banner sekce
Sekce

Odbor analýz církevních dat

V ČR chodí v neděli do kostela 8 % z pokřtěných

Výsledkem ankety mezi účastníky bohoslužeb z října 2019, které se zúčastnilo podle odhadu odboru církevních dat České biskupské konference téměř ¾ všech pravidelných účastníků bohoslužeb je, že minimálně jednou týdne chodí do kostela v ČR 375.000 osob, což je 8,2 % z pokřtěných v ČR. Téměř pětina z účastníků jsou mladí do 20ti let. Výsledek ankety, kterou si katolická církev v ČR organizuje jednou za 5 let, odpovídá průzkumům veřejného mínění; podle nich 5 % respondentů udává, že chodí do kostela pravidelně jednou týdně.
Publikováno: 5. 2. 2020 17:15

Skutečnost, že pravidelně na bohoslužby chodí jen část věřících, potvrzuje celosvětový trend narůstající osobní víry na úkor ochoty zapojovat se do života institucí obecně. Procento lidí, kteří chodí do kostela každou neděli, se za posledních 5 let (od minulé ankety) mírně snížilo, není to však zásadní. Pokřtěných je v České republice podle aktuálních odhadů ca 43 % obyvatel, ke katolické církvi se však hlásí pouze necelých 30 % obyvatel (STEM 2019). O vánočních svátcích chodí do kostela podle průzkumů 40 % obyvatel, jednou týdně nebo častěji chodí na bohoslužby (nejen katolické) 5-6 % obyvatel.

„Na Moravě je pravidelná účast na bohoslužbách častější. Slouží se zde víc mší, tak je to pro lidi přirozenější. Na řadě míst se staví i nové kostely,“ říká Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference. „Ale například v oblastech bývalých Sudet je to náročnější, lidé zde musí svou víru víc obhajovat. Avšak i zde se daří některé kostely opravovat. Kostel uprostřed obce vždy sloužil nejen k modlitbě, ale i jako přirozené místo k setkávání, a lidé si to uvědomují“.

Do kostela každou neděli přijde jen každý dvanáctý pokřtěný, podobně je to v západní Evropě

Kvůli poválečnému vývoji k nám sekularizace dorazila o několik desítek let dřív a v násilnější podobě než do zemí západní Evropy, v současné době jsme na tom ale podobně jako okolní země až na nižší ochotu víru deklarovat. V západní Evropě jsou počty pokřtěných a deklarujících náboženskou příslušnost podobné, počty praktikujících a pravidelně navštěvujících bohoslužby jsou již mnoho let podstatně nižší. Východní Evropa má častěji obnovenou náboženskou tradici, proto je zde i vyšší deklarovaná zbožnost, i když praktikovaná víra se neobnovila (PEW 2017).

Nejvyšší zastoupení pokřtěných je ve věkových kategoriích 70+ (předválečné ročníky, pro které byl křest samozřejmostí). Řada z těchto lidí by do kostela pravidelně chodila ráda, ale nemůže ze zdravotních důvodů nebo z důvodu vzdálenosti nejbližšího kostela. Zejména v některých českých oblastech jsou obce, kde je nejbližší nedělní mše až 50 kilometrů daleko nebo se slouží jen 1x za měsíc. Starším ročníkům pak nezbývá než se spokojit s možností sledovat bohoslužby v televizi nebo rozhlase. Jedná se o mnoho desítek tisíc lidí každý týden. 

„Odhadujeme, že asi ¼ z pravidelných návštěvníků se nedostane do kostela každou neděli kvůli nemoci, práci a komplikovanému dojíždění,“ vysvětluje pražský arcibiskup, kardinál Dominik Duka. „I v minulosti bylo zvykem, že kdo měl cestu do kostela delší než hodinu chůze, neměl povinnost návštěvy nedělní mše svaté. V dnešní době je navíc možnost sledovat mši v přímém přenosu, za což jsme vděční.“

Mladí do 20ti let představují téměř 20 % z pravidelných návštěvníků

Zastoupení mužů mezi pravidelnými návštěvníky nedělní mše svaté je o něco nižší než žen, kterých je 59 %. Úplně největší skupinu tvoří ženy ve věku 65-79 let; ženy nad 65 let tvoří 1/5 ze všech pravidelných účastníků bohoslužeb. Potvrzuje se, že ženy vždy stály a stojí na základech komunitního života a utváření společenství. Nejvíc mužů je naopak mezi mládeží, ve věku 10-14 let. Mladých lidí do 20ti let také není málo, účastníci do 20ti let představují 18,5 % z účastníků bohoslužeb.

Věková struktura pravidelných návštěvníků kopíruje strukturu pokřtěných, můžeme tedy říci, že v každém věku se objevují pokřtění lidé, kteří z nějakého důvodu do kostela v neděli pravidelně nepřijdou. Na Moravě pravidelně chodí do kostela skoro dvakrát tolik lidí než v Českých diecézích.

Autoři článku: PhDr. Kateřina Pulkrábková a Mgr. Daniel Chytil, odbor církevních dat ČBK.

Pro více informací kontaktujte: tiskové středisko nebo odbor církevních dat ČBK

Autor článku:
Daniel Chytil

Související články

Další aktuality

Připomínáme si 70. výročí úmrtí P. Josefa Toufara

Dnes si připomínáme 70. výročí úmrtí číhošťského faráře Josefa Toufara, který 25. února 1950 zemřel na následky krutého mučení.
25.02.2020

Poselství Svatého otce Františka k postní době 2020

„Kristovým jménem vyzýváme: Smiřte se s Bohem!“ (2 Kor 5,20)
24.02.2020

Papež František v Bari: Nejvyšším cílem každé společnosti je mír

Svatý Otec František navštívil v neděli 23. února italské město Bari při příležitosti setkání katolických biskupů ze širokého okolí Středozemního moře, zaměřeného na budování pokoje ve složité oblasti kontaktu různých kultur a náboženství. Vytvářet pokoj je prioritou pro církev i společnosti, zdůraznil papež biskupům shromážděným v bazilice sv. Mikuláše.
24.02.2020

Prožijte postní dobu s myšlenkami arcibiskupa Graubnera

Každý den jednu krátkou myšlenku arcibiskupa Jana Graubnera naleznou během postní doby čtenáři olomouckého arcidiecézního webu na adrese www.ado.cz. Objevovat se bude v sekci „Myšlenka na týden“ v rámci titulní strany webu, a to od Popeleční středy (26. února) až do Velikonoc – poslední je plánována na slavnost Zmrtvýchvstání Páně (12. dubna).
24.02.2020

Přímé přenosy bohoslužeb od 24. února do 1. března 2020

Všem, kdo se nemohou zúčastnit mše svaté v kostele a chtěli by se připojit alespoň prostřednictvím médií, nabízíme přehled bohoslužeb, vysílaných během následujících dní přímým přenosem v Televizi Noe, Radiu Proglas a Českém rozhlasu.
24.02.2020