Papež František v Bari: Nejvyšším cílem každé společnosti je mír

Svatý Otec František navštívil v neděli 23. února italské město Bari při příležitosti setkání katolických biskupů ze širokého okolí Středozemního moře, zaměřeného na budování pokoje ve složité oblasti kontaktu různých kultur a náboženství. Vytvářet pokoj je prioritou pro církev i společnosti, zdůraznil papež biskupům shromážděným v bazilice sv. Mikuláše.
Publikováno: 24. 2. 2020 12:00

(Foto: Vatican Media)

Celkem padesát osm katolických biskupů různých ritů zastupujících země Středomoří trávilo uplynulý týden (19.-23.února) v italském přístavním městě Bari ve společné modlitbě, diskusi a reflexi, jejímž tématem byla situace v jednotlivých zemích a s tím související migrace. Setkání, jehož tématem bylo Středomoří – hranice míru, organizovala Italská biskupská konference.

Z Vatikánu do Bari je to vzdušnou čarou 375 kilometrů. Papež František tam přicestoval vrtulníkem v neděli ráno. Hned po přistání a uvítání místním arcibiskupem Mons. Francescem Cacuccim, starostou města a představiteli regionu, zamířil do baziliky sv. Mikuláše, kde se konalo zasedání biskupů, které papež svým vystoupením zakončil. 

Setkání s biskupy ze Středomoří

V úvodu své promluvy nazval svatý otec Bari „hlavním městem jednoty církve“ s poukázáním na tamější ekumenické setkání v červenci 2018 ke spojení sil pro mír a záchranu přítomnosti křesťanů v blízkovýchodní oblasti. „Považuji za příznačné, že místem konání tohoto setkání je Bari. Toto město je důležité vzhledem ke kontaktům, jež udržuje s Blízkým východem a s africkým kontinentem, a je také výmluvným znamením toho, jak hluboké kořeny mají vztahy mezi různými národy a tradicemi.“

Svatý otec odsoudil pokrytectví mezinárodních konferencí, kde se kromě slov o míru dohaduje prodej zbraní. Věnoval pozornost především fenoménu migrace a mimo jiné řekl: „Počet bratří, nucených opouštět drahé a vlast a vystavovat se krajně nejisté situaci, se zvýšil v důsledku narůstajících konfliktů a dramatických klimatických a ekologických podmínek stále rozsáhlejších oblastí. Je snadné vytušit, že tento fenomén a jeho epochální dynamika poznamenává Středomořský region, na což státy a náboženské komunity nemohou zůstat nepřipraveny. Týká se to zemí, kterými vedou migrační proudy,  cílových zemí, ale také vlád a církví těch zemí, odkud migranti pocházejí, a které pozorují, jak odchod mnoha mladých lidí ochuzuje jejich budoucnost.

Jsme si vědomi, že se v různých sociálních kontextech šíří lhostejnost, ba dokonce odpor, připomínající postoj, který je demaskován v četných evangelních podobenstvích na těch, kteří se uzavírají do svého bohatství a soběstačnosti, aniž by si všímali těch, kteří se slovy či pouhým stavem svojí nouze domáhají jejich pomoci. Šíří se strach, který aktivuje obranné postoje vůči  tomu, co je účelově vykreslováno jako invaze. Rétorika střetu civilizací slouží jen k ospravedlňování násilí a podněcování nenávisti. Nedostatečnost či přímo slabost politiky jsou spolu s fanatismem příčinami radikalismu a terorismu. Mezinárodní společenství se zastavilo u vojenských intervencí, zatímco by mělo budovat instituce, které zaručují rovné příležitosti a místa, kde budou mít občané možnost nasadit se pro obecné dobro.“

Petrův nástupce pak spolu s ostatními biskupy vyzval vlády států, aby zajistily ochranu menšin a náboženské svobody, a dodal:

„Zároveň však nikdy nepřipustíme, aby ti, kdo hledají naději za mořem, umírali bez pomoci anebo aby se ti, kdo přicházejí zdaleka, stávali obětí sexuálního vykořisťování, byli špatně placeni nebo najímáni mafiemi. Přijetí a důstojné začlenění jsou zajisté etapami nesnadného procesu. Nicméně, je nepřípustné si myslet, že mu lze čelit stavbou zdí. Mám strach, když slyším promluvy některých lídrů nových forem populismu. Připomínají mi proslovy, které rozsévaly strach a pak nenávist ve 30. letech minulého století. Jak jsem tedy řekl, tento proces je nemožné řešit stavbou zdí. Takto se spíše zabrání v přístupu k bohatství, jehož je nositelem ten druhý, který vždycky skýtá příležitost k růstu. Pokud se popírá touha po sdílení, vepsaná do srdce člověka i dějin národů, zamezuje se procesu sjednocení lidské rodiny, který si přes tisícerá protivenství již razí cestu.“

Papež František mimo jiné připomněl strategický význam Středomoří pro světovou rovnováhu a jeho duchovně-kulturní význam . Kladl důraz na dialog a s využitím potenciálu náboženství, upevňování hodnoty pokoje, vzájemného poznání a soužití. Úkolem biskupů v této oblasti je pokračovat v předávání víry v návaznosti na svatého apoštola Pavla, který jako první šířil Kristovo evangelium v této oblasti. „Svěřuji vás přímluvě apoštola Pavla, který jako první překročil  Středomoří a čelil nebezpečím a protivenstvím všeho druhu, aby nesl všem Kristovo evangelium. Jeho příklad ať vám ukazuje cesty, kterými je třeba se nadále ubírat s radostnou a osvobozující snahou předávat víru v naší době.“

Celé znění papežovy promluvy naleznete zde

Nedělní homilie

Před bazilikou sv. Mikuláše pozdravil papež František shromážděné a odebral se pak na třídu Viktora Emanuela II., kde jej už čekalo 40 tisíc lidí, aby se účastnili mše svaté. Přítomen byl také prezident Italské republiky, Sergio Mattarella, a další představitelé občanské společnosti.

Papež František kázal na čtení ze sedmé neděle liturgického mezidobí, zejména však na evangelium (Mt 5, 38-48), které podává Ježíšův výklad starozákonního předpisu oko za oko a Ježíšovu výzvu k lásce vůči nepřátelům. Petrův nástupce mimo jiné řekl:

„Můžeš si třeba říci, že Ježíš přehání! Říká dokonce: »Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují« (Mt 5,44); mluví tak, aby vzbudil pozornost, ale zřejmě ani to nemá v úmyslu. Ježíš tady nevyjadřuje nějaký paradox, neužívá okřídlené úsloví; je přímý a zřetelný. Cituje starozákonní předpis a slavnostně prohlašuje: »Ale já vám říkám: milujte své nepřátele.« Jsou to promyšlená a cílená slova.

Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují. To je křesťanská novost. To je křesťanská odlišnost. Modlit se a milovat. To je to, co máme dělat, a to nejenom vůči těm, kteří nás mají rádi, nejenom vůči přátelům, nejenom vůči svému lidu. Ježíšova láska totiž nezná hranice ani bariéry. Pán od nás žádá odvahu milovat bez vypočítavosti. Ježíšovou mírou je totiž nezměrnost lásky. Kolikrát jen jsme opomenuli jeho požadavky a chovali se jako všichni! A přece toto přikázání lásky není pouhou provokací; je jádrem evangelia. Láska ke všem nepřipouští výmluvy, nekážeme pohodlnou obezřetnost. Pán nebyl obezřetný, nepřistupoval na kompromisy, požadoval extrémismus lásky. Jediným křesťanským extrémismem je láska.“

Svoji homilii papež zakončil slovy: „Drazí bratři a sestry, Ježíš dnes svojí bezmeznou láskou zvedá laťku našeho lidství. Můžeme se nakonec zeptat: „A zvládneme to?“ Kdyby byl cíl nedosažitelný, Pán by po nás nechtěl, abychom jej dosáhli. Nedokážeme to však sami. Je to milost, o niž je třeba prosit. Prosit Boha o sílu milovat, a říci mu: „Pane, pomoz mi milovat, nauč mě odpouštět. Sám to nedokážu, potřebuji Tě.“ Prosit je třeba také o milost dívat se na druhé nikoli jako na překážky či komplikace, nýbrž na bratry a sestry hodné lásky. Velmi často prosíme o milosti pro sebe, málokdy však o to, abychom dovedli mít rádi. Neprosíme dostatečně o to, abychom uměli uplatňovat jádro evangelia v životě a být doopravdy křesťany.  Ale „až nastane večer života, budeme souzeni podle toho, jak jsme milovali“ (srov. sv. Jan od Kříže, Výroky o světle a lásce, 59; v Krátké spisy a korespondence, KN, Kostelní Vydří 1998). Zvolme dnes lásku, i když něco stojí, i když jde proti proudu. Nenechme se ovlivňovat obvyklým smýšlením, nespokojme se s polovičatostí. Přijměme Ježíšovu výzvu k lásce a budeme opravdovými křesťany a svět bude lidštější.“

Celou homilii naleznete zde.  

Promluva před modlitbou Anděl Páně

Pravidelná mariánská modlitba Anděl Páně se konala těsně po skončení liturgie. Papež při té příležitosti vyzval „zainteresované aktéry mezinárodního společenství, aby byla učiněna přítrž lomozu zbraní v Sýrii“ a řekl:

„Prosme Pána, aby pohnul srdci všech, aby mohli překonat logiku střetu, nenávisti a pomsty a znovu v sobě objevit syny jediného Otce, který nechává vycházet slunce pro dobré i pro zlé (srov. Mt 5,45). Prosme snažně Ducha svatého, aby každý z nás svými každodenními skutky lásky přispíval k vytváření nových vztahů, inspirovaných porozuměním, přijetím a trpělivostí a umožňoval tak zakoušet radost evangelia a šířit ji do každé oblasti života. Panna Maria, Hvězda mořská, na niž hledíme jako na nejvznešenější příklad věrnosti Ježíši a Jeho slovu, ať nám pomáhá touto cestou jít.“

Plné znění papežovy promluvy před Angelus je zde.

Po společné mariánské modlitbě Anděl Páně papež všem přítomným požehnal, a vydal se na hodinu a čtvrt trvající zpáteční cestu vrtulníkem do Vatikánu.

(Zdroj: Vatican News, překlad Milan Glaser)

Autor článku:
Tereza Myslilová

Související články

Další aktuality

Připomínáme si 15. výročí smrti papeže Jana Pavla II.

Před 15 lety dne 2. dubna 2005 ve 21.37 hodin zemřel papež Jan Pavel II. Během liturgické slavnosti Božího milosrdenství se tak uzavřel třetí nejdelší pontifikát v dějinách křesťanství.
02.04.2020

Papež František: Nemějme strach, otevřme brány svého srdce Duchu svatému, aby nás očistil a vedl cestou vstříc plné radosti.

Při pravidelné středeční katechezi se papež František v knihovně Apoštolského paláce věnoval šestému blahoslavenství "Blahoslavení čistého srdce" jehož příslibem je vidění Boha, a podmínkou čistota srdce.
01.04.2020

Dopis řeholníkům a řeholnicím 70 let po násilném rušení klášterů v socialistickém Československu

Přinášíme vám dopis předsedů konferencí vyšších řeholních představených, arciopata Petra Prokopa Siostrzonka OSB a Sr. Kristy Ludmily Chládkové OP, k 70 letům od Akce K a Akce Ř.
01.04.2020

Katolický týdeník: Velikonoční triduum v kruhu rodiny?

Velikonoce jsou svátky, které se už od svých židovských kořenů slaví částečně ve společenství Božího lidu a částečně v domácnosti, v kruhu rodiny.
01.04.2020

Kardinál Angelo De Donatis je pozitivní na koronavirus

V pondělí 30. března 2020 byl kardinál Angelo De Donatis, generální vikář římské diecéze, po projevu některých symptomů pozitivně testován na koronavirus (COVID-19). Kardinál byl převezen do nemocnice Gemelli v Římě.
31.03.2020