Obsah
Obsah
Portál
Přihlásit se
12. 12. 2019, 9.00
Včerejší pravidelná generální audience se konala ve vatikánské aule Pavla VI. a byla zahájena čtením z 26. kapitoly Skutků apoštolů úryvkem z Pavlovy obhajovací řeči před králem Agrippou. Papež František pak pokračoval 18. částí cyklu katechezí věnovaných Skutkům apoštolů a hovořil o Pavlovi, který se stal trpícím svědkem Vzkříšeného.
Foto: Tiskové středisko Svatého otce
Ve čtení ze Skutků apoštolů se evangelium dále ubírá světem a svědectví svatého Pavla je stále více pečetěno utrpením, které s během času v Pavlově životě narůstá. Pavel není jenom horlivým šiřitelem evangelia, neochvějným misionářem mezi pohany, uvádějícím v život nové křesťanské obce, nýbrž také trpícím svědkem Vzkříšeného.
Příjezdem apoštola do Jeruzaléma, popsaném v 21. kapitole Skutků, se proti němu rozpoutá zuřivá nenávist. Předhazují mu: „Byl to pronásledovatel! Nevěřte mu!“ Jeruzalém byl vůči Pavlovi stejně nepřátelský jako k Ježíši. Když navštíví chrám, poznají ho, zmocní se jej a chtějí lynčovat. Je však zachráněn římskými vojáky in extremis. Je obžalován, že učí proti Zákonu a chrámu, a je uvězněn, čímž začíná jeho pouť jakožto vězně. Nejprve stane před veleradou, potom před římským místodržitelem v Cesareji a nakonec před králem Agrippou. Lukáš poukazuje na podobnost mezi Pavlem a Ježíšem. Oba byli svými protivníky nenáviděni, veřejně obžalováni a císařská moc uznala jejich nevinu. Pavel je tak přičleněn k utrpení svého Mistra, a jeho utrpení se stává živým evangeliem.
„Přišel jsem z baziliky svatého Petra, kde jsem byl nejprve na audienci s ukrajinskými poutníky z jedné ukrajinské diecéze. Lidé tam byli velice pronásledováni a trpěli pro evangelium. Nesmlouvali však o víře. Jsou příkladem,“ řekl papež František a dodal: „V Evropě dnes mnozí křesťané bývají pronásledováni a dávají život za víru, jsou pronásledováni v rukavičkách, tedy odsouváni stranou, marginalizováni. Mučednictví je oblast života křesťana, křesťanské obce. Vždycky mezi námi budou mučedníci. A to je znamení, že jdeme Ježíšovou cestou. Je to požehnání Páně, když je v Božím lidu někdo, kdo svědčí mučednictvím.“
Pavel je předvolán, aby se hájil před obviněními, a nakonec se jeho obhajoba před králem Agrippou II. stává účinným svědectvím víry. Pavel říká o svojí konverzi, že Vzkříšený Kristus z něj učinil křesťana a poslal jej mezi pohany slovy: „Máš jim otevřít oči, aby se obrátili ze tmy ke světlu, z moci ďáblovy k Bohu. Tak dosáhnou vírou odpuštění hříchů a údělu mezi posvěcenými“ v Kristu (Sk 26,18). Pavel, poslušen tomuto pověření, pak jenom ukazoval, jak proroci a Mojžíš předpovídali to, co nyní hlásá, „že totiž Mesiáš je podroben utrpení, že jako první vstane z mrtvých a že zvěstuje světlo jak židovskému lidu, tak pohanům“ (v.23). Nadšené Pavlovo svědectví pohne srdcem krále Agrippy, kterému však schází už jen rozhodný krok a proto říká: „Málem mě chceš přesvědčit, abych se stal křesťanem!“ (v. 28). Pavel je prohlášen za nevinného, ale nemůže být propuštěn, protože se odvolal k císaři. Nezadržitelná pouť Božího Slova proto pokračuje do Říma. Pavel skončí v okovech tady v Římě.
Od tohoto okamžiku je Pavel líčen jako vězeň, jehož pouta označují věrnost evangeliu a dosvědčují Vzkříšeného. Pouta jsou zajisté ponižující zkouškou pro apoštola, který je světu prezentován jako „zločinec“ (2 Tim 2,9). Jeho láska ke Kristu je však tak silná, že i tato pouta jsou viděna očima víry, která pro Pavla není „nějaká teorie, mínění o Bohu a světě, [...] nýbrž „dopad Boží lásky na jeho srdce, [...] víra sama je tak láskou k Ježíši Kristu“ (Benedikt XVI., Homilie při zahájení Roku sv. Pavla, 28. června 2008).
„Drazí bratři a sestry, Pavel nás učí vytrvalosti ve zkoušce a schopnosti chápat všechno očima víry. Prosme dnes Pána, aby na přímluvu tohoto apoštola oživil naši víru a pomohl nám být věrní do všech důsledků svému povolání křesťanů, Pánových učedníků a misionářů,“ zakončil papež František svoji katechezi.
(Zdroj: Vatican News)
Tisk
