Papež František: Bezbranná a odzbrojující Ježíšova láska vzkřísila srdce učedníka

Papež František se vydal za hradby Vatikánu, aby sloužil liturgii druhé neděle velikonoční v nedalekém kostele Ducha svatého u Sasů, který je svatyní Božího milosrdenství římské diecéze. Velikonoční oktáv, tedy liturgicky intenzivní období osmi dnů, jež začínají slavností Zmrtvýchvstání Páně a končí následující nedělí, vrcholí právě dnešním svátkem Božího milosrdenství. Bohoslužba za zavřenými dveřmi prázdného chrámu, přenášená sdělovacími prostředky, začala v 11 hodin dopoledne a navazovala na ni promluva před polední velikonoční modlitbou Regina caeli.
Publikováno: 19. 4. 2020 14:45

Petrův nástupce komentoval dnešní evangelium (Jan 20,19-31), které popisuje, jak Ježíš osmého dne po vzkříšení přišel zavřenými dveřmi ke svým učedníkům. V homilii poukázal na hlubokou souvislost mezi setkáním nevěřícího Tomáše se Vzkříšeným Ježíšem a úctou k Božímu milosrdenství, rozšířené prostřednictvím polské mystičky sv. Faustyny Kowalské (1905-1938). Papež František mimo jiné řekl: 

Minulou neděli jsme slavili Zmrtvýchvstání Mistra, dnes sledujeme vzkříšení učedníka. Uplynul týden, který učedníci, ačkoli spatřili Zmrtvýchvstalého, prožili ve strachu za  »zavřenými dveřmi« (Jan 20,26) a nedokázali přesvědčit o vzkříšení ani Tomáše, jediného, který s nimi při tom nebyl. Jak se staví Ježíš k této bázlivé nevěřícnosti? Vrací se, postaví se mezi ně a zopakuje stejný pozdrav: »Pokoj vám!« (Jan 20,19.26). Začíná od začátku. Vzkříšení učedníka začíná odtud, od věrného a trpělivého milosrdenství, od objevu, že Bůh nám nepřestává vycházet vstříc, aby nás pozvedal z našich pádů. Chce, abychom se na Něho dívali takto, ne jako na zaměstnavatele, se kterým máme vyrovnávat účty, nýbrž jako na svého Tatínka, který nás vždycky pozvedne. V životě postupujeme tápavě jako dítě, které začne chodit, ale padá; ujde pár kroků a opět upadne, padá a padá, ale pokaždé ho tatínek zvedne. Ruka, jež nás pozvedá, je vždycky milosrdná. Bůh ví, že bez milosrdenství zůstaneme na zemi a že potřebujeme stát na nohou, abychom mohli chodit.

Můžeš namítnout: „Ale já padám pořád!“. Pán to ví a je stále připraven tě zvednout. Nechce, abychom pořád přemýšleli o svých pádech, ale abychom hleděli na Něho, který v těchto pádech vidí děti, jimž je třeba pomoci vstát, v bídě spatřuje děti, hodné lásky a smilování. Dnes v tomto kostele, který se stal římskou svatyní milosrdenství, v neděli, kterou před dvaceti lety svatý Jan Pavel II. zasvětil Božímu milosrdenství, s důvěrou přijímáme poselství, které Ježíš sdělil sestře Faustyně: „Já jsem Láska i Milosrdenství samo, neexistuje ubohost, která by se mohla s mým milosrdenstvím měřit“ (Faustyna Kowalská, Deníček, Boží milosrdenství v mé duši, 14. září 1937, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2001, str. 478-9 ). Jednou se pak světice svěřila Ježíši, že Mu odevzdala celý život, všechno co měla. Avšak Ježíšova odpověď ji ohromila: „Neobětovala jsi mi to, co je bytostně tvé.“ Co si ona svatá řeholnice ponechala? Ježíš jí řekl „laskavě“: „Dcero, odevzdej mi svou ubohost“ (10. října 1937, tamt., str. 493). Také my se můžeme ptát: „Dal jsem Pánu svoji ubohost? Ukázal jsem mu svoje pády, aby mne pozvedl?“ Anebo si v sobě ještě něco ponechávám? Hřích, výčitku z minulosti, zranění, jež nosím v sobě, zahořklost vůči někomu, názor na určitého člověka... Pán čeká, že Mu přineseme svoje ubohosti, aby nám ukázal Svoje milosrdenství.

Vraťme se k učedníkům. Opustili Pána během Umučení a cítili se provinile. Ježíš však při  setkání s nimi nepronáší dlouhé kázání. Ukazuje jim, v nitru zraněným, Svoje rány.  Tomáš se jich může dotknout, objeví lásku a zjistí, kolik pro něho vytrpěl Ježíš, kterého opustil. V oněch ranách se rukou dotýká laskavé blízkosti Boha. Když Tomáš, který přišel pozdě, obejme toto milosrdenství, překoná ostatní učedníky: neuvěří jenom ve vzkříšení, ale v bezmeznou lásku Boha. A pronáší to nejjednodušší a nejkrásnější vyznání víry: »Pán můj a Bůh můj!« (v.28). To je vzkříšení učedníka: nastává spojením jeho křehkého a raněného lidství s Ježíšovým lidstvím. Tam se rozpouštějí pochybnosti, tam se Bůh stává mým Bohem, tam je začátek přijetí sebe a lásky k vlastnímu životu.

Celé znění papežovy homilie naleznete zde.

Dnes bezbranná a odzbrojující Ježíšova láska vzkřísila srdce učedníka. Také my, jako apoštol Tomáš, přijměme milosrdenství, spásu světa. A prokazujme milosrdenství tomu nejslabšímu. Jedině tak vytvoříme nový svět.

Přibližně kolem poledne, na konci mše svaté, pronesl papež František pravidelnou promluvu před velikonoční mariánskou modlitbou Vesel se nebes Královno, a mimo jiné řekl:

„V životních a dějinných bouřích nemohou křesťané odpovídat jinak než milosrdenstvím, soucitnou láskou mezi sebou a vůči všem, zejména trpícím, sužovaným, opuštěným... Nejde o pietismus, dobročinnost, nýbrž spolu-cítění, vycházející ze srdce. A božské milosrdenství vychází ze Srdce Zmrtvýchvstalého Krista. Pramení ze stále otevřené rány v jeho boku, otevřené pro nás, kteří neustále potřebujeme odpuštění a útěchu. Křesťanské milosrdenství ať inspiruje také spravedlivé sdílení mezi národy a jejich institucemi, aby se solidárně vyrovnávaly s nynější krizí.“

Celé znění papežovy promluvy před modlitbou Regina caeli naleznete zde.

 

Zdroj: Vatican News, přeložil Milan Glaser

 

Autor článku:
Tereza Myslilová

Související články

Další aktuality

Dokážeme pomoci chráněné dílně?

Chráněná dílna Inspirace pro handicapované absolventky Dívčí katolické střední školy během nouzového stavu pomáhala - ušila a zdarma rozdala roušky více než tisícovce potřebným – seniorům, pečovatelkám a jejich klientům, zaměstnancům lékáren…Protože ale byly zrušeny všechny tradiční prodejní akce, nevydělala prodejem výrobků letos zatím ani korunu. Dokážeme nyní naopak my pomoci chráněné dílně….? Proklik na bližší informace pod obrázkem.
03.06.2020

ŠKOLA PŘIPRAVUJE NA PRÁCI, KTERÁ MÁ SMYSL

I krizový stav kvůli koronaviru mohl být“ příležitostí ke svědectví“. O ně se pokusila i Dívčí katolická škola - viz přiložený rozhovor. Handicapované klientky její chráněné dílny, většinou absolventky školy, ušily a zdarma jiným potřebným rozdaly přes tisíc roušek….
03.06.2020

Výstava o arcibiskupovi Otčenáškovi otevřena

Na Terasách Karla Otčenáška, na jižní straně Velkého náměstí v Hradci Králové, byla v úterý 2.6. slavnostně instalována expozice o životě 23. hradeckého biskupa.
03.06.2020

COMECE: Obnova Evropy ať stojí na spravedlnosti

„V tento čas, kdy je zapotřebí jednoty mezi námi samými i mezi národy, se dnes modlíme za Evropu, aby se jí tuto bratrskou jednotu, o níž snili otcové zakladatelé Evropské unie, dařilo vytvářet...“ řekl papež František. Na základě toho COMECE (Komise biskupských konferencí zemí EU) vyzývá EU, aby obnovila ducha solidarity a shodla se na plánu obnovy během pandemie Covid - 19, který do středu pozornosti staví otázku spravedlnosti.
03.06.2020

Papež František: Bůh nás nikdy neopustí, je naším společníkem a průvodcem

Během své pravidelné středeční audience, která byla opět přenášena z knihovny Apoštolského paláce, pokračoval papež František v cyklu katechezí věnovaných modlitbě, tentokrát modlitbě Abrahámově.
03.06.2020