Nastal čas k restorativní justici, vyzývá papež s poukazem na ekologický dluh a nový kolonialismus

„Tento padesátý rok prohlásíte svatým a vyhlásíte v zemi svobodu všem jejím obyvatelům. Bude to pro vás milostivé léto.“ (Lv 25,10). Tato slova z třetí knihy Mojžíšovy uvozují poselství Svatého otce ke Světovému dni modliteb za péči o stvoření, který zahajuje ekumenickou iniciativu nazvanou Čas stvoření, vrcholící 4. října, v den liturgické památky sv. Františka z Assisi, autora Písně tvorstva (či Chvalozpěvu stvoření).
Publikováno: 2. 9. 2020 12:00

V tomto období, připomíná papež František, křesťané po celém světě obnovují víru v Boha-Stvořitele, sjednocují se v modlitbě za náš společný domov a spolupracují v konkrétních skutcích na ochranu životního prostředí. Letos tak činí pod mottem „Jubilejního roku pro Zemi“, aby obrátili pozornost k půlstoletí od vyhlášení Dne země (1970), který z popudu Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) každoročně připadá na 22. duben. Od roku 1990 se Den země slaví rovněž v České republice.

V Písmu se milostivé léto vykládá jako posvátný čas, určený k upamatování, navracení, odpočinku, nápravě a veselí. Na základě těchto vlastností jubilejního roku, který uzavírá rytmický cyklus sedmidenních týdnů a sedmkrát sedmi let, Petrův nástupce rozvíjí své poselství.

Čas k upamatování

Milostivé léto nás především vybízí k upamatování na skutečnost, že konečným osudem stvoření je vstup do “věčné Boží soboty”. Krom toho si máme opětovně uvědomit původní povolání veškerého tvorstva, jímž je život v pospolitosti, přebývání a rozkvět ve společenství lásky. “Existujeme jedině prostřednictvím vztahů, které vytváříme k Bohu, bratrům a sestrám jako členům společné rodiny a všemu stvoření, které obývá náš společný domov”, píše Svatý otec a dodává: “Všechno je ve vztahu, a my, všichni lidé, jsme sjednoceni jako bratři a sestry na podivuhodné pouti, spojeni láskou, kterou chová Bůh ke každému svému tvoru a která něžným citem pojí také nás k bratru slunci, sestře luně, sestře řece a matce Zemi” (Laudato si´, 92). Naši vztahovost nelze oddělit od “bratrství, spravedlnosti a věrnosti ve vztahu k druhým” (tamtéž, 70).

Čas k návratu

Jubilejní rok naléhá na pohled zpět a pokání, pokračuje papež František. Je časem návratu k Bohu, našemu milujícímu Stvořiteli, a k uzdravení pokřivených vztahů. „Hrubé konzumování stvoření nastupuje tam, kde není žádný Bůh, kde je hmota pouze materiálem, kdy jsme my sami posledními instancemi, kde jsme zkrátka jedinými vlastníky a spotřebiteli”, poznamenal Benedikt XVI. při setkání s kněžími z Bolzana a Brixenu (6.8.2008). Milostivé léto naopak vyzývá k Božímu pohledu na stvoření jako na společné dědictví, sdílené se všemi bratry a sestrami nikoli v nevyvážené soutěživosti, nýbrž v radostném společenství, založeném na vzájemné podpoře a ochraně. “Jubileum je časem, který navrací svobodu utiskovaným a všem lidem porobeným různými formami moderního otroctví, mezi něž patří obchodování s lidmi a dětská práce”, zdůrazňuje papež.

Potřebujeme se též vrátit k zemi a přirozenému řádu stvoření, který nás upomíná, že jsme jeho pouhou součástí, nikoli vládci. Naslouchejme tepu stvoření, v němž se projevuje a sdílí Boží sláva, abychom v jeho kráse nalezli Pána veškerenstva a navrátili se k Němu, povzbuzuje František. Země je místem modlitby a kontemplace, o kterých se můžeme poučit zejména od domorodých národů, navrhuje Svatý otec.

Čas k odpočinku

Dnešní životní styl dohání člověka i planetu do krajního vyčerpání, a proto Bůh moudře Izraelitům doporučoval čas k odpočinku a regeneraci půdy v důsledku snížené spotřeby. Takovýto vyvážený a udržitelný životní styl bychom si měli osvojit také dnes, upozorňuje římský biskup s odkazem k probíhající pandemii, která leckde paradoxně navodila jednodušší, a tím i šetrnější životní rytmus: „Vzduch se pročistil, voda zprůzračněla, některé zvířecí druhy se navrátily do míst, odkud předtím vymizely. Pandemie nás přivedla na rozcestí. Nynější rozhodné chvíle je třeba využít k ukončení zbytečných a ničivých činností a k pěstování plodných hodnot, vazeb a projektů. Musíme přezkoumat své návyky týkající se užívání energií, spotřeby, dopravy a stravování. Musíme odstranit z našeho hospodářství vše nepodstatné a škodlivé“, žádá papež František.

Čas k nápravě

Jubilejní rok je také časem, který opětovně nastoluje původní soulad stvoření a léčí podlomené mezilidské vztahy, vysvětluje dále Svatý otec a popisuje problematiku ekologického dluhu, zaviněného vytěžením přírodních zdrojů z jižních států planety a ukládáním odpadu v přírodním prostoru. „Nastal čas k restorativní justici“, prohlašuje František a opětovně apeluje na oddlužení nejchudších zemí, na které nejvíce doléhá zdravotní, sociální a hospodářská krize zapříčiněná koronavirem. Zároveň volá po účinném využití fondů, které již byly uvolněny na světové, regionální i národní úrovni, a záruce, že tyto investice budou sledovat sociální a ekologické cíle k užitku společného dobra.

Rovněž Země si zasluhuje odčinění škod, podotýká papež a s ohledem na blížící se vrcholné schůzky věnované klimatu (COP 26 ve Skotsku) a biodiverzitě (COP 15 v Číně) se domáhá snížení emisí a zachování třetiny zemského povrchu jako chráněného biotopu. Vzápětí však přechází k sociálním otázkám: „Je nutné chránit domorodá společenství před těžebními společnostmi, zejména nadnárodními, které v méně rozvinutých zemích dělají to, co nemohou dělat v zemích, kde shromažďují svůj kapitál (srov. Laudato si´, 51)”, podtrhuje papež a označuje obdobné firemní jednání za “nový typ kolonialismu”. Nad činností těžebních společností by měla bdít národní i mezinárodní legislativa, poukazuje papež.

Čas veselosti

Biblická tradice nicméně znázorňuje jubilejní léto jako radostný čas, ohlašovaný zvukem fanfár, který se rozléhá celým světem, byť, jak papež konstatuje, v posledních letech jej přehlušuje nářek Země a jejích chudých. Současně jsme ovšem svědky toho, jak „Duch svatý podněcuje jednotlivce i společenství ke společné práci na obnově společného domova a obraně jeho nejzranitelnějších obyvatel“. Papež vypočítává iniciativy mladých lidí, domorodců, projekty integrální ekologie v katolické církvi a konečně ekumenickou spolupráci. To vše svědčí o skutečném „Jubilejním roku pro zemi“ a skutečnosti, že „stav věcí se může změnit“ (Laudato si´, 13), uzavírá Petrův nástupce poselství ke Světovému dni modliteb za péči o stvoření.

Celý překlad textu poselství je zde.

Zdroj: Vatican News

Autor článku:
Tereza Myslilová

Související články

Další aktuality

Nový vyslanec EU pro náboženskou svobodu

Nového zvláštního vyslance EU pro náboženskou svobodu ve světě jmenovala Evropská komise. Je jím někdejší kyperský eurokomisař Christos Stylianidis (63).
13.05.2021

V pražské katedrále sv. Víta byl instalován relikviář sv. Jana Pavla II.

Nový relikviář obsahující krev sv. Jana Pavla II. byl ve středu 12. května, v předvečer 40. výročí atentátu na tohoto polského papeže, instalován v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze.
13.05.2021

Oltář z brněnské katedrály byl instalován v kapli Papežské koleje Nepomucenum

Oltář z brněnské katedrály sv. Petra a Pavla na Petrově má již za sebou poslední etapu svého putování. V těchto dnech ho sochař Petr Váňa nainstaloval do kolejní kaple Nepomucena v Římě. Ještě před měsícem sloužil svému účelu v kněžišti katedrály sv. Petra a Pavla na Petrově. Přinášíme vám také fotogalerii z jeho instalace.
13.05.2021

Generální sekretáři sdružení v COMECE se setkali online

Včera, 12. května 2021, se uskutečnilo online setkání generálních sekretářů biskupských konferencí zemí sdružených v COMECE (Komise evropských biskupských konferencí). Českou biskupskou konferenci na jednání reprezentoval její generální sekretář P. Stanislav Přibyl.
13.05.2021

Křesťané ve Svaté zemi apelují na zastavení konfliktu

Napětí mezi Židy a Palestinci v Jeruzalémě se v posledních dnech obrátilo v otevřený konflikt mezi organizací Hamas a Izraelem. Jak uvádí izraelská armáda, Hamas odpálil z Pásmy Gazy více než tisíc raket. Ne všechny se podařilo zneškodnit, nejméně pět Izraelců zemřelo. Mnoho raket dopadlo také na palestinské území. Izrael odpověděl na útok nálety na Pásmo Gazy, kde podle palestinských autorit zemřelo 35 lidí.
13.05.2021