Papež: Podstatné jméno „člověk“ předchází přídavnému jménu „nemocný“

„Pojďte ke mně, všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím,“ (Mt 11,28) tato Ježíšova výzva uvozuje poselství k letošnímu 28. Světovému dni nemocných (11. 2. 2020), které papež František podepsal právě dnes, na památku Nejsvětějšího jména Ježíš. Petrův nástupce v něm vyzdvihuje právo na život jako skutečně pravé lidské právo a varuje zdravotnické pracovníky před tlakem vnucujícím eutanazii, asistovanou sebevraždu a všechny další formy ukončení života.

Kolik lidí trpí na těle a na duchu, konstatuje římský biskup v úvodu poselství. Právě tyto lidi, nejenom nemocné, ale též chudé, hříšníky, lidi vyřazované v důsledku tíživého zákona a utiskované sociálních systémem, zve Ježíš k sobě a slibuje jim úlevu a občerstvení. Přijímá každého člověka prožívajícího úzkost nad svou slabostí, křehkostí a bolestí. Pohlíží na toto zraněné lidstvo a nabízí mu své milosrdenství, aniž by je zatěžoval zákonem. Zve každého člověka, aby vstoupil do Jeho života a zakusil tam něhu.

„Kde se v Ježíši berou tyto city?“ táže se papež a poukazuje na Kristův vlastní prožitek: Sám se totiž stal slabým, zakusil lidské utrpení a svého času našel občerstvení v Otci. Jedině ten, kdo na vlastní kůži pozná utrpení, může poskytoval útěchu druhým, vyvozuje František a naléhá na polidštění léčebné péče: Nemoc neohrožuje pouze naši fyzickou celistvost, nýbrž rovněž otřásá našimi vztahy, intelektem, city a duchovní dimenzí. Kromě terapie tudíž vyžaduje podporu, starost, pozornost – jedním slovem: lásku, připomíná papež, a to jak vůči nemocnému, tak vůči jeho rodině.

V druhé části poselství se Petrův nástupce obrací nejprve k nemocným a posléze ke zdravotníkům. Prvně jmenovaným předkládá Ježíše jako světlo v temných nocích těla a ducha a jako naději v neútěše. Kristus, podotýká papež, nám nedal recept na to, jak naložit s námahou každodenního břemene, avšak vysvobodil nás z útlaku zla svým utrpením, smrtí a vzkříšením.

Církev by stále více a lépe chtěla být vaším domovem, oslovuje František nemocné, „hostincem“, ve kterém se milosrdný Samaritán staral o zbitého a oloupeného muže. V tomto domově vždy najdete lidi, kteří se ve své křehkosti dali vyléčit Božím milosrdenstvím a pomohou vám nést kříž, ujišťuje papež. Takto se, řečeno slovy Božího básníka, italského kněze Tonina Bella, z vašich ran stanou průrvy, kterými do vašich životů začne proudit světlo i vzduch a jimiž zahlédnete obzor přesahující nemoc.

Také lidé pracující ve zdravotnictví – od lékařů přes zdravotní sestry po zaměstnance v administrativě a dobrovolníky – zápasí s vlastní křehkostí a podléhají nemocem. Jakmile sami obdrží Kristovo občerstvení a útěchu, jsou povoláni stát se občerstvením a potěšením druhých a napodobovat Pána v postoji tichosti a pokory, zdůrazňuje Svatý otec a podtrhuje podstatné jméno „člověk“, které vždy předchází přídavnému jménu „nemocný“ a má předcházet jakémukoli diagnostickému, preventivnímu, terapeutickému, výzkumnému, léčebnému a rehabilitačnímu zákroku.

„Vaše konání se má ustavičně vztahovat k důstojnosti člověka a jeho životu, aniž byste se podvolili úkonům ukončujícím život v eutanazii a asistované sebevraždě, a to ani tehdy, když se stav nemocného považuje za nezvratný.“

Papež v této souvislosti odkazuje k výhradě svědomí, která leckdy bude nevyhnutelným východiskem, jestliže má zdravotnický pracovník důsledně dostát volbě života a člověka. „Otevřete se transcendentálnímu rozměru, který může poskytnout vaší profesi plný smysl,“ doporučuje František. „Život je posvátný, náleží Bohu a jako takový je nedotknutelný a nedisponovatelný,“ dodává a radí k profesionalitě, prodchnuté křesťanskou láskou, která prokáže nejlepší službu pravému lidskému právu, jakým je právo na život. Papež nezanedbává ani zmínku o paliativní léčbě v případech, kdy jiné terapie selhávají.

Závěrečnou část poselství ke Světovému dni nemocných římský biskup využívá k adresnému apelu na vlády všech států a jejich zdravotnické instituce, aby kvůli hospodářským hlediskům neopomíjeli sociální spravedlnost. „Přál bych si, aby se za zachování zásad solidarity a subsidiarity, umožnil přístup všech lidí k patřičné léčbě, která by jim uchovala či navrátila zdraví.“ Bohužel v mnoha částech světa nahrazují absenci veřejné péče četní dobrovolníci, kterým papež projevuje vděčnost. Právě oni jsou totiž obrazem Krista, milosrdného Samaritána, a jeho přívětivých, laskavých gest.

Světový den nemocných připadá na památku Panny Marie Lurdské, jíž Svatý otec v samém závěru poselství svěřuje všechny lidi, nesoucí tíži nemoci, spolu s jejich rodinnými příslušníky a zdravotnickým personálem.

_{Zdroj: Vatican News}