Prohlášení kardinála Parolina o zprávě ohledně bývalého kardinála McCarricka

Dnes byla publikována Zpráva o úředním přezkoumání a rozhodovacím procesu Svatého stolce, ohledně bývalého kardinála Theodora Edgara McCarricka, kterou z pověření papeže Františka vypracoval Státní sekretariát. Jde o obsáhlý text, který vychází z podrobného zkoumání veškerých důležitých dokumentů archivu Svatého stolce, archivu apoštolské nunciatury ve Washingtonu a v diecézích Spojených států amerických, které byly nějakým způsobem do případu zapojeny. Celý průzkum byl dále doplněn o informace získané z rozhovorů se svědky a lidmi, kteří byli o skutcích informováni. To vše za účelem získání co možná nejkomplexnějšího obrazu a detailní znalosti důležitých informací.

Zprávu publikujeme s bolestí nad ranami, které tato událost zasadila obětem, jejich rodinám, církvi ve Spojených státech a církvi univerzální. Stejně jako papež, také já jsem mohl pročíst svědectví obětí obsažené v Aktech, ze kterých zpráva vychází a které jsou uloženy v archivu Svatého stolce. Jejich přínos byl zásadní. Papež František ve svém Listu Božímu lidu v srpnu roku 2018, v souvislosti se zneužíváním nezletilých napsal: „S hanbou a kajícností jako církevní společenství připouštíme, že jsme nedokázali být tam, kde jsme být měli, že jsme včas a přiměřeným způsobem nezasáhli a neuvědomili si rozsah a závažnost škod, které poznamenaly tolik životů.“^[1]

Jak se ukazuje z velkého objemu zprávy, z množství dokumentů a informací, vydali jsme se hledat pravdu a za tím účelem poskytli užitečné materiály, abychom odpověděli na otázky, které tato událost vyvolala. Jak známo, tento průzkum si vyžádal dva roky práce. Nyní, když byl text zveřejněn, bude pochopitelnější, proč tak dlouhá doba. Dovolím si vyzvat každého, kdo hledá odpověď, aby přečetl dokument v jeho celku, a nepropadl dojmu, že najde pravdu spíše v jedné nebo v druhé části. Pouze komplexním pohledem a celistvým poznáním všeho, co bylo zrekonstruováno v rozhodovacích procesech ohledně bývalého kardinála McCarricka, lze pochopit to, k čemu došlo.

V posledních dvou letech, zatímco probíhalo zkoumání, jehož výsledkem je zmíněná zpráva, jsme podnikli významné kroky, abychom zajistili větší pozornost ochraně nezletilých a účinnější opatření, abychom zabránili tomu, že se určitá rozhodnutí z minulosti budou opakovat. Kanonické právo bylo obohaceno o dokument daný motu proprio Vos estis lux mundi, který požaduje vytvoření stabilních mechanismů v procesu oznámení zneužití. Stanoví jasný proces, jak zkoumat trestní oznámení týkající se biskupů, kteří se měli dopustit zločinu, nebo kryli ty, kdo za tyto činy nesli odpovědnost. Ke zmíněnému dokumentu se řadí další nástroje, které vznikly v návaznosti na kongres v únoru roku 2019, který byl věnován ochraně nezletilých. Je to například dokument ohledně papežského tajemství v případě trestních oznámení, procesů a rozhodnutí v souvislosti s případy zneužívání nezletilých a zranitelných osob, případů, kdy nedošlo k trestnímu oznámení, nebo došlo ke krytí pachatelů. Dále sem patří publikace vademeca, které se týká postupu v případě zneužití nezletilých. Tento dokument vydala letos v červenci Kongregace pro nauku víry.

„Při pohledu do minulosti není žádné úsilí ve snaze prosit o odpuštění nebo napravit spáchané škody dostatečné“, píše Svatý otec ve svém Listu božímu lidu a dodává: „Při pohledu do budoucnosti nebude nikdy málo toho, co lze podniknout pro vytvoření prostředí, ve kterém je možné nejen se těchto situací vyvarovat, ale také znemožnit, aby se takové skutky kryly apřetrvávaly. Bolest obětí a jejich rodin je také naší bolestí, a proto je třeba, abychom znovu zdůraznili své odhodlání zabezpečit ochranu mladistvých i dospělých osob v situaci zranitelnosti,“ ^[2] Z četby dokumentu vychází, že veškeré procesy, včetně jmenování biskupů, závisí na nasazení a poctivosti zapojených osob. Žádný proces, ani ten nejdokonalejší, nezabrání chybám, protože odráží svědomí a rozhodování mužů a žen. Tato zpráva však bude mít dopad i v dalším ohledu: všichni, kdo byli do příslušných rozhodnutí jakkoli zapojeni, si budou více vědomi závažnosti vlastních rozhodnutí a vlastních chyb. Jsou to stránky, které vedou k hluboké reflexi a kladou nám otázku, co můžeme v budoucnu udělat více a že je třeba se poučit z bolestných zkušeností minulosti.

Rád bych na závěr řekl, že vedle bolesti je tu i záblesk naděje. Aby do budoucna k těmto případům nedocházelo, je vedle účinných norem zapotřebí obrácení srdce. Je třeba věrohodných pastýřů a hlasatelů evangelia. Všichni máme mít dobře na paměti, že toho je možné dosáhnout pouze z milosti Ducha Svatého a s vírou v Ježíšova slova: „Beze mne nemůžete činit nic“.

10. listopadu 2020

_{[1] Cit.: List Papeže Františka Božímu lidu, 2018, zdroj https://www.cirkev.cz/cs/aktuality/180821list-papeze-frantiska-bozimu-lidu
[2] tamtéž}