banner sekce
Sekce

Odbor analýz církevních dat

Vloni jsme bojovali v lesích, letos je největší nápor na zdravotní a sociální služby

Církev v ČR samostatně hospodaří od roku 2013. Kromě hlavní činnosti - duchovních služeb, péče o kostely i další objekty a hospodaření v lesích, se věnuje řadě společensky prospěšných aktivit, zejména vzdělávání a zdravotní a sociální péči. Jednotlivá biskupství rozvíjí i nejrůznější investiční a drobné podnikatelské záměry. V předchozích letech byla největší pozornosti vystavena péče o lesy, kde církev z důvodu sucha a kůrovcové kalamity zaznamenala mnohamilionové ztráty. Letos je to díky pandemii zdravotní péče.
Publikováno: 19. 11. 2020 12:30

Foto z tiskové konference o hospodaření katolické církve v ČR: Martina Řehořová (Člověk a víra)

V roce 2019 jsme rozšířili aktivity

V loňském roce, který ještě nebyl poznamenán pandemií COVID-19, pokračovaly diecéze katolické církve v rozšiřování aktivit a náklady na hlavní činnost tak vzrostly z 3,1 na 3,4 mld. korun. Tradičně nejvíc prostředků věnovala církev na opravy památek (1,5 mld.). Narostly ale i výdaje v dalších oblastech. Na sociální a zdravotní projekty šlo 87 milionů korun, což je několikanásobně víc než v předchozích letech. Osobní náklady, které tvoří asi 1/3 z výdajů, zůstaly stabilní. Ve druhé polovině roku 2019 rozšířila katolická církev své působení na poli sociální a zdravotní péče. Do jejího vlastnictví přibyly dvě nemocnice. Nikdo si v té době nedovedl představit, jak velkým výzvám budou tyto nové subjekty v roce 2020 vystaveny.

Ztrátu z hlavní činnosti kryje zisk z hospodaření

I přesto, že hospodaření bylo ovlivněno klimatickými podmínkami v lesích, dostala se katolická církev za rok 2019 v hospodářské činnosti do zisku téměř 594 mil., podařilo se pokrýt ztrátu z duchovní činnosti a celkové hospodaření skočilo ziskem 29 mil. korun. Rozpočet katolické církve byl tak i přes velké výdaje na záchranu lesů víceméně vyrovnaný. Na dani z příjmu odvedly diecéze za loňský rok státu 81 milionů, ostatní daně činily 61 mil. korun. „Jsme rádi, že se pomalu daří držet rozpočet i v nelehkých podmínkách vyrovnaný. Zisk z hospodaření je pro nás klíčový právě proto, abychom mohli udržet zaměstnance a aktivity prospěšné pro společnost,“ komentuje situaci Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference.

Vlastní podnikatelské záměry se rozvíjejí pomaleji, než by si církevní představitelé představovali. A ani letos v souvislosti s dopadem pandemie na drobné a střední podnikatele, mezi které se farnosti a biskupství řadí, neporoste hospodářská činnost dle původních plánů. I přesto se zatím daří vykrývat ztráty z duchovní činnosti a společensky prospěšných aktivit. „Letos poprvé prezentujeme výsledky s novou metodikou, kde vykazujeme pečlivě i všechny dceřiné společnosti a je proto jednodušší popsat činnost katolické církve komplexně,“ vysvětluje Karel Matyska, ekonomický poradce ČBK a dodává: „Na číslech je velmi dobře vidět, že se církev pomalu učí vytvářet si struktury pro hospodaření, což jí umožňuje rozšiřovat aktivity na poli duchovní a společensky prospěšné činnosti.“

Víc samostatnosti i díky dárcům

Státní příspěvek na provoz církve klesá každý rok o 44 mil. korun, výše splátky náhrady se nemění. Také dary bohužel v roce 2019 mírně poklesly. Naopak o 5 % oproti roku 2018 (o 23 mil.) vzrostly kostelní sbírky, a to na 480 mil. korun. Postupně se také daří čerpat především na opravy největších kulturních památek dotace ze zdrojů i mimo ČR (např. EU fondy). Katolická církev se tak rok od roku stává méně závislou na státu a na penězích daňových poplatníků. „Chtěl bych poděkovat všem dárcům, kteří do sbírek přispívají ať už přímo v kostele nebo jiným způsobem. Církev je živé společenství lidí a bez jejich podpory by nebylo ani činnosti církve,“ říká biskup Zdenek Wasserbauer a dodává: „Bez podpory státu bychom nemohli dělat mnoho naší činnosti, jsme ale rádi, že se stále více daří projekty kofinancovat i z jiných zdrojů.“

Specifikum církevního zdravotnictví je péče dlouhodobá, paliativní, hospicová, případně zaměřená na rehabilitaci a následnou péči

Do oblasti společensky prospěšných aktivit vložily diecéze katolické církve v loňském roce 1.800 mil. korun, z toho přímo na zdravotní a sociální projekty šlo téměř 87 mil. Většinu sociálních a zdravotních služeb poskytuje katolická církev v ČR skrze Charitu ČR, jejímž je zřizovatelem, a prostřednictvím občanských sdružení založených na křesťanských principech. Kromě toho diecéze a řehole napřímo provozují lékárny, domovy pro seniory, domácí a lůžkové hospice a denní stacionáře a zřizují zdravotnické školy.

Církevní nemocnice, kterých je v ČR celkem pět, provozuje katolická církev díky řeholním kongregacím. Tři se nachází v Praze a dvě na Moravě. Za rok ošetří téměř 62.000 pacientů, z toho více než 53.000 ambulantně a přes 8.000 hospitalizací. Dohromady mají 545 lůžek a pracuje v nich téměř 600 osob zdravotního personálu. Kromě toho zde působí 37 řeholních sester a dobrovolníci. Společným znakem církevních nemocnic je specializace na dlouhodobou a následnou péči o pacienta. Významnou součástí je individuální psychická a duchovní péče o pacienty. „Všechny církevní nemocnice mají stejnou filosofii, spolupracují na bázi osobních vztahů a sdílení know-how, plánujeme i odborné konference, konsilia apod.,“ popisuje MUDr. Božetěch Jurenka, náměstek léčebně preventivní péče pražské nemocnice sv. Alžběty.

COVID-19 v církevních nemocnicích: Nesobeckost a solidarita je v boji se strachem nejlepší.

Roční investice do vybavení nemocnic z rozpočtů řeholí se pohybují v desítkách mil. korun. I přes náročnou situaci kolem pandemie chystají vylepšení, která by mohla pacientům zpříjemnit pobyt a odloučení od blízkých. U Alžbětinek na Slupi plánují například signalizační systém za 1,7 mil., který pacientovi umožní přijímat hovory od svých blízkých přímo z lůžka pomocí kombinovaného sluchátka. „Sociální distance je jedním z největších problémů našich pacientů, proto vnímáme potřebu v této oblasti investovat, i když by se to na první pohled mohlo zdát jako zbytečný luxus. Pro člověka, který je několik měsíců upoután na lůžko, je to často klíčová motivace pro boj s nemocí a předpoklad pro návrat do života,“ vysvětluje investici MUDr. Božetěch Jurenka.

Většina církevních nemocnic pandemii zvládá bez masivního transportu nakažených pacientů nebo uzavírek. V případě pacientů na LDN a odděleních následné péče se přitom jedná o nejohroženější skupiny obyvatel. Nejhůř nesou pacienti v nemocnicích zákaz návštěv, pozitivní je naopak zapojení dobrovolníků z řad bohoslovců, řeholnic a mediků. „Právě při pandemii se ukázalo, jak je lidský přístup klíčový a jak psychická pohoda pacientů pomáhá zvládat nemoci, na které je i současná medicína krátká,“ vysvětluje biskup Zdenek Wasserbauer.

Očekávání pro další období

Stejně jako všichni ostatní očekává i katolická církev v důsledku letošní pandemie obrovské ekonomické ztráty. I když situace v lesích se díky dešťům nepatrně zlepšila, dramaticky rostou ztráty z cestovního ruchu a gastronomie i příjmy z nájmů. Také kostelní sbírky budou letos z důvodu omezení bohoslužeb jistě nižší. „Investice do podnikání v roce 2019 slavila úspěchy, ovšem všichni musíme počítat s ekonomickým útlumem, který přichází letos“, říká Karel Matyska. Jak jsou na tento útlum církve připraveny, se ukáže až v průběhu příštího roku a samozřejmě bude velmi záviset na dalších vládních opatřeních. „Zejména na poli sociální a zdravotní péče očekáváme obrovské neplánované výdaje. Řada dalších projektů je kvůli tomu upozaděna, nelitujeme však toho, protože oblast péče o nemocné považujeme za jedno z primárních poslání církve,“ uzavírá Stanislav Přibyl.

Pro více informací kontaktujte:

Tiskové středisko ČBK, Monika Klimentová
tel. 731 625 984, www.cirkev.cz

Soubory ke stažení

Autor článku:
Daniel Chytil

Související články

Další aktuality

Katolický týdeník: Aby finance sloužily životu

„Jdi a oprav můj dům!“ Papež svolal mladé ekonomy, aby se inspirovali příkladem sv. Františka z Assisi.
01.12.2020

Na Velehradě se modlí za uzdravení arcibiskupa Graubnera, každý se může připojit

K modlitbě růžence za ukončení pandemie koronaviru a zvláště za uzdravení arcibiskupa Jana Graubnera, který byl kvůli nemoci covid-19 hospitalizován, se od úterý 1. prosince vždy ve 20.00 scházejí věřící na Velehradě. Přidat se ovšem může kdokoli – v myšlenkách a modlitbě ze svého domova, ale také prostřednictvím živého vysílání na YouTube kanálu Farnost Velehrad.
01.12.2020

Kirche in Not: Miliony křesťanů po celém světě žijí v trvalém ohrožení

V průměru 309 křesťanů je každý měsíc uvězněno z důvodu své víry v padesáti zemích světa, což znamená zhruba deset denně. Spolu s únosy přispívá tato situace k tomu, že „miliony křesťanů po celém světě žijí v trvalém ohrožení“, upozorňuje papežská nadace Kirche in Not (Pomoc trpící církvi).
01.12.2020

Papežovo poselství patriarchu Bartolomějovi: Vzájemná láska a dialog vedou k cíli

Oficiální Vatikánská delegace odcestovala do sídla Ekumenického patriarchátu v Istanbulu. Pandemie nezastavila tradiční návštěvu zástupců Svatého stolce na svátek titulárního patrona sv. Ondřeje, uctívaného jako zakladatele konstantinopolské církve.
01.12.2020

Nová pravidla pro účast na bohoslužbách od 3. prosince 2020

Podle dnešního (30. 11. 2020) usnesení Vlády ČR bude s účinností od 3. prosince 2020 na bohoslužbách povolen takový počet účastníků, který v daném kostele nepřekročí 30% míst k sezení.
30.11.2020