Potřebných je opravdu hodně, ale i pomáhajících může být víc

Přinášíme vám celý text prohlášení Rady Iustitia et Pax, které reflektuje současný pandemický stav nejen v České republice.
Publikováno: 15. 9. 2020 16:45

Od začátku letošního roku pandemie COVID-19 významným způsobem zasahuje do života obyvatel naší planety, kdy se až dosud koronavirem nakazilo již více než 26 milionů lidí, skoro 900 tisíc infikovaných zemřelo, milióny lidí ztratily práci a většina občanů v zemích, které se s virem potýkají, se denně musí vyrovnávat s řadou omezení, strachem o své blízké a s obavami o budoucnost.

V České republice se zatím díky kombinaci většinově zodpovědného přístupu s nezbytnou dávkou štěstí daří udržovat počet nemocných a zemřelých ve srovnání s některými státy na snesitelné úrovni. Epidemiologové i ekonomové nicméně téměř od začátku naléhavě varují před přehnaným uspokojením a z něj plynoucí lehkovážností. Národohospodářské škody, které česká ekonomika během prvního půlroku života s koronavirem utrpěla, jsou obrovské a světlo na konci tunelu stále není na dohled. Ani v případě, kdy by onemocnění znovu silně neudeřilo, bychom nemohli očekávat návrat k prepandemické úrovni ekonomické aktivity i zaměstnanosti ne dříve než do dvou let.

Podobně jako tomu bývá u většiny velkých společenských otřesů, i na současnou pandemii doplácejí relativně největším zhoršením celkové perspektivy a životní úrovně lidé chudí, nemocní, lidé s nízkým vzděláním a sociálním kapitálem. Nadnárodní Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) již v červenci varovala, že hospodářský útlum vyvolaný koronavirem bude mít obzvlášť silný dopad na osoby s nízkými příjmy, samoživitelky[1], ženy, migranty a mladé lidi. Nejenže mnozí chudí se stanou ještě chudšími, ale mezi chudé se může nově zařadit i mnoho před propuknutím pandemie hůře situovaných příslušníků střední třídy. 

European Consumer Debt Network (ECDN), který se věnuje boji s nadměrným zadlužením domácností, odhaduje, že již nyní v Evropské unii zápasí s dluhovými problémy až deset procent domácností, přičemž tento podíl se podle některých odhadů v dohledné době minimálně zdvojnásobí. Prezident Světové banky David Malpass už začátkem června předpověděl, že pandemie COVID-19 a s ní související omezení ekonomické aktivity mohou stáhnout až 60 milionů lidí do extrémní chudoby a negativní dopad pandemie na životní úroveň mohou, podle jeho názoru, v různé míře pocítit až miliardy lidí…

Hlavní příčinou finančních potíží domácností (a v řadě případů jejich následného nadměrného zadlužení) bývá ztráta výdělku v důsledku ztráty zaměstnání. Negativní dopady pandemie na zaměstnanost zatím v mnoha zemích (včetně ČR) tlumí vládní programy finanční podpory pandemií postižených zaměstnavatelů i zaměstnanců. Mnohé země ovšem již dnes uvažují o postupném rušení těchto nákladných státních opatření, vzhledem k neudržitelnému nárůstu svých rozpočtových schodků.

Hrozící masivní nárůst potíží vyvolaných příliš vysokou zadlužeností domácností není přitom pouze „privátním“ problémem, ale představuje jednu z hrozeb, která zabraňuje rychlému oživení světové ekonomiky jako celku tím, že omezuje spotřebitelské výdaje a zvyšuje tak riziko finanční nestability.

Vzrůstá tak riziko, že hospodářský propad způsobený pandemií povede k dalšímu prohlubování ekonomických nerovností ve světě, a to nejen na úrovni jednotlivců a domácností, ale na úrovni celých ekonomik, přičemž budou ohroženy více chudší země než ty bohaté. I proto členské státy skupiny vyspělých ekonomik G20 už v dubnu přislíbily zmrazit 73 nejchudším zemím světa platby související s jejich zadlužením do konce letošního roku a ministři financí užší skupiny G7 uvažují o prodloužení zmrazení splátek dluhu chudých zemí až do roku 2021.

Výsledkem koronavirové epidemie není vždy jen bída, bolest a strach, ale také nespočet příkladů statečnosti, obětavosti a solidarity, nejen ve vztahu k blízkým osobám, ale nezřídka ve prospěch zcela „cizích“ lidí. Zejména v první fázi epidemie, v období úzkosti z velké nejistoty, omezených sociálních kontaktů a nedostatku ochranných pomůcek jsme mohli pozorovat, že mnozí lidé nepovažovali peníze za hlavní motor lidského konání a uvědomili si skutečnou hierarchii hodnot. U řady lidí dobré vůle se probudila ochota společně, usilovně a bez ohledu na odměnu konat tak, aby všem postiženým novou nemocí, ohroženým a zejména pak těm nejslabším nějakým způsobem ulevili. A jak dokazují různé aplikace propojující potřebné a lidi připravené ku pomoci, ochota dárců se nevytratila ani po ustoupení první vlny epidemie.

Je na místě vyjádřit vděčnost a úctu lidem, kteří projevili odvahu a sounáležitost, kterých bude nejspíš potřeba i nadále, kdy po skončení léta a před nalezením účinné vakcíny či léčebného prostředku, čelíme znovu silnějšímu ataku koronavirové nákazy. Nezapomínejme zároveň na to, že pandemie nás neohrožuje pouze po stránce zdravotní, ale pro mnohé z nás představuje též velmi vážnou hrozbu a zátěž ekonomickou, jejímuž zmírnění je třeba se věnovat neméně usilovně, promyšleně a odvážně.

Václav Malý, biskup
předseda Rady Iustitia et pax



[1] Podle údajů ČSÚ žije v ČR asi 150 tisíc domácností samotných či rozvedených rodičů (3,4 %). Z nedávného průzkumu Klubu svobodných matek vyplývá, že v důsledku koronavirové krize ztratila práci zhruba pětina samoživitelů, třetině klesl měsíční příjem pod 10 tisíc Kč a polovina se zadlužila. Samoživitelky, mnohdy zaměstnané na dohodu v oblasti cestovního ruchu či veřejného stravování, kadeřnictví ap., které musely zůstat doma s dětmi, velmi často přišly o možnost výdělku. Státní ošetřovné nemusí stačit ani na nájem a jídlo. Situaci samoživitelů navíc od července komplikuje i požadavek dokládat v žádosti o státní příspěvek na bydlení i to, že opravdu žijí sami a nájem si hradí sami. V praxi to znamená shánět nájemní smlouvu expartnera z jeho nového bydliště, v horším případě pak i potvrzení o tom, že v novém bydlišti svůj nájem také řádně platí...

Autor článku:
Tereza Myslilová

Související články

Další aktuality

Nedělní kázání (nejen) pro děti - 25. neděle v mezidobí

Nedělní kázání P. Romana Vlka (nejen) pro děti ke 25. neděli v mezidobí.
19.09.2020

Papež František: Křesťanský novinář nemá zatajovat pravdu a manipulovat s informacemi

“Je nezbytné, aby ve stále sekularizovanějším mediálním prostoru zazníval hlas církve a křesťanských intelektuálů, kteří jej obohacují o konstruktivní reflexi, vyznačují se kladným pohledem na lidi i události a odmítají předsudky”, oslovil dnes papež František redaktory belgického křesťanského týdeníku Tertio.
18.09.2020

Univerzitní titul z obýváku? Ano, už je to možné i v češtině!

Teologii čistě v online formě budete moci od letošního podzimu studovat na Univerzitě Palackého. A přitom nemusíte jezdit do Olomouce, kde univerzita sídlí. Bakalářem se totiž můžete stát, aniž byste do školy „chodili“. Dva roky příprav vyvrcholily během jarní karantény, která přípravu online programu urychlila. Teď virtuální náruč online univerzity čeká na své první studenty. Zájemci o nový program se mohou hlásit až do 18. října 2020. Výuka začne na konci října.
18.09.2020

Encyklika “Fratelli tutti” bude zveřejněna 4. října

V některých zemích probíhá diskuse o názvu nového papežského dokumentu – encyklice „Fratelli tutti“ – a jeho překladu do různých jazyků. Každá encyklika však v sobě nese univerzální poselství a přeje si promlouvat k srdci každého člověka, domnívá se ediční ředitel vatikánského Úřadu pro komunikaci, Andrea Tornielli. Text nové encykliky bude zveřejněn v neděli 4. října, na liturgickou památku sv. Františka z Assisi, oznámilo tiskové středisko Svatého stolce.
18.09.2020

Katolická teologická fakulta slaví 30 let

Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy slaví svoje malé výročí. Velká výročí fakulty se vztahují ke 14. století, kdy byla fakulta založena v rámci nově vzniklé Univerzity Karlovy. Méně známé však je, že velkým mezníkem byl pro akademickou obec také rok 1990. Fakulta totiž v průběhu své historie nesídlila vždy v Praze a ne vždy byla součástí Univerzity Karlovy.
18.09.2020