Papež František: Boží milosrdenství je jako vzduch k dýchání

Není křesťanství bez milosrdenství. Boží milosrdenství je naše osvobození a naše štěstí. Nemůžeme si dovolit být bez něho: je jako vzduch k dýchání. Těmito myšlenkami se papež František zabýval při pravidelné středeční katechezi přenášené z Apoštolské knihovny, kde společně se svými spolupracovníky pokračoval v cyklu věnovanému blahoslavenstvím podle Matoušova evangelia.
Publikováno: 19. 3. 2020 16:00
Na úvod byla přečtena pasáž z evangelia (Lk 6,36-38), ve které Ježíš vybízí: »Buďte milosrdní, jako je milosrdný Vás otec«. Papež František komentoval páté blahoslavenství: »Blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství« (Mt 5,7). 
Téma dnešní katecheze Svatému otci připomnělo jeho první papežskou promluvu při modlitbě Anděl Páně před sedmi lety. Jak řekl, od té vnímal osobní poslání šířit poselství o milosrdenství: „Vzpomínám si, že jsem za téma první promluvy, kterou jsem měl poprvé jako papež pronést před mariánskou modlitbou Angelus, zvolil milosrdenství. Zanechalo ve mně velice silný dojem jakožto  poselství, které bych měl jako papež šířit neustále a každý den, tedy milosrdenství. Vzpomínám si, že onoho dne jsem poněkud „opovážlivě“ dělal reklamu na právě publikovanou knihu o milosrdenství od kardinála Kaspera. Toho dne jsem velmi silně pocítil, že toto je poselství, které mám dávat jako římský biskup: milosrdenství, milosrdenství - prosím - odpuštění.

Tajemství milosrdenství: odpouštěním je nám odpuštěno

Papež vysvětlil, že dávané a přijímané odpuštění jdou ruku v ruce a nedají se oddělit. Odpustit je velmi těžká věc, někdy se dokonce zdá, že je to nemožné. Sami to nezvládneme, a proto musíme prosit o Boží milost. Nápomocná je i myšlenka, že všichni jsme dlužníky a potřebujeme milosrdenství: „V tom spočívá tajemství milosrdenství: tím, že odpouštíme, odpouští se nám. Bůh nás tedy předchází a odpouští prvně nám (srov. Řím 5,8). Přijetím Jeho odpuštění jsme uschopněni odpouštět. Vlastní ubohost a nedostatek spravedlnosti se stává příležitostí otevřít se nebeskému království, větší míře, Boží míře, kterou je milosrdenství.
„Čím více Otcovy lásky přijímáme, tím více milujeme (srov. KKC, 2842). Milosrdenství není jednou z dimenzí, nýbrž jádrem křesťanského života. Bez milosrdenství není křesťanství (srov. Jan Pavel II., Dives in misericordia, František Misericordae Vultus, Misericordia et misera). Pokud nás křesťanství nevede k milosrdenství, jdeme špatnou cestou, protože milosrdenství je jediný pravý cíl každé duchovní pouti. Milosrdenství je nejkrásnějším plodem lásky (srov. KKC, 1829).
Boží milosrdenství je naše osvobození a naše štěstí. Žijeme z milosrdenství a nemůžeme si dovolit obejít se bez něj, je vzduchem, který dýcháme. Jsme příliš chudí, abychom si kladli podmínky, potřebujeme odpouštět, protože potřebujeme, aby nám bylo odpuštěno.“
Celé znění středeční katecheze naleznete zde.
Po jejím shrnutí v sedmi jazycích Petrův nástupce zmínil liturgickou slavnost sv. Josefa:
„Na zítřek připadá slavnost svatého Josefa. V životě, v práci, v rodině, v radosti i v bolesti vždycky hledal a miloval Pána, což mu vyneslo chválu v Písmu jako muže spravedlivého a moudrého. Vzývejte jej vždy s důvěrou, zejména v obtížných chvílích a svěřujte tomuto velikému světci svůj život.“
Potom se římský biskup připojil k výzvě italských biskupů:
„Beru za svou výzvu italských biskupů, kteří během této zdravotní krize vyhlásili modlitbu za celou zemi. Každá rodina, každý věřící, každá řeholní komunita, všichni se zítra v 21h duchovně  spojíme modlitbou růžence světla. Budu vás doprovázet odtud. Matka Boží, Maria, Uzdravení nemocných, k níž se obracíme touto modlitbou růžence před laskavým pohledem svatého Josefa, Opatrovníka Svaté Rodiny a našich rodin, nás vede k zářivé a proměněné tváři Ježíše Krista a k Jeho Srdci. Prosme Jej, aby zvláštním způsobem chránil naši rodinu, naše rodiny, zejména nemocné a osoby, které se o ně starají: lékaře, ošetřovatele, dobrovolníky, kteří v této službě nasazují život.“
Papež potom obrátil pozornost k iniciativě, rozšířené před několika lety, při níž duchovenská služba v kostelích po 24 hodin umožňuje věřícím přistoupit ke svátosti smíření.
Od tohoto pátku 20. března do soboty 21. března proběhne tzv. 24 hodin pro Pána. Důležitý moment postní doby, určený modlitbě a přijetí svátosti smíření. 
Bohužel, v Římě, Itálii a některých dalších zemích se nebude moci konat obvyklou formou v důsledku nouzové situace koronaviru. Nicméně, ve všech ostatních částech světa bude tato pěkná tradice pokračovat. Vybízím věřící, aby upřímně ve zpovědi přistupovali k Božímu milosrdenství a modlili se obzvláště za ty, kdo v důsledku pandemie prožívají nějakou zkoušku. Jsem si jist, že tam, kde nebude umožněno konání 24 hodin pro Pána, uskuteční se tento postní moment osobní modlitbou.“
Následoval Otčenáš, který se Petrův nástupce pomodlil spolu s deseti přítomnými spolupracovníky, načež udělil apoštolské požehnání.


Zdroj: Vatican News

Autor článku:
Tereza Myslilová

Související články