Česká televize přináší nový cyklus "Zakázaný Bůh"

Nový cyklus "Zakázaný Bůh" připravilo brněnské studio České televize a na ČT2 bude vysílán od 7.ledna 2021 vždy ve čtvrtek od 21.30 hodin.
Publikováno: 6. 1. 2021 10:00

Foto: ČT

"Cyklus "Zakázaný Bůh" přináší  třináct příběhů, které dokumentují dějiny střetu katolické církve s komunistickým režimem v Československu v letech 1945-1989.Režie jednotlivých dílů se ujala skupina šesti režisérů," uvádí Hana Orošová z České televize."Série vypráví v dramatickém oblouku konkrétní příběhy a jejich prostřednictvím přibližuje zkoumané historické fenomény a politické změny. Kromě málo známých archivních materiálů se podařilo tvůrcům získat i cenná svědectví aktérů historických událostí."

 „Nejde o to vyprávět izolovaný příběh československé katolické církve, ale vnímat ji jako součást celosvětového dění a myšlenkových proudů,“ zamýšlí se kreativní producentka Jiřina Budíková a dodává: „Většina dílů pak ukazuje konkrétní fenomén v kontextu života výrazné osobnosti církve, a to jak v pozitivním, tak negativním slova smyslu. Vždyť i v církvi jsme se setkali například s kolaborací.“

Hned první díl ukazuje, že církev po skončení druhé světové války čeká nelehké období. Komunisté připravují převzetí moci a kněží jim stojí v cestě. To je i příběh jezuity a publicisty Adolfa Kajpra, který byl za svoje názory vězněn nacisty i komunisty a nakonec zemřel ve věznici v Leopoldově. Kázal, psal články, vyjadřoval se k aktuálnímu politickému dění. Kritické články, které vydával, byly komunistům terčem v oku. Jeho činnost postupně omezovali a v roce 1948 ho uvěznili a odsoudili za velezradu.

Tvůrci mapují období, kdy se komunistický režim postupně vypořádává nejen s kněžími, ale i katolickými intelektuály, řeholníky a jeptiškami. „Katolická církev, za protektorátu pronásledovaná, vyšla ze střetu s nacismem jako morální autorita, a to se komunistům nehodilo,“ doplňuje kreativní producentka Jiřina Budíková.

Diváci si mohou připomenout nejen takové morální autority katolické církve, jako byl kardinál Josef Beran, který zemřel v nedobrovolném exilu ve Vatikánu, ale i postavy problematické, jako byl politik a kněz Josef Plojhar nebo biskup Josef Vrana, představitel Pacem in terris. „Pro mě byl nejvíce objevný a dojemný příběh Františka kardinála Tomáška, který se navzdory odmítavému postoji k Chartě 77 stal symbolem usmíření církve s národem v listopadu 1989 prostřednictvím svatořečení Anežky České. Jeho osudem se také celý cyklus uzavírá,“ dodává dramaturgyně Nora Obrtelová.

Tisková zpráva ČT, Hana Orošová, specialista PR České televize TS Brno

Autor článku:
Martina Jandlová

Související články

Další aktuality

Nový vyslanec EU pro náboženskou svobodu

Nového zvláštního vyslance EU pro náboženskou svobodu ve světě jmenovala Evropská komise. Je jím někdejší kyperský eurokomisař Christos Stylianidis (63).
13.05.2021

V pražské katedrále sv. Víta byl instalován relikviář sv. Jana Pavla II.

Nový relikviář obsahující krev sv. Jana Pavla II. byl ve středu 12. května, v předvečer 40. výročí atentátu na tohoto polského papeže, instalován v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze.
13.05.2021

Oltář z brněnské katedrály byl instalován v kapli Papežské koleje Nepomucenum

Oltář z brněnské katedrály sv. Petra a Pavla na Petrově má již za sebou poslední etapu svého putování. V těchto dnech ho sochař Petr Váňa nainstaloval do kolejní kaple Nepomucena v Římě. Ještě před měsícem sloužil svému účelu v kněžišti katedrály sv. Petra a Pavla na Petrově. Přinášíme vám také fotogalerii z jeho instalace.
13.05.2021

Generální sekretáři sdružení v COMECE se setkali online

Včera, 12. května 2021, se uskutečnilo online setkání generálních sekretářů biskupských konferencí zemí sdružených v COMECE (Komise evropských biskupských konferencí). Českou biskupskou konferenci na jednání reprezentoval její generální sekretář P. Stanislav Přibyl.
13.05.2021

Křesťané ve Svaté zemi apelují na zastavení konfliktu

Napětí mezi Židy a Palestinci v Jeruzalémě se v posledních dnech obrátilo v otevřený konflikt mezi organizací Hamas a Izraelem. Jak uvádí izraelská armáda, Hamas odpálil z Pásmy Gazy více než tisíc raket. Ne všechny se podařilo zneškodnit, nejméně pět Izraelců zemřelo. Mnoho raket dopadlo také na palestinské území. Izrael odpověděl na útok nálety na Pásmo Gazy, kde podle palestinských autorit zemřelo 35 lidí.
13.05.2021