Dnes je 400. výročí úmrtí sv. Jana Sarkandera

Dnes si připomínáme 400. výročí mučednické smrti svatého Jana Sarkandera, slezského kněze a mučedníka.
Publikováno: 17. 3. 2020 11:00

Leto si připomínáme hned tři výročí spojená s mučedníkem sv. Janem Sarkandrem. Dnes uplyne přesně 400 let od jeho mučednické smrti. 6. května 2020 oslavíme 160 let od jeho blahořečení a 21. května pak čtvrtstoletí od svatořečení.

Svatý Jan Sarkander žil v době závažných náboženských rozbrojů, které ho nakonec stály život. Pro složitost doby a neúplnost pramenů je nejednoznačnou postavou jak z hlediska historického, tak i z ekumenického.

„Svatý Jan Sarkander zůstane pro všechny generace vynikajícím svědkem síly víry, pravdy a věrnosti, mučedníkem zpovědního tajemství a pro naše země také vzácným přímluvcem,“ říká olomoucký pomocný biskup Antonín Basler, který téměř dvacet let působil jako farář olomoucké farnosti sv. Michala, a do jehož správy tedy spadala i kaple v místě světcova umučení.

Život tohoto kněze olomoucké arcidiecéze shrnuje biskup Basler takto: „Narodil se roku 1576 v polském Skočově, po smrti otce se s matkou a sourozenci přestěhovali na Moravu do Příbora. Nadaný Jan zamířil na studia nejdříve do Olomouce, pak do Prahy a dokončil je ve Štýrském Hradci. V roce 1609 byl v Brně vysvěcen na kněze a postupně prošel několik farností: Opavu, Charváty u Olomouce, Uničov, Zdounky, Boskovice a nakonec Holešov.“

Zde se ovšem podle něj Sarkandrovi vymstila doba třicetileté války a sporů mezi katolíky a protestanty. „Po návratu z pouti k Panně Marii Čenstochovské upadl do podezření, že to byl on, kdo na Moravu pozval polská vojska pustošící především panství evangelických šlechticů, nebo že o tom alespoň věděl, neboť byl zpovědníkem moravského zemského hejtmana Lobkovice. Právě Holešov byl totiž Janovou zásluhou před vydrancováním zachráněn,“ líčí biskup Basler a pokračuje: „Ačkoli se mu podařilo včas uprchnout a skrývat se na tovačovském zámku, byl nakonec v lesích u Troubek zajat, v poutech přiveden do Olomouce a krutě mučen. Na následky trojího mučení tento věrný a nevinný kněz 17. března 1620 zemřel.“

Na mnoha z výše zmíněných míst na „svého“ světce nezapomínají: Někde proběhly rekonstrukce, mnohde se konají setkání a poutě, a navíc 16. března byla v olomouckém Arcibiskupském paláci představena o světci kniha prostějovského historika Karla Kavičky.

Do seznamu svatých sv. Jana Sarkandera zapsal papež Jan Pavel II. při své návštěvě Moravy dne 21. května 1995, přičemž veřejně vyslovil prosbu za odpuštění všech křivd, kterých se kdy katolíci dopustili na evangelících v dějinách českého národa.

Slova Jana Pavla II. při kanonizaci Jana Sarkandera:
„Dnes já, papež římské církve, jménem všech katolíků prosím za odpuštění křivd, spáchaných na nekatolících v pohnutých dějinách tohoto národa; zároveň ujišťuji, že katolická církev odpouští všechno zlé, co vytrpěly zase její děti. Ať je dnešní den novým začátkem ve společné snaze následovat Krista, jeho evangelium, jeho zákon lásky, jeho touhu po jednotě věřících v Kristu: «Aby všichni jedno byli» (Jan 17,21).“

Zdroj: Jiří Gračka a kniha Svatí na každý den - 2. svazek; vydalo: Karmelitánské nakladatelství

Autor článku:
TS ČBK

Související články