Role nemocničního kaplana v době pandemie

Druhá vlna pandemie zasáhla i nemocniční kaplany. O tom, co aktuálně prožívá ve službě nemocničního kaplana, se podělil koordinátor nemocničních kaplanů ostravsko-opavské diecéze P. Václav Tomiczek.
Publikováno: 27. 10. 2020 8:45

Ilustrační foto: Gabriela Novaková / Člověk a Víra

Starost a péče o nemocné je jedním z klíčových poslání církve, prostřednictvím kterého vydává svědectví o nekonečné Boží lásce všem lidem. Současná situace v mnoha nemocnicích díky velkému navýšení počtu pacientů a nákazy zdravotníků je vážná až nepřehledná. To, že se občas nemocniční kaplan či duchovní na některé oddělení nedostane, neznamená v žádném případě „házení klacků pod nohy“.

„V této extrémní době se úročí dlouhodobá systematická práce nemocničních kaplanů, kteří mají stabilní místo dané pracovní tabulkou, ale i díky osobním vztahům a neformálním přístupem, který si u svých kolegů zdravotníků doposud vybudovali. Takový „etablovaný“ nemocniční kaplan se pak i v současné druhé vlně pandemie Covid – 19 nemá větší problém do zdravotních zařízení dostat. Musíme si ovšem přiznat, že v městech či oblastech, kde tamní kněží službu nemocným neviděli dříve jako prioritu, se mohou nyní vyskytnout určitá zklamání," říká otec Václav Tomiczek.

„Také je dobré si uvědomit, že v nemocnici funguje vše tzv. „padákovým“ systémem - co není nařízeno managementem, včetně působení naší služby, to si na službu konající sestře (lékaři) „nevymůžeme“. Přetížený zdravotník, který právě skončil další „dvanáctku“ asi nebude oplývat vlídností či sršet úsměvy," dodává P. Tomiczek. 

A co se tedy u ve Fakultní nemocnici Ostrava) osvědčilo? Velice pomáhá duchovní péči o nemocné v mimořádných situacích prodiskutovat s managementem nemocnice. Díky tomu došlo k vydání metodického pokynu k duchovní službě nemocným, na základě kterého se nemocniční kaplan dostane na všechna běžná oddělení, včetně těch „covidových“ (zde jen v případě udílení svátosti pomazání nemocných). Je k tomu bezpodmínečně nutná vstřícnost nemocničního kaplana a jeho spolupráce a respekt ke všem kolegům zdravotníkům. Ten se mimo jiné projevuje i důsledným nošením ochranných pomůcek. Nemocniční kaplan, který je zaměstnancem zdravotnického zařízení, má zároveň k dispozici i zdravotnický oděv. Externí kněží, kteří přicházejí do nemocnice s cílem udílení svátostí, jej zpravidla nemají. Proto je dobré v takových případech zprostředkovat tuto službu s nemocničním kaplanem daného nemocničního zařízení (jejich aktuální seznam najdete na webu www.dspn.cz).

Jak bylo uvedeno výše, duchovní služba nemocným na „covidových“ odděleních spočívá zejména v udělování svátosti oltářní a svátosti pomazání nemocných. V takových případech není možné striktně lpět na liturgických předpisech, jelikož spása duší by měla mít před dodržováním liturgických předpisů přednost. V případě užití posvátného oleje se osvědčilo jej namočit na vatovou tyčinku, která pak po udělení svátosti pomazání nemocných byla uložena do toxického odpadu, který se později spálí v ohni. Podobně aby nedošlo  k přenosu koronavirové infekce cestou tzv. korporálu, je vhodné místo něj vytvořit jednorázovou papírovou obálku, a tuto po udělení svátosti oltářní opět uložit mezi toxický odpad. A nakonec liturgické texty, které jsou s udílením svátosti pomazání nemocných spojené, je dobré si jednorázově vytisknout a tyto opět po jejich užití zlikvidovat spolu s toxickým odpadem. (Texty jsou také dostupné na webu www.dspn.cz.)

P. Václav Tomiczek neslouží jen ve fakultní nemocnici, ale i ve své farnosti. Také tam vnímá jako naléhavou službu věřícím, kteří jsou Covid+ nebo v karanténě, ale velmi stojí o setkání s eucharistickým Ježíšem. V takových případech mohou opět výborně posloužit již výše zmíněné jednorázové obálky či možnost mimořádných pověření laiků k podání Eucharistie. Služba nemocným a potřebným i v těchto dnech může být sice náročná, ale velmi kreativní a krásná. Je vyjádřením samé podstaty naší víry, kterou je „la charité“ – Láska.


 
Autor článku: František Zakopal, národní koordinátor duchovní péče ve zdravotnictví
 
 
 

Autor článku:
Monika Klimentová

Další aktuality

Sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí již tuto neděli

Již na tuto neděli (22. května) připadá Den modliteb za pronásledované křesťany a i letos proběhne kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí. Její výtěžek pomůže opět těm, kteří to nejvíce potřebují, v oblasti Blízkého východu.
17.05.2022

Červená středa se bude letos konat 23. listopadu

Více než 60 % lidí žije v zemích, kde není dodržováno jedno ze základních lidských práv - svoboda vyznání. Téměř 300 milionů věřících zažívá podle papežské nadace Církev v nouzi každodenní pronásledování. U příležitosti Dne modliteb za pronásledované křesťany, který se koná vždy na 6. neděli velikonoční, která letos připadá na 22. května, zveřejňujeme i datum příští Červené středy, která se letos uskuteční ve středu 23. listopadu.
17.05.2022

Noc kostelů 2022 na YouTube

Krátký videospot na YouTube je pozvánkou na Noc kostelů, která se bude konat v pátek 10. června 2022.
17.05.2022

Počet katolických svateb roste po COVIDu rychleji než počet svateb civilních

Počet katolických církevních svateb vloni vystoupal na 4.285, což je oproti roku 2020 nárůst o víc než 7 %. Celkový počet svateb roste pomaleji, podíl katolických svateb na počtu všech svateb se proto zvýšil, a to z necelých 8 % na víc než 9 %. Dlouhodobě sledujeme ve společnosti narůstající zájem o svatby, COVID tento trend zastavil. Církevní svatby se k vyšším číslům po COVIDu vrací rychleji než civilní, stejně rychle v Moravské i České provincii. Celkově stále platí, že na Moravě se koná více církevních svateb než v Čechách, asi 2/3 ze všech.
17.05.2022

Novým pražským arcibiskupem byl jmenován J. Exc. Jan Graubner

Jeho Svatost papež František o dnešním poledni jmenoval 37. pražským arcibiskupem J. Exc. Mons. Jana Graubnera, doposavadního arcibiskupa olomouckého a metropolitu moravského. Stává se tak 25. primasem českým.
13.05.2022