Papež František: Mojžíš je spřízněn se svým lidem a souzní s hlasem Božím

Při pravidelné středeční audienci se papež z knihovny Apoštolské knihovny se papež věnoval tématu modlitby se zaměřením na biblickou postavu Mojžíše.

Papež František začal pravidelnou středeční audienci slovy: „Bůh nikdy neměl zálibu v těch, kdo jsou v modlitbě „bezproblémoví““. Jako příklad použil Mojžíše a vysvětlil, že od prvního dne svého povolání nebyl „fádním“ partnerem v dialogu.

Papež poznamenal, že když ho Bůh povolal „Mojžíš byl v lidském slova smyslu „ztroskotancem.“  Vysvětlil, že Kniha Exodus líčí Mojžíše jako psance v zemi Midjan. Kdysi to byl muž, který bojoval za slabé a utiskované, „neplyne z jeho rukou spravedlnost, ale násilí,“ řekl papež.

Bůh promlouvá k Mojžíšovi

Svatý otec připomněl, že právě v tichu Midianské pouště Bůh Mojžíše povolal, aby se znovu postaral o izraelský lid, ale Mojžíš se divil. Nevěřil, že je hoden, řekl papež a dodal, že „slovem, které Mojžíšovi v každé modlitbě přichází nejčastěji na jazyk, je otázka: „proč?“. Proč jsi mne poslal? Proč chceš tento lid vysvobodit?“

„Vzhledem k těmto obavám a srdci, jež se nezřídka chvěje, jeví se Mojžíš člověkem jako my,“ řekl papež. Je to právě tato jeho slabost spíše než síla, která nás oslovuje. „Byl Bohem pověřen, aby Jeho lidu předal Zákon, položil základ bohoslužbě a zprostředkoval nejvznešenější tajemství, ale nezpřetrhal kvůli tomu těsná pouta solidarity se svým lidem, zejména ve chvíli pokušení a hříchu.“ Svatý otec také připomenul, že Mojžíš na svůj lid nikdy nezapomněl a snažil se udržovat přátelský vztah se svým lidem. „I přes svoje privilegované postavení Mojžíš náleží neustále k zástupům chudých v duchu, kteří z důvěry v Boha činí viatikum svého života, pokrm na cestu. Je mužem z lidu.“

Mojžíš se přimlouvá

Nejlepším způsobem, jak popsat, jak se Mojžíš modlil, je slovo „přímluva“, řekl papež. Vysvětlil, že Mojžíšova víra v Boha je „jednotu s pocitem otcovství, které prožívá vůči svému lidu...jako by byl mostem mezi nebem a zemí.“
Papež upozornil, že velikáni víry kultivovali tento druh modlitby: „I když zakoušejí nedostatky lidí a jejich oddálení od Boha, neodsuzují a neodmítají je.“ Přímluvná modlitba je vlastní svatým, kteří si napodobováním Ježíše staví „mosty“ mezi Bohem a lidmi. „Mojžíš byl  v tomto smyslu největším Ježíšovým prorokem, naším advokátem a přímluvcem  (KKC, 2577). A stejně i dnes: Ježíš je pontifexem, mostem mezi námi a Otcem. Ježíš se za nás přimlouvá, ukazuje Otci svoje rány, jež jsou cenou naší spásy, a přimlouvá se. Mojžíš je předobrazem Ježíše, který se dnes modlí a přimlouvá za nás.“

„Svět žije a prosperuje díky žehnání spravedlivého a slitovné modlitbě spravedlivého přímluvce - kněze, biskupa, papeže, laika - modlitbě, kterou za lidi koná nepřetržitě každý pokřtěný, všude a v každém dějinném období. Pomysleme na přímluvce Mojžíše, když nás napadne  někoho odsoudit a v nitru máme vztek – trocha rozčilení ovšem prospívá  zdraví – ale odsoudit není dobré. Na rozčilení je třeba reagovat přímluvnou modlitbou za dotyčného. To nám pomáhá.“  zmínil na závěr papež František.  

Celý text papežovy promluvy naleznete zde.

_{Zdroj: Vatican News, překlad Milan Glaser}