Papež František: Vzkvétáme ve společenství, jak je vidět na svatých

Pravidelnou středeční katechezi, pronesenou ze soukromé knihovny Apoštolského paláce, zaměřil papež František na význam rovnosti a sdílení statků tak, aby byla odrážena Boží láska k nám a ke stvoření, zvlášť během tohoto času zkoušky způsobeného pandemií.

Pravidelná katecheze byla zahájena, jako obvykle, čtením biblického úryvku, tentokrát ze starozákonní knihy Deuteronomium (14, 28-29; 15,1.4-5) o sociálních povinnostech vyvoleného národa: »Ať u tebe není chudý, neboť Hospodin ti velmi požehná v zemi, kterou ti dal do vlastnictví«.

Čtvrtý díl cyklu nazvaného Uzdravit svět věnoval papež František další zásadě sociální nauky církve, totiž Universálnímu určení pozemských statků a s ním související ctnosti křesťanské naděje. 

Papež František zahájil pravidelnou středeční katechezi tím, že vyzval věřící, aby „přijali dar naděje, který pochází od Krista“, zejména během pandemie, kdy „tolik riskujeme ztrátu naděje“.

A vysvětlil, že je to právě Kristus, který „nám pomáhá procházet bouřlivé vody nemoci, smrti a nespravedlnosti, které nemají poslední slovo v naší cílové destinaci“.

Pandemické a sociální nerovnosti

Papež František dále poznamenal, že pandemie „zvýraznila a ztížila“ mnoho sociálních nerovností. Mnoho dětí nemůže pokračovat ve vzdělávání, lidé nejsou schopni pokračovat v práci z domova a mnoho národů nemůže vydat peníze na řešení této nouze.

„Tyto příznaky nerovnosti vyjevují určitou sociální chorobu. A tato nemoc je plodem zhoubného ekonomického růstu, který nehledí na základní lidské hodnoty. V dnešním světě má několik málo těch nejbohatších větší majetek než všechno ostatní lidstvo. Opakuji, protože je to k zamyšlení: několik nejbohatších, skupinka, má větší majetek než všechno ostatní lidstvo.“

Odraz Stvoření

„Sociální nerovnost a zhoršování životního prostředí jdou ruku v ruce a mají stejný kořen (srov. Laudato si´, 101), totiž hříšnou vůli zmocnit se bratrů a sester, přírody i samotného Boha, a vládnout nad nimi. To však není záměr stvoření“ řekl papež.

A připomněl věřícím, že Bůh dal zemi „nám všem“, abychom se o ni starali a kultivovali ji. Bůh nás pozval, abychom v Jeho jménu ovládli zemi, kultivovali ji a starali se o ni jako o zahradu, „zahradu pro všechny“.

Tato zahrada musí být „udržována a zachována“, pokračoval papež. Nesmí být zneužívána „k tomu, aby země byla tím, čím chceš být“. Papež zdůraznil, že „Země zde byla před námi a byla nám dána“ (Laudato si´, 67), byla dána Bohem „všemu lidskému pokolení“ (KKC, 2402). Je tudíž naší povinností se přičinit, aby všechny její plody byly dostupné všem, nikoli jen některým.“

Vlastnictví a peníze

Svatý Otec dále zdůrazňoval, že cílem je zajistit, aby to, co máme, „přinášelo užitek pospolitosti“, státní moc má právo a povinnost „řídit oprávněné užívání práva na vlastnictví ve prospěch obecného blaha“. 

Přestože „vlastnictví a peníze jsou prostředky, které mohou sloužit tomuto poslání“, snadno z nich činíme účel, ať už individuální nebo kolektivní. „A dochází-li k tomu, jsou nahlodávány podstatné lidské hodnoty. Homo sapiens se znetvořuje a stává se druhem homo oeconomicus – v pokleslém smyslu - totiž individualistou, spekulantem a vládcem.“

Když k tomu dojde, vysvětlil, když jsou základní lidské hodnoty oslabeny. „Zapomínáme, že jsme stvořeni k Božímu obrazu a podobě, jsme sociální bytosti, kreativní a podporující, s nesmírnou schopností milovat. Mezi všemi druhy jsme bytostmi vskutku nejvíce spolupracujícími a vzkvétáme ve společenství, jak je dobře patrné ve zkušenosti svatých.'

„S očima upřenýma na Ježíše (srov. Žid 12,2) a s jistotou, že Jeho láska působí skrze společenství Jeho učedníků, musíme všichni společně jednat v naději, že umožníme zrod něčeho jiného a lepšího. Křesťanská naděje zakořeněná v Bohu je naší kotvou. Je oporou naší vůle po sdílení, posiluje naše poslání jakožto učedníků Krista, který s námi sdílel všechno.“

Na závěr své katecheze papež řekl, že pokud se staráme o své statky, které nám dává Stvořitel, a pokud sdílíme to, co máme, takže nikdo nechybí, pak skutečně můžeme „vzbuzovat naději, aby se zrodil zdravější a spravedlivější svět.“

Poté papež František vyzval věřící, aby přemýšleli o dětech, z nichž mnoho trpí kvůli tomuto nespravedlivému systému. Mnoho z nich umírá, hladoví, chybí jim možnost získat vzdělání. Po této krizi, zdůraznil, musíme být lepší.

Celé znění katecheze naleznete zde.

Na závěr společného setkání připomněl papež nadcházející dvě liturgické památky (27. a 28. srpna).

„Na zítřek a na pozítří připadá liturgická památka dvou velkých svatých, svaté Moniky, a jejího syna, svatého Augustina, kteří byli na zemi spojeni rodinnými svazky a v nebi stejným údělem slávy. Jejich příklad a jejich přímluva ať nás každého podněcují k upřímnému hledání evangelní Pravdy.“

Po závěrečné modlitbě Otčenáš, recitované společně s deseti spolupracovníky, přítomnými v knihovně Apoštolského paláce, papež všem, kdo jej sledovali za pomoci komunikačních prostředků, požehnal.

_{Zdroj: Vatican News}