Katolický týdeník: Sociální bubliny

Často slýcháme o problému sociálních bublin. Jde o názorově či věkově spřízněné skupiny, do nichž rádi zamíříme a pobudeme zde s ostatními. A rádi. Od přátel se leccos dozvíme, vzájemně si pomáháme, víme, že jsme si nablízku. Jenže platí to i v případě, kdy se ocitneme ve virtuálním světě - kde také máme své „přátele“?
Publikováno: 6. 8. 2020 14:15

„Sociální sítě se chovají tak, jak slibují. Spojují nás s přáteli a přinášejí zajímavý obsah. Ale současně nás mezi sebou rozdělují,“ konstatuje Václav Vacek, koordinátor webu Signály.cz, a pokračuje: „Každý uživatel Facebooku či Instagramu má svoji ‚zeď‘ úplně jinou. Mezi svými virtuálními přáteli nemáme ty, kdo mají třeba jiný pohled na svět. Vytrácí se nám pak povědomí o potřebách lidí, kteří žijí jinak.“

Hrozí nám uzavřenost, nejsme tolik nuceni k potřebné a zdravé diskusi. V reálném světě se sice také pohybujeme ve svých skupinkách a partičkách, ale přece jen máme větší šanci potkat jiné lidi a jejich názory, poznat je blíže a vzájemně pochopit své postoje. Umění ovládnout sebe sama a naslouchat jinému se tak může proměnit v cenné obohacení – a nové přátele. Na sociálních sítích to jde hůře. Do očí si nevidíme, vlastní hlasy neslyšíme. Zpoza bezpečí vlastní klávesnice si tak dovolíme vypustit leccos. A kdo nesouhlasí, toho můžeme „zablokovat“.
Nepotkáváme se ani u piva, přes plot či na výletech, ale v podivném prostoru každého a nikoho, kde slyšíme jen sami sebe.

„Možnost vše sdílet, ale také se ke všemu okamžitě vyjádřit, v nás budí dojem, že všichni ostatní dychtivě čekají na můj názor či komentář. Podvědomě si také myslíme, že není větší odborník na všechno než právě já sám,“ říká Štěpán Pospíšil, šéfredaktor časopisu Tarsicius.
 
Co komentář, to člověk
Podle něj je nezbytné při čtení a případném komentování či šíření informací na sociálních sítích vidět vždy za každou informací člověka. Toho, o němž daná zpráva je, toho, který tu zprávu psal, a toho, který ji dále sdílel či poslal. Člověka, který si zaslouží velikou úctu, protože takovou úctu k němu má Bůh, jenž ho stvořil a vykoupil. Jinými slovy, vzorce chování z reálného života bychom si měli co nejvíce přetáhnout do toho virtuálního. Vždyť jsou party a partičky něčím přirozeným – a krásným.

„Možná někoho překvapí, že souzním s mnoha sociology, s tvrzením, že sociální bublina je něco přirozeného. Od občanů v malé obci přes skupiny ve škole po Boží lid ve farnosti. Křesťan občerstvuje svoji víru nejlépe mezi těmi, kdo věří, že Bůh stvořil svět a lidi a že je miluje. I tam si zároveň tříbí názory,“ míní Mons. Martin Holík, ředitel Radia Proglas.

Ale co námitka o škodlivosti uzavření se do názorové bubliny? Podle Mons. Holíka je dnes takový přetlak informací a tolik informačních kanálů, že jednoduše není možné, aby k nám jiné názory nedoputovaly a my se nesetkávali s názorově odlišnými lidmi. Bublina proto pro něj není ani tak něco negativního, jako spíše životodárné životní prostředí, z něhož vycházím ven a do něhož se zase rád vracím. „Ovšem stále platí ono biblické: ‚Vyhledávej radu u každého, kdo je moudrý.‘ Ne tedy u kdekoho, nýbrž u moudrého. A toho mi doporučí někdo, komu důvěřuji. To je přece výzva k uchýlení se do bubliny, která má ovšem, nejsem-li líný přemýšlet, krásné kladné důsledky!“ dodává Martin Holík.


Pozor na majitele pravd
Umění diskuse je náročné i v běžném životě, o to více v tom virtuálním. A navíc, každý se zahledí do svého přístroje s přirozenou potřebou dozvědět se, „kde je pravda“. Nasloucháme příznivcům, zlobíme se na oponenty. Oddechneme si, když zjistíme, že jsme na straně odborníka, který náš názor formuluje lépe a přesněji než my. Internet je opravdu plný všemožných informací a hlavně názorů. Není v něm však možné najít, co každá diskuse naživo potřebuje také: mlčení, naslouchání a také uznání zkušenosti druhého.

„Jestliže nechci padnout do pasti vyvolených, kteří jediní vědí, jak je to správně, nezbývá mi, než přijmout, že nevím, kde je pravda. Což je mnohdy to nejtěžší. Uznat, že to, co se píše, nemusí být celá pravda, že i na odpůrcově názoru může být něco, co dává smysl. Velmi osvobozující může být vědomí, že se nemusím vymezovat, s kým a proti komu budu. Že můžu respektovat představitele i sympatizanty obou stran. Neznám totiž žádného člověka, jenž by dělal nebo říkal výhradně správné věci, a člověka, který by byl ztělesněním jen toho špatného,“ uzavírá Štěpán Pospíšil, šéfredaktor časopisu Tarsicius.

Kde je tedy pravda? Jsou sociální bubliny škodlivé, nebo ne? Jak úlevné je přiznat: tak i tak, kus pravdy mají ti i oni.

Ve své skupině můžeme povyrůst nebo se i zmenšit. Úkol však máme coby křesťané na sociálních sítích všichni stejný - pomáhat udržovat zdravé a kritické myšlení nebo se učit hledat odpovědi i u jiných názorových skupin. Směle do toho! Protože máme velké mezery.
Text: Karolína Peroutková

Nejnovější témata naleznete v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne.

Videa zvou do kostelů

Videoklipy mohou propagovat nejen kapely, ale i kostely. Šest sakrálních staveb v ostravsko-opavské diecézi se od poloviny července do konce října postupně představuje veřejnosti pomocí krátkých filmů.

Téma: Sociální bubliny

Jsou sociální bubliny škodlivé, nebo ne? Jak úlevné je přiznat: tak i tak, kus pravdy mají ti i oni. Úkol však máme coby křesťané na sociálních sítích všichni stejný - pomáhat udržovat zdravé a kritické myšlení nebo se učit hledat odpovědi i u jiných názorových skupin.

Dodnes zní zvony v Nagasaki

Výbuchy atomových bomb v Japonsku před 75 lety vstoupilo lidstvo do nejnebezpečnější fáze svých dějin, kdy už ohroženi nejsou jen jednotlivci či jednotlivá etnika, nýbrž celý lidský rod. V zemi vycházejícího slunce má atomová kalamita co činit i s osudy zdejšího katolictví.

Biskup Martin David

Je momentálně nejmladším biskupem v České republice. Administrátor ostravsko-opavské diecéze oslaví na slavnost Nanebevzetí Panny Marie abrahámoviny. Přinášíme s ním rozhovor.


Připravujeme: Mariánský sloup

Obnovený Mariánský sloup na Staroměstském náměstí se stává novým poutním místem. Jak to v okolí sloupu žije dva měsíce po jeho vztyčení? Kde jinde stojí podobné sloupy a kde je nejstarší?

Autor článku:
TS ČBK

Související články

Další aktuality

Nedělní kázání (nejen) pro děti - 25. neděle v mezidobí

Nedělní kázání P. Romana Vlka (nejen) pro děti ke 25. neděli v mezidobí.
19.09.2020

Papež František: Křesťanský novinář nemá zatajovat pravdu a manipulovat s informacemi

“Je nezbytné, aby ve stále sekularizovanějším mediálním prostoru zazníval hlas církve a křesťanských intelektuálů, kteří jej obohacují o konstruktivní reflexi, vyznačují se kladným pohledem na lidi i události a odmítají předsudky”, oslovil dnes papež František redaktory belgického křesťanského týdeníku Tertio.
18.09.2020

Univerzitní titul z obýváku? Ano, už je to možné i v češtině!

Teologii čistě v online formě budete moci od letošního podzimu studovat na Univerzitě Palackého. A přitom nemusíte jezdit do Olomouce, kde univerzita sídlí. Bakalářem se totiž můžete stát, aniž byste do školy „chodili“. Dva roky příprav vyvrcholily během jarní karantény, která přípravu online programu urychlila. Teď virtuální náruč online univerzity čeká na své první studenty. Zájemci o nový program se mohou hlásit až do 18. října 2020. Výuka začne na konci října.
18.09.2020

Encyklika “Fratelli tutti” bude zveřejněna 4. října

V některých zemích probíhá diskuse o názvu nového papežského dokumentu – encyklice „Fratelli tutti“ – a jeho překladu do různých jazyků. Každá encyklika však v sobě nese univerzální poselství a přeje si promlouvat k srdci každého člověka, domnívá se ediční ředitel vatikánského Úřadu pro komunikaci, Andrea Tornielli. Text nové encykliky bude zveřejněn v neděli 4. října, na liturgickou památku sv. Františka z Assisi, oznámilo tiskové středisko Svatého stolce.
18.09.2020

Katolická teologická fakulta slaví 30 let

Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy slaví svoje malé výročí. Velká výročí fakulty se vztahují ke 14. století, kdy byla fakulta založena v rámci nově vzniklé Univerzity Karlovy. Méně známé však je, že velkým mezníkem byl pro akademickou obec také rok 1990. Fakulta totiž v průběhu své historie nesídlila vždy v Praze a ne vždy byla součástí Univerzity Karlovy.
18.09.2020