Katolický týdeník: Hledání zdravého vztahu k práci

Naše doba je rozporuplná: na jedné straně podporuje trend „udělat si pohodičku“, ale na druhé naopak klade extrémní nároky na výkon. Jak mezi tím najít rovnováhu a klást si přiměřená očekávání? A k čemu nás volá Bůh?

Lenost a workoholismus (závislost na práci či chronická přezaměstnanost) jsou dva extrémy nezdravého vztahu k činnostem. První z nich je hojně kritizován už ve starozákonních knihách (Př 6, Sír 22) i evangeliích (Mt 25), druhý naopak ve společnosti často klamně považován za nejvyšší ctnost.

Pouštní otcové nazývají lenost acedií či „poledním démonem“ (tedy neschopností být naplno v přítomném okamžiku), jež se vplíží poté, co opadne ranní odhodlání k práci či modlitbě, a dotyčného paralyzuje. Setkáváme se s ní také v polovině lidského života v podobě krize středního věku. „Lenost uvede do mrákot“ (Př 19,15). Je jasné, že v takovém rozpoložení se velmi obtížně dotahují do konce svěřené úkoly. Chybí motivace i vytrvalost.

Kam se vlastně řítíme?

Opačným extrémem je workoholismus, tedy neschopnost přestat pracovat, nebo na práci alespoň nemyslet a nechat ji ležet. Lidé propadají práci z různých důvodů – zaviněných i nezaviněných. Psychoterapeuti potvrzují, že workoholismus, ač provozovaný v té nejlepší víře (zajištění potomstva, zvýšení životní úrovně či dosažení uznání nebo obětavá práce na bohulibých projektech) často tvrdě dopadá na zdraví a vztahy, a v důsledku je známkou bezohlednosti - k vlastnímu tělu, k nejbližším a k Bohu. „U workoholismu často od něčeho utíkáme,“ podotýká psychoterapeut Michal Petr.

„Člověk je pod tlakem vlastních životních vzorců u všeho, co dělá. Je přesvědčen, že musí odvést práci v přesně stanoveném čase a vykonat ji mimořádně dobře,“ varuje v knize Lék na únavu ze života (KNA 2014) známý benediktinský mnich Anselm Grün. A dodává, že takový perfekcionismus – podpořený kulturou výkonnosti, kdy je hodnota člověka měřena jeho efektivitou – je vyčerpávající a zabraňuje Bohu, aby se v člověku „ujal vlády“. Také Písmo varuje před „roztržeností“ mezi množstvím úkolů, i když se nám všechny zdají žádoucí: „Synu, nepouštěj se do mnoha podniků najednou. Vezmeš-li jich na sebe příliš, nezůstaneš bez viny. Třebaže se budeš honit, nestihneš to“ (Sír 11,10).

Modlitba není ztrátou času

Psychoterapeuti a duchovní autoři se obecně shodují, že ve vztahu k práci prospívá zachovávat řád a také si uvědomit, že vše nelze stihnout. Písmo sice vyzývá: „nepromarněte tento čas“ (Ef 5,15), ale neznamená to, že bychom se museli dřít od rána do večera. Workoholismus se přitom nevyhýbá ani církevnímu prostředí, kde bývají chronicky přetížení lidé dokonce považováni za „světce“. Přitom sám Pán Ježíš připouštěl únavu lidí a slitovával se nad ní (Mt 9,36; Mt 11,28), a nadto i Stvořitel sedmý den odpočíval (Gen 2,3).

A když tedy – pokořeni velkou únavou – na chvíli přestaneme kroužit kolem sebe a svých mnohdy zbytečných starostí a dovolíme si odstup, můžeme se znovu „napojit“ na vnitřní pramen Ducha Svatého, jak radí Anselm Grün: „Ježíšova cesta k překonání frustrace vede ke kontaktu s vlastním srdcem a k pozornému a vědomému jednání.“ Ostatně modlitbou se čas nikdy neztratí, jak upozorňuje kněz a psychoterapeut Marek Jargus: „I ten, kdo je hodně vytížený, si na ni přibližně půl hodinky denně najde.“ 

TEREZA ZAVADILOVÁ

Více lze nalézt v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne

Biskupové plánovali na Velehradě

Hospodaření diecézí, poděkování pracovníkům Charit za pomoc v době koronaviru nebo plánování cesty za papežem Františkem. To vše řešili biskupové na červencovém plenárním zasedání na Velehradě.

Aby nás „plevel“ neohrožoval  

Proč Ježíš mluví v podobenstvích? A to i o těch klíčových tématech naší víry, jako je realita „nebeského království“. V úryvku z této neděle (Mt 13,24-43) používá tří obrazů: plevel, hořčičné zrno a kvas, který vše prokvasí.

Doma: Focení na dovolené

Léto je obdobím, kdy se snažíme zachytit pomíjivé prázdninové okamžiky, výletní místa i interiéry chrámů. Jak na to, aby snímky za něco stály? 

Výročí papežské neomylnosti  

V sobotu uplyne 150 let od schválení koncilní konstituce Pastor aeternus, která zavedla dogma o papežské neomylnosti. Pozdější konstituce Lumen gentium uvedla, že  papeži přísluší neomylnost, „když s konečnou platností vyhlašuje nauku o víře a mravech jako nejvyšší pastýř a učitel všech křesťanů“. 

Připravujeme: CÍRKEVNÍ PIVOVARY

V tématu představíme tradici vaření piva (nejen) v klášterech.