Bývalý vatikánský velvyslanec v Bagdádu o nadcházející cestě Svatého otce do Iráku

Během své funkce apoštolského nuncia sloužil kardinál Fernando Filoni mezi lety 2001 až 2006 také v Iráku. Po vypuknutí války odmítl opustit svůj úřad a zůstal v zemi po celou dobu konfliktu, navzdory četným výbuchům a sebevražedným útokům. Plánovaná návštěva papeže Františka se uskuteční ve dnech 5. - 8. března. Bude to vůbec poprvé, co papež tuto zemi navštíví, a podle kardinála Filoniho bude jeho cesta „dobrou příležitostí k mezináboženskému dialogu“ a k tomu, „aby dodal křesťanům nadšení a odvahu“.

^{Foto: National Catholic Register}

Kardinál Filoni byl jmenován vatikánským velvyslancem Iráku a Jordánska v lednu 2001. Papež Jan Pavel II. na jeho biskupském svěcení 19. března 2001 řekl, že ho vysílá jakožto „posla míru“. O dva roky později, během invaze Iráku Spojenými státy, která započala 19. března 2003, působil Filoni již v Bagdádu ve funkci apoštolského nuncia

„Tato velmi silná slova jsem si vzal k srdci a neustále jsem je měl na paměti,“ řekl Filoni. Kardinál trval na tom, že zůstane v Iráku po celou dobu své diplomatické služby během prvních let irácké války. Byl téměř zabit při explozi auta vedle budovy nunciatury v únoru roku 2006. „Pokud jste kněz, jste i duchovní pastýř, nemůžete opustit svůj lid,“ dodal.

„Když jsem tam pobýval, řekl jsem kněžím a biskupům: ‚Zůstaneme zde, neodejdeme.‘ Musíme následovat svůj lid. Nechali jsem otevřít všechny kostely, semináře, naše příbytky, aby ti, kteří z obavy před výbuchy budou chtít přijít a zůstat, přijít mohli a našli u nás přístřeší,“ dodal. „Hodně lidí v noci přicházelo do kostelů, kam si přinesli matrace, a společně tam zůstávali. Byl to také okamžik sdílení s muslimy a křesťany, takže bratrství.“

Kardinál o své zkušenosti papežského diplomata v Iráku mezi lety 2001 a 2006 napsal knihu s názvem „Církev v Iráku“. Ve své službě dále pokračoval jako nuncius na Filipínách, vedoucí sekce pro všeobecné záležitosti na Státním sekretariátu a jako prefekt Kongregace pro evangelizaci národů. V současnosti působí jako velmistr rytířského Řádu Božího hrobu v Jeruzalémě.

Filoni dále uvedl, že doufá v možnost odcestovat zpět do Iráku na březnovou návštěvu papeže Františka. Bude to vůbec poprvé, co zemi navštíví papež.

Kardinál zdůraznil, že jeden z chrámů, které Svatý otec navštíví - syrsko-katolická katedrála Panny Marie, Matky spásy – byl místem sebevražedných útoků islámského státu během nedělní bohoslužby v roce 2010, během kterého bylo zabito více než 50 lidí.

„Myslím, že setkání Svatého otce v Bagdádu se společenstvím chaldejsko-syrské katolické komunity v katedrále, ve které byli lidé zabiti před několika lety, bude příležitostí dodat křesťanům nadšení a odvahu a k tomu říct ‚Prosím, milujte svou víru. Jsme s vámi jako katolíci, jako křesťané, jsme spojeni‘.“

Jako významné Filoni vyzdvihl také papežovo plánované sektání s Alim Al-Sistanim, vůdcem šíitských muslimů v Iráku. „Svatý otec již měl příležitost setkat se se sunnitskými muslimy, nyní s muslimy šíitskými. Je to dobrá příležitost k mezináboženskému dialogu,“ dodal. Toto setkání se uskuteční v městě Nadžaf, které – jak kardinál poznamenal - je blízko hrobky proroka Ezechiela, jenž „dodával odvahu jeruzalémskému lidu zotročenému během babylonského vyhnanství.“

„Dal jim naději. Dal jim vizi – vizi, že jednoho dne z mrtvých kostí povstanou těla nová. Toto je vize. Musíme se nad tím zamyslet… Tu hrobku jsem byl navštívit a pamatuji si, kolik muslimských poutníků se tam chodívalo modlit,“ řekl.

Kardinál přiznal, že bezpečnost nadále zůstává v Iráku problémem, ale zároveň je podle něj irácký lid pomalu na cestě budování míru. „Je nezbytné, aby všechny menšiny - náboženské i civilní - nějakým způsobem souhlasily. Není možné mít mír jen proto, že jej někdo nařizuje, ale proto, že je budován. Interně je to na nich, ale z vnějšku jim dle mého také musíme pomoci se do tohoto stavu míru dostat.“

Filoni doufá, že návštěva papeže Františka do severních regionů Iráku bude povzbuzením všem menšinovým komunitám, včetně křesťanů, kteří mnoho vytrpěli při pronásledování Islámským státem. „Vzpomínám si velmi dobře, když jsem na severu potkával lidi, křesťany – naše křesťany,“ řekl. „Ve velmi silném duchu víry… jste pohnuti tím, jak hluboká je víra tamních lidí.“

_{Zdroj: Catholic News Agency}