Nastal čas k restorativní justici, vyzývá papež s poukazem na ekologický dluh a nový kolonialismus

„Tento padesátý rok prohlásíte svatým a vyhlásíte v zemi svobodu všem jejím obyvatelům. Bude to pro vás milostivé léto.“ (Lv 25,10). Tato slova z třetí knihy Mojžíšovy uvozují poselství Svatého otce ke Světovému dni modliteb za péči o stvoření, který zahajuje ekumenickou iniciativu nazvanou Čas stvoření, vrcholící 4. října, v den liturgické památky sv. Františka z Assisi, autora Písně tvorstva (či Chvalozpěvu stvoření).
Publikováno: 2. 9. 2020 14:00

V tomto období, připomíná papež František, křesťané po celém světě obnovují víru v Boha-Stvořitele, sjednocují se v modlitbě za náš společný domov a spolupracují v konkrétních skutcích na ochranu životního prostředí. Letos tak činí pod mottem „Jubilejního roku pro Zemi“, aby obrátili pozornost k půlstoletí od vyhlášení Dne země (1970), který z popudu Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) každoročně připadá na 22. duben. Od roku 1990 se Den země slaví rovněž v České republice.

V Písmu se milostivé léto vykládá jako posvátný čas, určený k upamatování, navracení, odpočinku, nápravě a veselí. Na základě těchto vlastností jubilejního roku, který uzavírá rytmický cyklus sedmidenních týdnů a sedmkrát sedmi let, Petrův nástupce rozvíjí své poselství.

Čas k upamatování

Milostivé léto nás především vybízí k upamatování na skutečnost, že konečným osudem stvoření je vstup do “věčné Boží soboty”. Krom toho si máme opětovně uvědomit původní povolání veškerého tvorstva, jímž je život v pospolitosti, přebývání a rozkvět ve společenství lásky. “Existujeme jedině prostřednictvím vztahů, které vytváříme k Bohu, bratrům a sestrám jako členům společné rodiny a všemu stvoření, které obývá náš společný domov”, píše Svatý otec a dodává: “Všechno je ve vztahu, a my, všichni lidé, jsme sjednoceni jako bratři a sestry na podivuhodné pouti, spojeni láskou, kterou chová Bůh ke každému svému tvoru a která něžným citem pojí také nás k bratru slunci, sestře luně, sestře řece a matce Zemi” (Laudato si´, 92). Naši vztahovost nelze oddělit od “bratrství, spravedlnosti a věrnosti ve vztahu k druhým” (tamtéž, 70).

Čas k návratu

Jubilejní rok naléhá na pohled zpět a pokání, pokračuje papež František. Je časem návratu k Bohu, našemu milujícímu Stvořiteli, a k uzdravení pokřivených vztahů. „Hrubé konzumování stvoření nastupuje tam, kde není žádný Bůh, kde je hmota pouze materiálem, kdy jsme my sami posledními instancemi, kde jsme zkrátka jedinými vlastníky a spotřebiteli”, poznamenal Benedikt XVI. při setkání s kněžími z Bolzana a Brixenu (6.8.2008). Milostivé léto naopak vyzývá k Božímu pohledu na stvoření jako na společné dědictví, sdílené se všemi bratry a sestrami nikoli v nevyvážené soutěživosti, nýbrž v radostném společenství, založeném na vzájemné podpoře a ochraně. “Jubileum je časem, který navrací svobodu utiskovaným a všem lidem porobeným různými formami moderního otroctví, mezi něž patří obchodování s lidmi a dětská práce”, zdůrazňuje papež.

Potřebujeme se též vrátit k zemi a přirozenému řádu stvoření, který nás upomíná, že jsme jeho pouhou součástí, nikoli vládci. Naslouchejme tepu stvoření, v němž se projevuje a sdílí Boží sláva, abychom v jeho kráse nalezli Pána veškerenstva a navrátili se k Němu, povzbuzuje František. Země je místem modlitby a kontemplace, o kterých se můžeme poučit zejména od domorodých národů, navrhuje Svatý otec.

Čas k odpočinku

Dnešní životní styl dohání člověka i planetu do krajního vyčerpání, a proto Bůh moudře Izraelitům doporučoval čas k odpočinku a regeneraci půdy v důsledku snížené spotřeby. Takovýto vyvážený a udržitelný životní styl bychom si měli osvojit také dnes, upozorňuje římský biskup s odkazem k probíhající pandemii, která leckde paradoxně navodila jednodušší, a tím i šetrnější životní rytmus: „Vzduch se pročistil, voda zprůzračněla, některé zvířecí druhy se navrátily do míst, odkud předtím vymizely. Pandemie nás přivedla na rozcestí. Nynější rozhodné chvíle je třeba využít k ukončení zbytečných a ničivých činností a k pěstování plodných hodnot, vazeb a projektů. Musíme přezkoumat své návyky týkající se užívání energií, spotřeby, dopravy a stravování. Musíme odstranit z našeho hospodářství vše nepodstatné a škodlivé“, žádá papež František.

Čas k nápravě

Jubilejní rok je také časem, který opětovně nastoluje původní soulad stvoření a léčí podlomené mezilidské vztahy, vysvětluje dále Svatý otec a popisuje problematiku ekologického dluhu, zaviněného vytěžením přírodních zdrojů z jižních států planety a ukládáním odpadu v přírodním prostoru. „Nastal čas k restorativní justici“, prohlašuje František a opětovně apeluje na oddlužení nejchudších zemí, na které nejvíce doléhá zdravotní, sociální a hospodářská krize zapříčiněná koronavirem. Zároveň volá po účinném využití fondů, které již byly uvolněny na světové, regionální i národní úrovni, a záruce, že tyto investice budou sledovat sociální a ekologické cíle k užitku společného dobra.

Rovněž Země si zasluhuje odčinění škod, podotýká papež a s ohledem na blížící se vrcholné schůzky věnované klimatu (COP 26 ve Skotsku) a biodiverzitě (COP 15 v Číně) se domáhá snížení emisí a zachování třetiny zemského povrchu jako chráněného biotopu. Vzápětí však přechází k sociálním otázkám: „Je nutné chránit domorodá společenství před těžebními společnostmi, zejména nadnárodními, které v méně rozvinutých zemích dělají to, co nemohou dělat v zemích, kde shromažďují svůj kapitál (srov. Laudato si´, 51)”, podtrhuje papež a označuje obdobné firemní jednání za “nový typ kolonialismu”. Nad činností těžebních společností by měla bdít národní i mezinárodní legislativa, poukazuje papež.

Čas veselosti

Biblická tradice nicméně znázorňuje jubilejní léto jako radostný čas, ohlašovaný zvukem fanfár, který se rozléhá celým světem, byť, jak papež konstatuje, v posledních letech jej přehlušuje nářek Země a jejích chudých. Současně jsme ovšem svědky toho, jak „Duch svatý podněcuje jednotlivce i společenství ke společné práci na obnově společného domova a obraně jeho nejzranitelnějších obyvatel“. Papež vypočítává iniciativy mladých lidí, domorodců, projekty integrální ekologie v katolické církvi a konečně ekumenickou spolupráci. To vše svědčí o skutečném „Jubilejním roku pro zemi“ a skutečnosti, že „stav věcí se může změnit“ (Laudato si´, 13), uzavírá Petrův nástupce poselství ke Světovému dni modliteb za péči o stvoření.

Celý překlad textu poselství je zde.

Zdroj: Vatican News

Autor článku:
Tereza Myslilová

Související články

Další aktuality

Katolický týdeník: Aby finance sloužily životu

„Jdi a oprav můj dům!“ Papež svolal mladé ekonomy, aby se inspirovali příkladem sv. Františka z Assisi.
01.12.2020

Na Velehradě se modlí za uzdravení arcibiskupa Graubnera, každý se může připojit

K modlitbě růžence za ukončení pandemie koronaviru a zvláště za uzdravení arcibiskupa Jana Graubnera, který byl kvůli nemoci covid-19 hospitalizován, se od úterý 1. prosince vždy ve 20.00 scházejí věřící na Velehradě. Přidat se ovšem může kdokoli – v myšlenkách a modlitbě ze svého domova, ale také prostřednictvím živého vysílání na YouTube kanálu Farnost Velehrad.
01.12.2020

Kirche in Not: Miliony křesťanů po celém světě žijí v trvalém ohrožení

V průměru 309 křesťanů je každý měsíc uvězněno z důvodu své víry v padesáti zemích světa, což znamená zhruba deset denně. Spolu s únosy přispívá tato situace k tomu, že „miliony křesťanů po celém světě žijí v trvalém ohrožení“, upozorňuje papežská nadace Kirche in Not (Pomoc trpící církvi).
01.12.2020

Papežovo poselství patriarchu Bartolomějovi: Vzájemná láska a dialog vedou k cíli

Oficiální Vatikánská delegace odcestovala do sídla Ekumenického patriarchátu v Istanbulu. Pandemie nezastavila tradiční návštěvu zástupců Svatého stolce na svátek titulárního patrona sv. Ondřeje, uctívaného jako zakladatele konstantinopolské církve.
01.12.2020

Nová pravidla pro účast na bohoslužbách od 3. prosince 2020

Podle dnešního (30. 11. 2020) usnesení Vlády ČR bude s účinností od 3. prosince 2020 na bohoslužbách povolen takový počet účastníků, který v daném kostele nepřekročí 30% míst k sezení.
30.11.2020