Katolický týdeník: Třicet let svobody řeholníků

Na tuto neděli připadá svátek Uvedení Páně do chrámu (2. února), který papež Jan Pavel II. spojil s oslavami Dne zasvěcených osob. Je tomu také třicet let, kdy se lidé v České republice začali po čtyřech dekádách komunistické vlády setkávat s řeholními hábity ve veřejném prostoru.

Dnes žijí kongregace, řády a společenství zasvěceného života svobodně nejen v církvi, ale také uprostřed společnosti. Po majetkovém narovnání se obnovuje i jejich ekonomická nezávislost. Celkový počet řeholníků a řeholnic v čase mírně klesá, některé řády ale zaznamenávají i narůstající počet nově příchozích. „V současné době u nás vede řeholní život na třináct set žen a přes šest stovek mužů,“ uvádí Kateřina Pulkrábková z odboru církevních dat ČBK.

Zasvěcené osoby žijí nejen za zdmi klášterů či v chrámech, ale potkáváme je v ulicích měst, nemocnicích, sociálních zařízeních, věznicích, na univerzitách, ve školách, a dokonce v armádě.

Jejich povolání k zasvěcenému životu má řadu podob – někdy rozpoznatelných navenek díky oděvu, jindy nenápadně skrytých. Žertuje se, že jen Duch Svatý ví, kolik takových společenství vlastně existuje a působí a v jakých povoláních je můžeme nalézt: od mnišské komunity kontemplativního života přes učitele a učitelky, zdravotní sestry až po vážené teology a teoložky.

Bolest zániku i radost růstu

Povolání k zasvěcenému životu však lidé (zejména mimo církev) příliš nerozumějí. Stále živá je poněkud přihlouplá představa, že v klášterech hledají svou životní cestu lidé zhrzení, nepohlední či nepraktičtí jedinci, kteří by se jinak neuživili, nebo lidé chladní, kteří v životě nestojí o lásku a žijí bez vztahů. Několik takových mýtů boří na tematické dvoustraně KT františkán Bernard Ondřej Mléčka.

Svou zkušenost s povoláním a cestou mladých lidí k zasvěcenému životu přibližuje tamtéž trio řeholních osob: oblát P. Vlastimil Kadlec, dominikánka Jordána Kleinwachterová a františkánka Kristina Hřebíková. Všímají si zejména úskalí, která musí lidé dnešního světa překonávat, pokud se do takového hledání pouštějí.

Chceme se nejen ptát, zda lidé (i ti věřící) rozumějí povolání k zasvěcenému životu, ale také se zabývat obavami o budoucnost řeholních komunit či pochybnostmi, zda Bůh povolává dostatečně. Řeholní společenství vznikala vždy jako odpověď na potřebu doby. Jejich počátek byl spojen s konkrétním posláním, úkolem či momentálním nedostatkem – od kazatelské služby přes výchovu mládeže až po péči o nemocné. Je pochopitelně tíživé sledovat, jak některá společenství – vedle těch, která rostou – míří kvůli nedostatku nových členů spíše ke svému konci. Pohled na tuto situaci růstu a zániku a s ním související radosti i bolesti nabízí v rámci tématu KT arciopat břevnovských benediktinů P. Prokop Siostrzonek.

JIŘÍ MACHÁNĚ

Více v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne v řadě kostelů a ve vybraných novinových stáncích a knihkupectvích.

Ztráta paměti ničí budoucnost

Uplynulo 75 let od osvobození Osvětimi. Představitelé církve i světoví politici se minulý týden sešli u památníku Jad Vašem v Jeruzalémě a v osvětimském koncentračním táboře. Uctili oběti a varovali
před vzestupem antisemitismu. 

Téma: Zasvěcený život

Před třiceti lety se do svobodné společnosti vrátily i řády a řeholní společenství.  Nacházejí mladí lidé cestu k zasvěcenému životu?

Kardinál Schönborn slaví 75 let

„Toto ‚prodloužení hry‘ chápu jako pověření darovat  tento čas Pánu,“ reagoval kardinál Schönborn poté, co papež nepřijal jeho rezignaci.

Kněží z Evropy poměří síly ve futsalu

Mistrovství Evropy ve futsalu, tedy halovém fotbalu, kněží se letos koná v Česku. Zápasy se odehrají  ve druhé polovině února v Praze a v Říčanech.

Za záchranu sester nabídla život

Na sklonku loňského roku začal v Rajhradě beatifikační proces služebnice Boží Marie Rosy Vůjtěchové.

Připravujeme:

ČEŠTINA V LITURGII

Půl století slavíme mši svatou v národním jazyce. Jak byla do života církve uvedena koncilní reforma? A co jí ještě dlužíme?