Papež František: Nedostatek respektu k principu subsidiarity se rozšířil jako nějaký virus

Malebné vatikánské nádvoří sv. Damase dnes dopoledne opět hostilo několik stovek účastníků generální audience Svatého otce. Papež František dnes hovořil o subsidiaritě a ctnosti naděje.

V rámci pokračování své řady katechezí o dopadech pandemie Covid-19 ve světle učení církve papež František řekl, že „každý z nás je povolán brát na sebe svoji část odpovědnosti“ a zdůraznil skutečnost, že se musíme dívat do budoucnosti a usilovat o společenský řád, v němž je respektována důstojnost a dary všech jejích členů.

Odshora dolů a zdola nahoru

Aby lépe vysvětlil význam principu subsidiarity, připomněl, jak po velké hospodářské krizi v roce 1929 papež Pius XI. vysvětlil, že „tento princip má dvojí dynamismus: odshora dolů a zdola nahoru.
„Abychom vyšli z této krize jako lepší, musí být podpořen princip subsidiarity, respektovány autonomie a schopnost inciativy všech, zvláště těch posledních,“ uvedl papež v souvislosti s tím, že tento princip „dovoluje každému, aby přijal svoji roli v péči o společnost a její úděl.“

Odsoudil skutečnost, že se mnoho lidí nedokáže podílet na obnově společného dobra, protože jsou marginalizováni, vyloučeni nebo ignorováni. „Určité skupiny lidí se podílet nemohou, protože jsou ekonomicky nebo politicky potlačovány. V některých společnostech mnozí nesmějí vyjadřovat svoji víru, svoje hodnoty, svoje ideje, a pokud je svobodně vyjádří, jdou do vězení. Jinde, zejména v západním světě, mnozí svoje etická a náboženská přesvědčení sami potlačují. Takto však z krize nelze vyjít nebo nelze vyjít jako lepší, nýbrž jako horší,“ připomněl Svatý otec. 

Rozhodující příspěvek všech

„Přínos jednotlivců, rodin, sdružení, podniků a všech zprostředkujících organizací a také církví je rozhodující“ uvedl papež František.
Připomněl, že všichni musíme převzít odpovědnost v procesu uzdravování společnosti, jejíž jsme součástí. A zmínil, že se nespravedlnost vyloučení děje často „tam, kde se koncentrují velké ekonomické či geopolitické zájmy, jakými jsou např. určité těžební aktivity v některých zónách planety.“

Hegemonie velkých nadnárodních společností

„Dnes se tento nedostatek respektu k principu subsidiarity rozšířil jako nějaký virus. Pomysleme na obrovské dimenze finanční pomoci, kterou poskytují státy. Naslouchá se spíše velkým investičním společnostem než lidem nebo těm, kdo hýbou reálnou ekonomikou“ uvedl.
Svou myšlenku obrátil také k současnému závodu o lék na koronavirus s tím, že „se naslouchá spíše velkým farmaceutickým společnostem než zdravotníkům, kteří se nasazují v první linii v nemocnicích nebo uprchlických táborech. To není dobrá cesta.“

Papež František se zamyslel také nad prvním listem sv. Pavla Korinťanům, z něhož se na počátku audience četl úryvek, ve kterém apoštol říká, že všechny části těla jsou nezbytné a že ty části, které se ve skutečnosti mohou jevit jako nejslabší a nejméně důležité, jsou nejdůležitější (1 Kor 12, 22). Papež František uvedl, že pouze zavedením principu subsidiarity budeme všichni moci převzít svou roli pro uzdravení a osud společnosti.
„Uplatňování tohoto principu dává naději ve zdravější a spravedlivější budoucnost, a tuto budoucnost vytváříme společně v touze po velkých věcech a rozšiřováním svých horizontů. (srov. Promluva k mládeži Kulturního centra Otce Félixe Varely, 20. září 2015, Havana – Kuba).“

Papež František připomněl své předchozí katecheze, v nichž byla solidarita podporována jako východisko z krize, ale poukázal na to, „že tato cesta solidarity ovšem vyžaduje subsidiaritu.“ Ve skutečnosti neexistuje skutečná solidarita bez sociální účasti, bez příspěvku zprostředkujících orgánů: rodiny, sdružení, družstva, malé podniky a další projevy společnosti.“

Během tzv. lockdown bylo spontánním gestem aplaudovat lékařům, ošetřovatelům a ošetřovatelkám na znamení povzbuzení a naděje. Pojďme rozšířit tento potlesk na každého člena sociálního orgánu za jeho vzácný přínos, bez ohledu na to, jak malý. 

„Aplaudujme starým lidem, dětem, postiženým, pracujícím a všem, kdo se dávají do služby. Nezůstaňme však pouze u aplausu!“

Naděje je smělá

Papež František uzavřel pohled do budoucnosti, mimo krizi, výzvou k naději:
„Naděje je smělá, odvažme se proto snít ve velkém, usilovat o ideály spravedlnosti a sociální náklonnosti, jež se rodí z naděje. Nezkoušejme rekonstruovat minulost, zejména tu, která byla ničemná a chorobná. Budoucnost vytváříme tam, kde se lokální i globální dimenze vzájemně obohacují – každý může dát to svoje, každý má dát to svoje, svoji kulturu, svoji filosofii a svůj způsob myšlení; [budoucnost je] tam, kde krása a bohatství menších a odepisovaných skupin může vzkvétat a kde ten, kdo má víc, slouží a rozdává se těm, kdo mají méně.“

Plné znění papežovy katecheze naleznete zde.

_{Zdroj: Vatican News}