Katolický týdeník: 90 let Vatikánského rozhlasu

Katolíky po celém světě, a nejen je, spojuje Vatikánský rozhlas už 90 let. Vysílá nepřetržitě od 12. února 1931. Zve k poslechu papežových promluv a zpráv ze života církve, k modlitbě i rozjímání. Jakou roli hrála česká redakce v minulosti a kam se ubírá nyní?

Přinést evangelium a papežův hlas do všech končin země – taková byla v roce 1929 vize Svatého otce Pia XI. Za tím účelem pověřil italského vynálezce radiového spojení Guglielma Marconiho vybudováním historicky vůbec první globální rozhlasové stanice. Papežovu zahajovací zdravici si tak roku 1931 mohli vyslechnout věřící až ve Spojených státech či Japonsku. V roce 1936 pak Vatikánský rozhlas přijala Mezinárodní rozhlasová unie, která tím uznala jeho zvláštní povahu, a oprávnila jej k vysílání bez geografického omezení. Vedením rádia papež pověřil jezuity.

Rozhlas nyní slouží už osmému papeži v řadě jako důležitý nástroj ke spojení se světovou církví. „Do světa díky němu proudí také aktuální a nezkreslené poselství papežské diplomacie,“ podotýká český velvyslanec u Svatého stolce Václav Kolaja v nedávném rozhovoru pro Vatican News.

Papež František redaktory Vatikánského rozhlasu v dopise k výročí zahájení vysílání vyzývá: „S odvahou a kreativitou promlouvejte ke světu a pokračujte v komunikaci, která dovoluje zahlédnout pravdu věcí.“ Dále uvádí, že na rozhlasovém médiu je „krásné, že přináší slovo i na ta nejodlehlejší místa“.

Počátky české relace

Vatikánský rozhlas nepřinášel jen duchovní pořady a zprávy o životě církve. „Nic se neztratí mírem. Všechno může být ztraceno válkou,“ varoval v rozhlase 24. srpna 1939, týden před obsazením Polska nacistickým Německem, papež Pius XII. Za nacistické totality odsuzovala vatikánská rozhlasová stanice násilí, podporovala oběti pronásledování a podávala informace o válečných zajatcích a nezvěstných.

V poválečné době byl Vatikánský rozhlas pro věřící v zemích totalitního komunistického bloku v podstatě jedinou možností, jak udržet kontakt s papežem a všeobecnou církví. O vznik české redakce se zasloužil pražský arcibiskup Josef Beran, který o to požádal papeže prozíravě už v únoru 1947. „Zdůvodňoval to předtuchou pronásledování církve. A Svatý otec mu ochotně vyhověl,“ uvádí historička Stanislava Vodičková z Ústavu pro studium totalitních režimů. Pravidelnou českou relaci pak rozhlas začal vysílat od Vánoc téhož roku.

Významně se do historie stanice zapsal pozdější kardinál Tomáš Špidlík, jenž tam od roku 1951 déle než půlstoletí vedl pravidelné páteční promluvy určené kněžím jako vodítko k nedělnímu kázání. Začínal jako náhradník, a během prvního měsíce práce byl v redakci dokonce úplně sám.

(…)

TEREZA ZAVADILOVÁ

Pokračování lze nalézt spolu s dalšími texty na www.katyd.cz, kde je v době pandemie ke čtení celé vydání.
 

Zralost, pokora a vlídnost Jana Sokola

Zpráva o úmrtí filozofa Jana Sokola vyvolala řadu reakcí. Jeho přátelé a spolupracovníci se podělili o osobní vzpomínky. Přinášíme také část z obsáhlého knižního rozhovoru Odvaha ke svobodě,  který s ním vedl Josef Beránek.

Papež navštíví rozdělenou zemi

Cesta papeže Františka do Iráku  má proběhnout od 5. do 8. března.

Doma: Žehnání

Pro někoho jsou slova o žehnání v rodinách jen připomínkou sice pěkné, ale už vzdálené tradice. Zdaleka však nejde o přežitý zvyk.

Připravujeme: NEPOŠLEŠ DEZINFORMACI

Konspiračním teoriím a fake news se v době pandemie zvláště daří. Útočí na emoce a rozum mnohdy ustupuje do pozadí. Duchovní i mediální odborníci apelují, že každý je odpovědný za to, co šíří.