Pravidelná středeční katecheze byla papežem pronesena v knihovně Apoštolského paláce před televizními kamerami. Uvedena byla četbou několika veršů ze Žalmu (Žl 17, 1-3.5): »Slyš, Hospodine, spravedlivou žádost, všimni si mého nářku«. V katechezi se pak papež František zaměřil na modlitbu spravedlivých.
Papež František začal ve středu audienci slovy: „Záměr, který má s lidstvem Bůh, je dobrý“, přestože „v našem každodenním životě zakoušíme výskyt zla“. Papež se na úvod zaměřil na dva příběhy z knihy Genesis, které popisují vznik a expanzi zla a hříchu v následujících generacích.
První, v první kapitole knihy Genesis, je příběh Adama a Evy. V pochybnostech o Božích úmyslech „jejich srdce podléhá pokušení Zlého“, řekl papež. Chtějí být jako Bůh, ale „zkušenost jde opačným směrem: otevřou se jim oči a poznají, že jsou nazí (v.7), bez ničeho.“
Druhý, ze 4. kapitoly knihy Genesis, je příběh Kaina a Ábela. „Zlo se v druhé lidské generaci stává ještě pronikavější,“ řekl papež František a připomněl, že Kain „ač prvorozený, závidí bratrovi a vidí v něm soupeře, který ohrožuje jeho prvenství. V jeho srdci se usídlí zlo, a Kain jej nedovede ovládnout. Zlo začíná v srdci, kam vnáší myšlenky, které na druhého hledí zle a podezřívavě. A tak se příběh prvního bratrství končí vraždou.“
Papež František dále vysvětlil, že i přes to, že se Kainovi potomci věnují umění a řemeslu, rozšiřuje se také násilí. Toto nacházíme v „Lamechově zlověstném popěvku, který zní jako píseň pomsty: »Zabiji muže, abych pomstil svou ránu, a jinocha, abych pomstil svou podlitinu […] Měl-li být Kain pomstěn sedmkrát, Lamech bude pomstěn sedmasedmdesátkrát« (Gn 4,23-24).“ Touha po pomstě a samotný akt pomsty vyvolává další špatnosti a tak se zlo „šíří jako olejová skvrna, až se zmocní všeho.“ Bůh si ovšem všechnu tuto lidskou špatnost uvědomuje a to nám dokazují obrazy Potopy světa a Babylónské věže. Ukazují, že je potřeba nový začátek, jakési nové stvoření, které bude dovršeno v Ježíši Kristu.
Svatý otec ale kromě příběhů upozorňujících na šíření zla připomíná méně viditelný, mnohem skromnější a bohabojný příběh, který ukazuje naději na vykoupení. Jedná se o příběh, který připomínající třetího syna Adama a Evy, Seta, jeho syna Enoše a jeho potomků, kteří jednali pokorně a upřímně se modlili k Bohu.
Papež František popsal tyto muže, „kteří se modlí na prvních stránkách Bible“, jako „tvůrce pokoje“. Vysvětlil, že když je modlitba autentická je „zbavena násilnických pudů“. Pravá modlitba „obrací pohled k Bohu, aby přišel a ujal se péče o lidské srdce...Modlitba kultivuje záhon v místech, kde je lidská nenávist schopna šířit jenom poušť. A modlitba je mocná, protože přitahuje Boží moc, která vždycky dává život. Bůh je Bohem života, obrozuje,“ dodal.
Svatý otec pak vyprávěl příběh jednoho nejmenovaného předsedy vlády z minulosti, který o sobě prohlašoval, že je ateistou. „Neměl náboženské cítění, ale jako dítě slýchal babičku, jak se modlí, což mu utkvělo v srdci. A jednou, když na něho dolehla těžká chvíle, vyvstala mu v srdci vzpomínka na modlící se babičku. Začal se tedy modlit stejně jako ona a objevil Ježíše. Modlitba je vždycky řetězcem života.“
Papež připomněl, že modlitba je semenem života, a proto je velmi důležité naučit děti modlit se. Jak řekl Svatý otec: „Je třeba je naučit, jak se dělá znamení kříže, protože to je první modlitba. Je důležité naučit děti modlitbě. Potom možná pozapomenou, vydají se jinou cestou, ale první modlitby osvojené v dětství zůstávají v srdci, protože jsou zárodkem života, setbou dialogu s Bohem.“
Papež František vysvětlil, že z tohoto důvodu spravedliví muži a ženy modlitby - často nepochopení nebo odsunutí na okraj - nepřetržitě nabízeli přímluvu za svět a odvolávali se na Boží sílu k uzdravení a růstu. „Svět žije a roste díky Boží síle, kterou tito jeho služebníci přitahují svojí modlitbou.'
Svou katechezi uzavřel slovy, že právě prostřednictvím těchto Božích služebníků je Jeho putování v Božích dějinách „vedlo skrze lidi oddané modlitbě, procházelo oním „zbytkem“ lidstva, který prosil Boha, aby konal divy, a zejména proměňoval naše srdce z kamene v srdce z masa.“ (srov. Ez 36,26)
„Modlitba otevírá dveře Bohu, který naše nezřídka kamenné srdce proměňuje v srdce lidské. Je zapotřebí hodně lidskosti. S lidskostí jde modlitba dobře.“
Celý text papežovy promluvy naleznete zde.
(Zdroj: Vatican News, překlad Milan Glaser)