Ekumenický den smutku a modlitby za Hagia Sophia

Američtí katolíci a pravoslavní společně vyhlásili na dnešní den smutek nad opětovnou přeměnou baziliky Hagia Sophia na mešitu. Z rozhodnutí tureckého prezidenta Recepa Erdogana bude mateřský chrám východních křesťanů ode dneška sloužit islámským modlitbám. Biskupové Spojených států amerických se připojili k iniciativě řecké pravoslavné církve, jejíž americká diecéze vyzvala dnešního dne k modlitbám, “aby se Hagia Sophia znovu stala místem modlitby a meditace pro všechny národy”.
Publikováno: 24. 7. 2020 15:30

Podle pravoslavných představitelů rozhodnutí turecké vlády pošlapává veškeré standardy harmonie mezi náboženstvími a vzájemné úcty. Vybídli proto všechny křesťanské církve k protestu v podobě vyzvánění na zvonicích kostelů a spuštění praporů na půl žerdi na znamení smutku. Pobouření vyvolalo také gesto prezidenta Erdogana, který na dnešní první muslimskou bohoslužbu pozval papeže Františka. Existenci oficiálního pozvání potvrdil mluvčí tureckého prezidenta Ibrahim Kalin pro zpravodajství CNN.

Kromě pochopitelné bolesti pravoslavných křesťanů, pro které je Hagia Sophia tímtéž, co Svatopetrská bazilika pro latinskou církev, vyvolává obavy příští osud dosud zachovaných křesťanských mozaik, které byly v rámci úpravy prostoru zakryty.  V řeči symbolů nelze přejít bez povšimnutí ani volbu dnešního data. 24. července roku 1923 došlo ve švýcarském Lausanne k podpisu smlouvy, která po pádu osmanské říše stanovovala hranice současného tureckého státu a zakotvovala ochranu křesťanských menšin. “Volba tohoto data k inauguraci mešity v Hagia Sophia je znamením, že Recep Erdogan považuje Lausannskou smlouvu za cosi, co má být odstraněno,” řekla Elizabeth Prodromou z Tuftské univerzity ve státu Massachusetts. Podle jejího názoru jde také o signál pro spojence z NATO, že není zainteresován v pokračování negociací, které mají zajistit stabilitu v regionu.

Předseda episkopátu Spojených států, arcibiskup José Gomez, uvedl, že Hagia Sophia byla znamením dobré vůle a pokojného soužití křesťanů a muslimů a výrazem stesku lidstva po jednotě a lásce. Podle Edwarda Clancyho, ředitele Papežské nadace Pomoc trpící církvi (Kirche in Not) v USA, bude mít ztráta tohoto symbolu vzájemného míru a úcty nepředvídatelné, ale vážné důsledky. Domnívá se, že přeměna Hagia Sophia na mešitu je též políčkem pro všechny křesťany na Blízkém východě, kteří prošli pronásledováním ze strany tzv. Islámského státu a jiná džihádistická uskupení.

Proti rozhodnutí turecké vlády vystoupilo také mnoho muslimů. Spisovatelé Nazif Ay, Mehmet Ali Öz a Yusuf Dülger prohlásili, že přeměna křesťanského symbolu na mešitu “urazí nemuslimy, probudí islamofobii a nenávist k islámu”.

Hagia Sophia byla postavena v roce 537 za vlády byzantského císaře Justiniána I. jako hlavní chrám konstantinopolského patriarchy. Po dobytí města osmanskými Turky v roce 1453 byla přeměněna na mešitu. Přistavěny byly minarety a křesťanské mozaiky byly zakryty. V roce 1934 sekulární turecká vláda rozhodla o přeměně mešity na muzeum. Díky tomu byly odkryty některé mozaiky, včetně vyobrazení Krista, Matky Boží a Jana Křtitele. V roce 1985 byla Hagia Sophia zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.

Zdroj: Vatican News

Autor článku:
Monika Klimentová

Související články

Další aktuality

Kéž vás uchvátí a vede Mariin příklad, napsal papež mladým do Medžugorje

Papež František zaslal list účastníkům festivalu mládeže (Mladifest) v Medžugorje. Toto setkání se koná každoročně ve dnech 1. – 6. srpna za účasti několika desítek tisíc lidí z více než stovky zemí. Letošní 31. ročník však probíhá za sanitárních restrikcí, tedy s podstatně menší účastí a hlavně po internetu. Nicméně, vůbec poprvé mu věnoval pozornost Petrův nástupce, který zaslal učastníkům zvláštní list prostřednictvím apoštolského nuncia v Bosně a Hercegovině, mons. Luigi Pezzuta, který jej přečetl během zahajovací ceremonie v sobotu v podvečer (1.8.).
03.08.2020

Biskup Bergoglio a eucharistický zázrak v Buenos Aires

Papež František ještě jako buenosaireský biskup schválil vědecké přešetření domnělého eucharistického zázraku, k němuž došlo v letech 1992-1996 a který bývá označován za „eucharistický zázrak z Buenos Aires“. Již jako kardinál pak vícekrát navštívil kostel Nejsvětější Panny Marie v centru argentinského hlavního města, který uchovává znamení tohoto divu, a vedl tam eucharistickou adoraci.
03.08.2020

Papež: Soucit je důvěra v prozřetelnou Otcovu lásku

Před dnešním polednem dorazila na Svatopetrské náměstí asi tisícovka lidí, aby si vyslechla pravidelnou promluvu Petrova nástupce, pomodlila se spolu s ním a dostala apoštolské požehnání. Papež František komentoval evangelium (Mt 14,13-21), které bylo čteno při mši svaté tuto, v pořadí již 18. neděli liturgického mezidobí, a podává Ježíšovo zázračné rozmnožení chlebů a ryb.
02.08.2020

Videokázání otce Romana Vlka (nejen) pro děti - 18. neděle v mezidobí

Videokázání otce Romana Vlka (nejen) pro děti na 18. neděle v mezidobí má název S ním to dáš.
01.08.2020

Zamyšlení Vlastimila Kročila, biskupa českobudějovického, o kněžství

„Kněžství tak pro křesťana není pouhý úřad nebo funkce, ale jde o podstatu, bytostně přítomnou v duši člověka. Obvykle se tato skutečnost vyjadřuje slovy nezrušitelné znamení, které je do duše vtisknuto přijetím svátosti," uvádí českobudějovický biskup Vlastimil Kročil ve svém zamyšlení nad významem svátosti řádu církve (jáhenství, kněžství a biskupství) v souvislosti s blížící se liturgickou památkou sv. Jana Marie Vianney, svatého faráře arského, kterou si budeme připomínat 4. srpna.
31.07.2020