Papež František: Pán chápe svůj pokoj jinak než tento svět

Dnes dopoledne se v obvyklou hodinu konala již pošesté internetová generální audience přenášená z knihovny Apoštolského paláce. Uprostřed velikonočního oktávu věnoval papež tuto katechezi další části cyklu O blahoslavenstvích a vybral k ní čtení z listu svatého Pavla (Ef 2, 14-18).

V úvodu pravidelné středeční audience byl čten vybraný úryvek z listu svatého Pavla (Ef 2, 14-18). Apoštol národů v něm píše Efesanům, že „jen Kristus je náš pokoj“, protože na svém těle zrušil příčinu každého nepřátelství. Papež František pak pokračoval ve svém cyklu katechezí o blahoslavenstvích sedmým blahoslavenstvím z Matoušova evangelia (5,9) »Blahoslavení tvůrci pokoje, neboť oni budou nazváni Božími syny« a mimo jiné řekl:

„Musíme se zorientovat mezi dvěma pojmy pokoje: První je biblický a je vyjádřen překrásným slovem šalom, které označuje hojnost, rozkvět a blahobyt. Když se hebrejsky přeje šalom vyjadřuje se přání krásného, plného a vzkvétajícího života, ale také pravdivého a spravedlivého života, který dojde naplnění v Mesiáši, knížeti pokoje (srov. Iz 9,6; Mich 5,4-5). Potom je další, rozšířenější smysl, který slovem „pokoj“ označuje určitý druh vnitřního klidu a pokoje. Toto je moderní, psychologický a subjektivnější pojem. Obecně se má za to, že pokoj je klid, harmonie a vnitřní rovnováha. Tento akcent slova „pokoj“ je neúplný a nesmí se absolutizovat, protože neklid může v životě představovat důležitý moment růstu. Pán do nás častokrát zasévá nepokoj, abychom se vydali vstříc Jemu a nalezli Jej. V tomto smyslu jde o významný moment růstu, zatímco vnitřní klid může odpovídat ochočenému svědomí a nikoli duchovnímu vykoupení. Pán musí nezřídka být »znamením odporu« (srov. Lk 2,34-35) a otřásat  našimi falešnými jistotami, aby nás přivedl ke spáse. V takové chvíli se nám zdá, že postrádáme pokoj, avšak Pán nás tak uvádí na cestu, abychom dosáhli pokoje, kterým nás obdaří On sám.“

Jak vysvětlil v katechezi, Pán chápe svůj pokoj jako odlišný od toho lidského. Nejde pouze o jakýsi klid, bezstarostnost, ale aktivní postoj lásky. 

„Láska je svojí povahou tvůrčí – láska je vždycky kreativní – a usiluje o smíření za každou cenu. Syny Božími jsou nazváni ti, kdo si osvojili umění pokoje a uplatňují jej, vědí, že neexistuje smíření bez darování vlastního života a že pokoj je třeba hledat vždycky a jakkoli. Vždycky a jakkoli! Nezapomínejme na to.'

Skutečný pokoj má pramen v Kristu, který na kříži všechno směřuje na sebe, vysvětlil papež: 

„Pravý šalom a pravá vnitřní rovnováha pramení z Kristova pokoje, který proudí z Jeho kříže a rodí nové lidstvo, ztělesněné nepřetržitou řadou vynalézavých a tvořivých světců a světic, kteří objevují stále nové způsoby lásky.'

Svatý Otec také připomenul blížící se svátek Božího milosrdenství, který je spojený s druhou nedělí velikonoční a který ustanovil sv. Jan Pavel II. V této souvislosti papež František pozdravil polské věřící slovy: 

„Příští neděli budeme slavit svátek Božího milosrdenství. Svatý Jan Pavel II. jej ustanovil na Ježíšovu žádost předanou sv. Faustyně: „Toužím, aby svátek Milosrdenství, byl útočištěm a úkrytem pro všechny duše, zvláště pro ubohé hříšníky. Duše, která přijme v tento den svátost smíření a svaté přijímání, dosáhne úplného odpuštění vin a trestů” (Dn699).  S důvěrou prosme milosrdného Ježíše za církev a za celé lidstvo, zvláště za ty, kteří trpí v této těžké době. Ať v nás zmrtvýchvstalý Kristus oživí naději a ducha víry.”

Na závěr Petrův nástupce po společné modlitbě Otče náš všem požehnal.

Celý text katecheze naleznete zde

_{(Zdroj: Vatican News)}