Mariánský sloup se může vrátit na Staroměstské náměstí v Praze

Pražský zastupitel Jan Wolf (Spojené síly, KDU-ČSL) dosáhl svého. Po mnoha pokusech prosadil, že zastupitelstvo odsouhlasilo návrat monumentu na Staroměstské náměstí.
Publikováno: 23. 1. 2020 17:30

Ilustrační foto: Karel Pazourek, Člověk a víra

Pro bylo 34 hlasů z 65, návrh podpořili zastupitelé napříč všemi kluby s výjimkou Pirátů. Dosud vedení Prahy instalaci pokaždé odmítlo.
Zastupitelé zároveň zrušili své starší rozhodnutí, podle něhož měl právě Wolf ještě coby radní pro kulturu vypovědět všechny smlouvy s katolickou společností pro obnovu sloupu. Wolf to nikdy neudělal.

Proti opětovné instalaci sloupu ­ strženého 3. listopadu 1918 ­ zaznělo i ve čtvrtek mnoho hlasů, řečníci odmítli, že by mělo jít o symbol smíření. Na letošek připadá 400. výročí bitvy na Bílé hoře a 350. výročí úmrtí Jana Ámose Komenského.

Zosobnění konfliktu

O instalaci sloupu musí ještě rozhodnout stavební úřad Prahy 1, dosud k tomu chyběl souhlas Prahy jakožto majitele pozemku na Staroměstském náměstí, jehož podoba je navíc chráněna jako národní kulturní památka.
Podle náměstka primátora Adama Scheinherra (Praha sobě) mají historici umění výhrady k současnému dílu sochaře Petra Váni. A takové vrátit na Staroměstské náměstí nelze. „Přední historici umění se shodnou na tom, že dnešní podoba stoupu je jen volnou napodobeninou a nedosahuje kvality původního díla Jana Jiřího Bendla,“ uvedl Scheinherr (Praha sobě).
Zvrátit rozhodnutí zastupitelů se nepovedlo ani primátoru Zdeňku Hřibovi (Piráti), který se snažil, aby jednání o sloupu zastupitelé vyřadili z programu. Hřib odkázal na dopis 26 předních historiků umění vedení Prahy.
Ti se obávají „zcela nevěrohodné, banální atrakce“ a odmítají, že by Váňovo dílo bylo kulturní památkou. „Myslím, že banálních atrakcí máme dost,“ řekl Hřib a sloup označil za porážku myšlenky tolerance. „Sloup je vlastně zosobněním zbytečného konfliktu,“ uvedl primátor.

Zastánci sloupu z poloviny 17. století ho označují pouze za symbol vítězství nad Švédy v roce 1648. „Byl to čtvrtý mariánský sloup v Evropě,“ uvedl Wolf. Pražský sloup vysochal Jan Jiří Bendl z pískovce, předchozí v Římě, Mnichově a ve Vídni byly mramorové.

I podle historika Jana Royta sloup na náměstí patří. „Chybí tam něco, co je spojeno s katolickou zbožností, a to je mariánské úcta,“ argumentoval Royt.

Podle usnesení zastupitelstva má Praha dát souhlas s využitím svých pozemků na Staroměstském náměstí k instalaci sloupu. Jde zřejmě o jediný dokument, který zastáncům Váňova sloupu chyběl.

(Zdroj: novinky.cz)

Autor článku:
Tereza Myslilová

Související články

Další aktuality

Tajemné Turínské plátno se ukáže během Velikonoc

Turínské plátno, ve kterém bylo, jak věříme, zabaleno Kristovo tělo, když jej sňali z kříže, se v sobotu ukáže na virtuální výstavě. Mimořádné představení plátna má povzbudit věřící po celém světě v modlitbě za ukončení pandemie koronaviru, napsala agentura Reuters. Turínský arcibiskup Nosiglia uvedl, že se bude před plátnem modlit od 17:00, a vyzval věřící, aby se připojili z domova.
08.04.2020

Papež: Jak prožít Velikonoce doma? S křížem a evangeliem.

Předvelikonoční středeční katechezi pronesl papež v knihovně Apoštolského paláce. Její téma bylo jako každý rok ve Svatém týdnu věnováno nadcházející slavnosti Velikonoc. Připomněl, že „nám Velikonoce připomínají, že Bůh může všechno v dobré obrátit.“
08.04.2020

Papež ustavil fond pro misijní oblasti postižené koronavirem

Papež František se opětovně snaží zmírnit hospodářský dopad nynější situace na nejchudší státy. V rámci Papežských misijních děl proto zřídil krizový fond a vložil do něj základní částku 750 tisíc dolarů. Cílem je pomoci zemím a společenstvím, které zasáhla nákaza koronavirem, a to prostřednictvím církevních institucí.
08.04.2020

Úřad pro laiky, rodinu a život: Neopouštějme seniory!

Nejstarší generace platí za nynější pandemie nejvyšší cenu, a proto právě toto pokolení, které nás uvedlo do života, církev ubezpečuje o mateřské přítomnosti, blízkosti a duchovní útěše, čteme v dnešním poselství, jež vatikánský Úřad pro laiky, rodinu a život adresoval seniorům.
08.04.2020

Počty každoročně pokřtěných se v ČR mění jen málo, tradiční křty dospělých o Velikonocích budou muset letos počkat.

Počet nových pokřtěných katolíků se každoročně v ČR příliš nemění. V roce 2019 to bylo 15.151 dětí do 1 roku, 3.643 starších dětí a 1.138 dospělých, tedy necelých 20 tisíc nově pokřtěných v katolické církvi, což je o ca 900 osob méně než za rok 2018. Od roku 2010 jsou každoroční počty nově pokřtěných katolíků v ČR obdobné, s pravidelnými přírůstky do katolické církve výrazněji nezahýbaly v posledních letech žádné vnější politicko-sociální události jako například migrační krize nebo povodně.
08.04.2020