Připomínáme si 71. výročí úmrtí P. Josefa Toufara
Při příležitosti dnešního výročí bude dnes, 25. února 2021, od 20.30 hod. vysílána reflexe P. Tomáše Petráčka, postulátora beatifikačního procesu, z kostela Nanebevzetí Panny Marie v Hradci Králové, kde byl Josef Toufar 29. června 1940 vysvěcen na kněze. Kromě reflexe s názvem Dej sílu duši mé, si pořadatelé připravili také obrazovou koláž z dokumentárních fotografií z primice P. Josefa Toufara s tehdejší primiční promluvou P. Františka X. Boštíka a podcast se vzpomínkami Jana Zmrhala, blízkého spolupracovníka P. Toufara a svědka jeho nejtěžších životních chvil.
P. Josef Toufar byl brutálně utýrán v komunistickém žaláři, kam ho unesla tajná policie po takzvaném číhošťském zázraku, kdy se v Toufarově kostele při nedělní mši svaté záhadně rozhýbal kříž na oltáři. V době, kdy se režim pokoušel oslabit vliv církve ve společnosti, chtěli jeho představitelé této události využít k zahájení politických procesů s duchovními.
Číhošťský zázrak
Takzvaný číhošťský zázrak se odehrál třetí adventní neděli 11. prosince 1949. Při mši v místním kostele se při kázání faráře Toufara několikrát pohnul půlmetrový kříž umístěný na hlavním oltáři.
Sám Josef Toufar tuto událost popsal v jednom dopise z ledna 1950: „A tu ke konci kázání jsem pravil: Uprostřed Vás stojí, kterého mnozí neznají, zde ve svatostánku je náš Spasitel. A při těch slovech jsem ukázal na oltář. A tu všichni, kteří se podívali směrem ruky, viděli, jak kříž na svatostánku se začal naklánět.“1
Událost vidělo asi 20 svědků. Zázrak se následně roznesl po celých Čechách i Slovensku a do zapadlé vesnice se začaly sjíždět stovky poutníků i zvědavců. Z Číhoště se na přelomu roku 1949/1950 začalo stávat poutní místo, což se nehodilo do scénáře komunistické straně, která v té době již otevřeně bojovala proti církvi.
Problémy se Státní bezpečností
Státní bezpečnost faráře donutila ke lživému doznání, že z nařízení Vatikánu podvratně hýbal křížkem, čímž chtěl státní aparát ukázat, že křesťanské náboženství je podvodné opium pokrokového lidstva. Josef Toufar byl pak veřejně obviněn v politicky vykonstruovaném soudním procesu z toho, že jako podvodník hýbal s křížkem za pomoci gum a pér a „podvedl tím prostý venkovský lid“.
Faráře Toufara pak StB 28. ledna 1950 zatkla a odvezla do Jihlavy a posléze do Valdic. Po krutém mučení při výsleších Toufar 25. února zemřel. Režim pak zahájil ideologickou kampaň, ve které označil Toufara za agenta Vatikánu, západního špiona a manipulátora.
Pohřeb a navrácení do Číhoště
Josef Toufar byl pohřben v hromadném hrobě u zdi ďáblického hřbitova v Praze. Ostatky P. Josefa Toufara prošly po archeologickém ohledání důkladným antropologickým výzkumem a genetickou identifikací. Za přítomnosti rodiny P. Toufara, královéhradeckého biskupa Jana Vokála a dalších zainteresovaných účastníků byly pak ostatky číhošťského mučedníka uloženy dopoledne 10. července 2015 v pražském antropologickém ústavu do kovové schrány, zapečetěny a převezeny do Číhoště na Vysočinu. A tam, v kostele Nanebevzetí Panny Marie, slavnostně uloženy v neděli 12. července 2015 při bohoslužbě do hrobu – 65 let po násilné smrti.
Proces beatifikace
V dubnu 2013 dala Česká biskupská konference souhlas k Toufarově blahořečení, v současnosti probíhá tzv. diecézní fáze procesu se shromažďováním podkladů a výslechy svědků. Ta by měla trvat ještě pár let a v případě kladného výsledku budou podklady předány do Říma.
1 Zdroj: DOLEŽAL, Miloš. Vrátíme se do otcovské náruče: Tři kázání P. Josefa Toufara. 2015. ISBN 978-80-260-8304-78.
Související články
Další aktuality
6. neděle velikonoční - neděle modliteb za pronásledované křesťany
Papež ke Dni země: Příroda nás potřebuje
Biskup Josef Nuzík k Roku rodiny Amoris laetitia
Globální „maraton“ modlitby růžence v měsíci květnu za ukončení pandemie COVID-19
