banner sekce
Sekce

Odbor analýz církevních dat

Nejčastěji chodí lidé do kostela na Vánoce, pravidelně jsou to čtyři z deseti obyvatel ČR

Praha 18. prosince 2019: Otázku víry a náboženského chování obyvatel ČR sleduje STEM dlouhodobě v rámci výzkumné série TRENDY. Z těchto dat nabízíme pohled na základní otázky o víře, katolické církvi a účasti na životě církve v ČR za uplynulé čtvrtstoletí. Celkově je více věřících na Moravě a mezi obyvateli nad 45 let. K víře či náboženství se obecně hlásí spíš lidé angažovaní a lidé, kteří nejsou negativně naladěni. Víra nerozděluje a příslušnost ke katolické církvi není omezena na určité socioekonomické a vzdělanostní skupiny. V posledním desetiletí jsou ukazatele více méně stabilní. Návštěva kostela patří k vánočním zvykům u 40 % respondentů.
Publikováno: 18. 12. 2019 13:48

Osobní víra je důležitá pro třetinu obyvatel


Více než třetina (35 %) respondentů v roce 2019 uvádí, že osobně věří v Boha. Tyto počty jsou v posledním desetiletí více méně stabilní. Před rokem 2000 byly o něco málo vyšší, téměř 40 % respondentů udávalo, že v Boha věří. Na otázku „věříte v Boha", kdy se nabízí škála odpovědí ano - nevím - ne, odpovědělo v roce 2017 „ano“ 27 % respondentů, 17 % neví a 56 % v Boha nevěří. Odpovědi od roku 1993 meziročně mírně kolísají, nicméně trend a poměr se v zásadě nemění.

Ve vztahu k náboženství se v posledních 25 letech považuje za věřícího každý čtvrtý respondent a tento údaj se dlouhodobě nemění. Nerozhodnutých je v této otázce aktuálně desetina respondentů, což přestavuje pokles ze 17 % v roce 1994. Skutečnost, že není nábožensky založeno, uvádí v současnosti 35 % obyvatel, což představuje také mírný pokles oproti 90. letem. Podíl respondentů, kteří se ve vztahu k náboženství považují za ateisty, vzrostl z 21 % v roce 1994 na aktuálních 31 %. Z nábožensky založené rodiny pochází v současnosti 1/3 respondentů, před 15ti lety jich bylo kolem 40 %.

Ke konkrétní církvi se dlouhodobě hlásí 31 % respondentů, z toho většina k Římskokatolické (28 % respondentů v roce 2019). Od roku 1994 do roku 2007 docházelo k výkyvům mezi 36 - 46 % hlásících se ke katolické církvi, v posledním desetiletí podíl deklarovaných katolíků kolísá mezi třetinou a čtvrtinou respondentů, ale bez zřejmého trendu.

„Západní civilizace své kořeny v křesťanství nemůže popřít, to by popřela sama sebe. Podobně ani náš národ neztratil víru, ač s ní 20. století otřáslo,“ komentuje trendy Dominik kardinál Duka a dodává: „Křesťanské slavení Vánoc dodnes představuje tradici, ke které se náš národ hrdě hlásí, a kostely přilákají v čase vánočním mnoho lidí. Svůj podíl na tom má i první úplný český překlad Písma, tzv. Bible leskovecká, který dal vznik lidové tradici malebných českých Vánoc a tvorbě betlémů, které dodnes zobrazují radostnou zvěst.“

Věřící jsou častěji angažovaní a pozitivní. Jsou zastoupeni ve všech společenských vrstvách, víc jich je na Moravě.


Dlouhodobě platí, že věřící jsou častěji lidé veřejně aktivní a pozitivně vnímající svět kolem sebe. Jedná se o lidi se zájmem o politiku a s vyšší účastí ve volbách. V Boha věří častěji respondenti, kteří sami sebe považují za dobře zajištěné a řadí se k vyšším vrstvám (jsou celkově spokojenější se svým společenským postavením). Z hlediska hodnocení vývoje České republiky jsou věřící a hlásící se k církvi častěji optimističtější než nevěřící.

V otázkách víry, vyznání a náboženského původu panuje dlouhodobě jasná územní diferenciace, nejvíce se lidé k víře i církvi hlásí na Moravě, nejméně v severních Čechách. Konkrétně ve Zlínském kraji se ke katolické církvi hlásí celá ½ respondentů, v Ústeckém kraji pouze asi 6 %. Víru a náboženskou příslušnost deklarují častěji ženy než muži a starší věkové skupiny (lidé nad 45 let). Ze socio-profesních skupin se k církvi hlásí více důchodci a řídící pracovníci.

Podle vzdělanostní úrovně se k víře v Boha o něco málo častěji hlásí respondenti s vysokoškolským a středoškolským vzděláním; příslušnost ke katolické církvi se objevuje rovnoměrně ve všech kategoriích vzdělání. Stejně tak je příslušnost ke katolické církvi deklarována napříč celým spektrem subjektivní příslušnosti ke společenským vrstvám i hodnocením vlastního materiálního zabezpečení.

Do kostela nejen o Vánocích  


Účast na bohoslužbách je v čase stabilní a od poloviny devadesátých let se zásadněji nemění. Zhruba 1/5 respondentů se účastní bohoslužeb častěji než několikrát do roka, kolem 30 % se účastní nepravidelně a 55 % respondentů nikdy. Pravidelně jednou týdně a častěji navštěvuje bohoslužby podle dat STEM zhruba 5 % obyvatel. Návštěva kostela o Vánocích však patří k tradičním vánočním zvykům u více než 2/5 respondentů, a tato čísla se za posledních 10 let nemění. Před rokem 2005 byl podíl těchto návštěvníků bohoslužeb ještě o něco vyšší (kolem 45 %).

„Církev zde byla a je pro všechny, jsme rádi, že lidé chodí do kostela po celý rok, nicméně o Vánočních svátcích je důvod k oslavám jistě velmi hluboký a rádi přivítáme i občasné návštěvníky,“ říká Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference a zamýšlí se i nad dalšími trendy: „Lidé, kterým záleží na světě kolem, si častěji uvědomují, že Bůh je nedílnou součástí našeho světa. Víra na druhou stranu dává lidem schopnost být sám se sebou i se životem spokojenější.“

Vnímání církve je příznivější na Moravě a mezi vzdělanějšími


Církve jako instituce považuje za užitečné 40 % respondentů v roce 2019, což je o 3 procentní body více než v loňském roce. Na počátku tisíciletí a v polovině 90. let hodnotila církve jako užitečné dokonce polovina populace. Užitečnost církví zdůrazňují více lidé na Moravě, ve věku nad 45 let a s vyšším vzděláním. Negativněji církve vnímají lidé mladí (bez životní zkušenosti), s nižším dosaženým vzděláním (bez maturity) a pocházející z oblastí s pohnutou historií, zejména generačně vykořeněné oblasti severních Čech a Sudet. Lidé, kteří deklarují negativní vztah k církvím jsou častěji negativní obecně, lhostejní (bez zájmu o politiku) a sami sebe označují jako neúspěšní (řadící se k nižším vrstvám a špatně materiálně zajištěným). Častěji sem také patří příznivci levice.

Pro více informací kontaktujte: Odbor analýz církevních data; data@cirkev.cz
Autoři: PhDr. Kateřina Pulkrábková a Mgr. Daniel Chytil

 

Autor článku:
Daniel Chytil

Související články

Další aktuality

Volná pracovní pozice v COMECE: Politický poradce pro sociální a ekonomické záležitosti

COMECE do svého bruselského týmu hledá vhodného kandidáta na post politického poradce pro ekonomické a sociální záležitosti. Jedná se o práci na plný úvazek a na dobu neurčitou
02.04.2020

Přímé přenosy velikonočních bohoslužeb biskupů

Přinášíme vám seznam velikonočních bohoslužeb celebrovaných biskupy z jednotlivých diecézí, které budou přenášeny online nebo v televizi.
02.04.2020

Benefiční koncert Pomozme Itálii

Mimořádný benefiční koncert na pomoc nemocnicím Milosrdných bratří v Itálii v boji s pandemií COVID-19 připravili Milosrdní bratři v Brně ve spolupráci s Triem Bohémo a Televizí Noe. Koncert se uskuteční v neděli 5. dubna večer v brněnské vile Stiassni, v přímém přenosu ho bude vysílat Televize Noe a Radio Proglas.
02.04.2020

Připomínáme si 15. výročí smrti papeže Jana Pavla II.

Před 15 lety dne 2. dubna 2005 ve 21.37 hodin zemřel papež Jan Pavel II. Během liturgické slavnosti Božího milosrdenství se tak uzavřel třetí nejdelší pontifikát v dějinách křesťanství.
02.04.2020

Papež František: Nemějme strach, otevřme brány svého srdce Duchu svatému, aby nás očistil a vedl cestou vstříc plné radosti.

Při pravidelné středeční katechezi se papež František v knihovně Apoštolského paláce věnoval šestému blahoslavenství "Blahoslavení čistého srdce" jehož příslibem je vidění Boha, a podmínkou čistota srdce.
01.04.2020