezí 80 až 180% průměru. Kriticky hodnotí, že „přetrvává nepříznivá situace v oblasti odměňování sociálních pracovníků, což má vliv na personální zajištění sociálních služeb.“ NKÚ tak jinými slovy podtrhuje neúnosnost stavu, kdy se poskytovatelé služeb musejí každoročně domáhat prostředků, které byly již dříve domluveny a přislíbeny.

Konkrétně na rok 2019 MPSV z rozpočtu požadovalo na sociální služby 17 mld. Kč. Na základě Vládního nařízení z prosince 2018 se měly platy v sociálních službách navýšit, takže konečná potřeba činí 17,6 mld. Kč. Rozhodnutí o dotaci na sociální služby akceptovalo dotací 15,7 mld. Kč, z těchto prostředků ale potom ovšem nešlo zajistit plánovaný sedmiprocentní nárůst platů a mezd a individuální příspěvek za směnnost. Ten se týkal nespravedlivě lidí pracujících v sociálních službách odměňovaných platem, tj. v příspěvkových organizacích státu, krajů,  měst a obcí.  Nestátní neziskové organizace a odborníci poukazovali ještě na další vnitřní dluhy systému jako je propad individuálních projektů a nedofinancování reformy psychiatrické péče, která vstupuje do systému tento rok poprvé. Celkem tedy chyběly dvě miliardy, které dokázalo MPSV dofinancovat jen z poloviny. To podle odborníků znamená, že zejména nestátní poskytovatelé sociálních služeb navýší mzdy pouze o 4 % a ne o potřebných a slíbených 7 %.  Z toho vyplývá nedofinancování potřeb poskytovatelů sociálních služeb v roce 2019 a fakticky nedosažení schváleného navýšení mezd v sektoru služeb nestátních neziskových organizací.  Některé služby terénního typu, které jsou prokazatelně potřebné, nemohly být tak vůbec naplněny.

 Na rok 2020  je zatím předjednáno 17,5 mld. Kč. MPSV ale už dnes odhaduje potřeby ve výši 19 mld. Kč. V příštím roce se promítne i oprávněná snaha poskytovatelů sociálních služeb nestátních neziskových organizací dorovnat deficit v zajištění růstu mezd (o 4 % z roku 2019 a 3 % v roce 2020). Je nezbytné, aby za stejnou práci byla srovnatelná odměna jak v nestátních neziskových organizacích, tak v příspěvkových organizacích.

Potřebné standardy sociálních služeb by ale neměly jen dořešit kvalitu a financování těch stávajících, ale také podchytit péči o ty, kdo sociální péči potřebují a z nejrůznějších, formálně nejčastěji z kapacitních důvodů jsou odmítnuti. Jde např. o služby pro nezletilé i dospělé osoby s poruchami autistického spektra, osoby s kumulací znevýhodnění, např. mentálního hendikepu a psychického onemocnění, osoby se závažnými zdravotními potížemi (hluboká porucha vědomí, stomie, časté podávání léků během dne apod.), kde není dostupná žádná vhodná forma pomoci. Péči není možné zajistit ošetřovatelskou ani pečovatelskou službou, domovy pro seniory náročnější zdravotní péči nezvládají, v LDN jsou dlouhé čekací doby a kvalita života je neodpovídající, hospic je určen pouze pro osoby v terminálním stádiu života, chybí terénní, pobytové i odlehčovací služby. Postupně narůstá skupina osob bez domova, které mají závažné zdravotní potíže, resp. jsou nesoběstačné, jejich zdravotní stav je poznamenán životem na ulici a jsou většinou bez pravidelného příjmu.

Sociální služby nutně potřebují systémový přístup a kapacitním potřebám odpovídající finanční zabezpečení. Je tedy potřebné zavést co nejdříve takový systém financování, který bude dlouhodobě udržitelný a bude zároveň zohledňovat individuální náročnost péče o každého klienta a nebude docházet k odmítání klientů vyžadujících náročnější péči. Tak se mj. projevuje biblický respekt k lidské důstojnosti, na který jsou evropské národy právem hrdí.

 

Václav Malý, biskup

předseda rady Iustitia et Pax

 

 

Autor článku:
Monika Klimentová

Související články

Další aktuality

Konference o mládeži 2019: Mluvme jazykem současnosti

Tématem 23. konference o mládeži byla digitální evangelizace, která se uskutečnila ve dnech 5. – 6. prosince v Češkovicích na Blanensku. Účastníci debatovali o možnostech, inspiracích a představách evangelizačního působení v digitálním prostoru v ČR.
06.12.2019

Abeceda křesťanské víry - 7. díl E - Evangelium

Sedmým písmenem v abecedě je „E“, jako evangelium. Evangelium doslova znamená „dobrá zpráva“. A co je tedy ta dobrá zpráva? Více v zamyšlení generálního sekretáře ČBK P. Stanislava Přibyla ze série krátkých videí Abeceda křesťanské víry.
06.12.2019

Kardinál Michael Czerny: Téma migrace je pro mne osobní, prožili jsme to jako rodina

Papež František jmenoval v říjnu třináct nových kardinálů. Jedním z nich byl i brněnský rodák Michael Czerny, jehož rodina po roce 1948 emigrovala do Kanady, kde on posléze vstoupil k jezuitům. Od roku 2016 působí ve Vatikánu v Sekci pro migranty a uprchlíky Dikasteria pro integrální lidský rozvoj. Při příležitosti synody o Amazonii jsme požádali kardinála Czerného o rozhovor, který nyní přinášíme v českém překladu.
06.12.2019

Betlémské světlo 2019

Letošní cesta skautů pro Betlémské světlo do Vídně se uskuteční v sobotu 14. prosince 2019. V neděli 15. prosince 2019 v 9.00 hodin při mši v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně na Petrově předají skauti světlo z Betléma do rukou brněnského diecézního biskupa Vojtěcha Cikrleho.
06.12.2019

Film o biskupovi Vojtaššákovi v italské režii: Okysličení unavené víry Západu

Vojtaššák, dny barbarů - tak byl nazván nový dokumentárně-hraný film o spišském biskupovi Jánovi Vojtaššákovi. Snímek v režii italské autorské dvojice Alberta Di Giglia a Luigiho Beneschiho přiblížil publiku vatikánské filmotéky dramatické kapitoly pronásledování církve v Československu. “Je to svědectví okysličující stagnující a unavenou víru nás, obyvatel Západu,” říká Di Giglio.
04.12.2019