František v Iráku – fakta a čísla

Historicky ojedinělá, výjimečná svým pandemickým kontextem, nepopiratelně riskantní – všechny tyto přívlastky vystihují nadcházející návštěvu papeže Františka v Iráku, včetně autonomního Kurdistánu, která bude 33. mezinárodní cestou jeho pontifikátu. Čtyřiaosmdesátiletý papež se na ni vydá v pátek ráno, po patnáctiměsíční „internaci“ ve Vatikánu, jak karanténní omezení pohybu označil v jednom z nedávných rozhovorů.
Publikováno: 4. 3. 2021 10:00

Foto: Vatican News

Ačkoli se papež i celý jeho doprovod podrobili očkování proti Covidu-19, nelze – s výjimkou erbílského stadionu s kapacitou 30 tisíc míst a očekávanými 10 tisíci účastníky papežské mše svaté – očekávat žádná masová setkání. V Irácké republice navíc od 18. února platí naprostý zákaz vycházení o pátcích, sobotách a nedělích, zatímco zbývající dny v týdnu se nesmí bydliště opustit v nočních hodinách (od 20 do 5), a to až do 8. března, tedy závěrečného dne Františkova pobytu. Byly uzavřeny mešity a modlitebny, nekonají se svatby ani pohřby, na veřejnosti je nutné nosit roušku a dodržovat minimálně dvoumetrový sociální odstup.

I z tohoto důvodu bude papežova cesta v mnoha ohledech „virtuální“, potvrdil vatikánský tiskový mluvčí Matteo Bruni. Papež osloví Iráčany prostřednictvím televizních obrazovek a soustředí se na osobní setkání s jednotlivci či malými skupinkami. O soukromou schůzku mimo hlavní body již beztak intenzivního programu požádalo na 150 zájemců – od veřejných činitelů po běžné občany. S ohledem na papežovu bezpečnost nasadila irácká vláda do akce 10 tisíc příslušníků bezpečnostních složek, ke kterým se přidruží švýcarská garda (papežova osobní ochranka) a vatikánská policie. František se bude pohybovat v neprůstřelném voze, který však – na rozdíl od klasických modelů – bude mít průhledná skla a otevíratelná okénka. S otevřeným papamobilem lze počítat pravděpodobně jen v sobotu odpoledne na erbílském stadionu.

Další starosti působí organizátorům papežské cesty pandemie Covidu 19, protože v Irácké republice v posledním měsíci trojnásobně vzrostl počet nakažených, k nimž se přiřadil také apoštolský nuncius, mons. Mitja Leskovar. Jelikož je od minulé soboty pozitivní, zůstává v izolaci a s papežem se nesetká. Statistiky nákazy lze nicméně považovat za poměrné nízké v poměru k osmatřicetimilionové populaci Irácké republiky, z níž 57% tvoří mladí lidé.

Navzdory všem možným rizikům se papež rozhodl pro cestu, kterou odkládá již od června 2019, aby vyjádřil svou blízkost navštívené zemi, jejímu národu a tamním křesťanům. Právě povzbuzení iráckých křesťanů, starobylého společenství, které se z původních dvou milionů umenšilo na necelých čtvrtmilionu věřících, patří ke klíčovým pojmům budoucí papežovy cesty. Již prvním veřejným Františkovým vystoupením totiž bude setkání s klérem v syrské katolické katedrále Panny Marie, Matky spásy, v Bagdádu, která byla před více než deseti lety (31.10.2010) dějištěm masakru, který si vyžádal životy 58 osob, z toho 48 křesťanů, včetně žen (jedné těhotné), dětí a dvou kněží. Papež se za tyto oběti bude modlit v katedrále renovované v roce 2012, kde jejich prolitou krev připomíná dlouhý mramorový pruh vedoucí od oltáře až ke vstupu do chrámu.

Dalším výrazným okamžikem papežovy cesty se stane nedělní modlitba v Mosulu, který roku 2014 al-Bagdádí a jeho stoupenci ze samozvaného Islámského státu prohlásili za svou baštu. Na prostranství čtyř kostelů, Húš bí´a, se papež pomodlí za ty, kteří zemřeli během poslední irácké války. „Bude to tichý a niterný moment, kterým uctí oběti této země,” vysvětlil vatikánský tiskový mluvčí. Papež poté, co vyslechne svědectví jednoho kněze a jednoho sunnity, odhalí pamětní desku a vypustí holubici na znamení míru. A mír či pokoj bude rovněž vůdčím motivem sobotního mezináboženského setkání v Uru, možná nejsymboličtější události celé Františkovy pouti. Papež se zde pomodlí spolu se stovkou představitelů různých náboženství, která utvářejí složitou a pestrou iráckou religiózní mozaiku. Tedy nejenom s křesťany a muslimy (sunnity i šíity, kteří v Iráku tvoří zhruba 65procentní většinu), ale také s Mandejci, Jezídy, členy zoroastrovského společenství a nemnoha Židy, potomky babylónského exilu. Mezi zpěvy, svědectvím dvou mladých lidí a čtením z Geneze i Koránu papež pronese jednu ze sedmi předpokládáných promluv celé cesty.

Soukromé bude naopak setkání s velkoajatolláhem al-Sistáním, nejvyšším představitelem šíitského islámu, v posvátném poutním městě Nadžafu, které otevře nové cesty komunikace s islámem po podpisu abúdhábského dokumentu o lidském bratrství. V tomto případě však půjde o zdvořilostní návštěvu, jejíž ovoce se zřejmě projeví až časem.

Na všech etapách cesty bude papeže provázet delegace Svatého stolce, v níž tentokrát vatikánské zaměstnance zastupuje jeden zdravotník jako uznání za práci, prokazovanou během pandemie. Především však Františka doprovodí vyobrazení Panny Marie Loretánské, která byla před sto lety prohlášena patronkou letectví.

Zdroj: Vatican News

Autor článku:
TS ČBK

Související články

Další aktuality

6. neděle velikonoční - neděle modliteb za pronásledované křesťany

Blíží se 6. neděle velikonoční (9.5.), která bude v katolické církvi věnována modlitbám za pronásledované křesťany.
23.04.2021

Papež ke Dni země: Příroda nás potřebuje

Pandemie a klimatické problémy ukazují, že nemáme času na zbyt, přišel čas jednat, říká papež František ve videoposelství u příležitosti Dne země, který se tradičně slaví měsíc a dva dny po jarní rovnodennosti.
23.04.2021

Biskup Josef Nuzík k Roku rodiny Amoris laetitia

V době, kdy Svatý otec, stejně jako veliká část křesťanů, věnuje velkou pozornost současné pandemii a tomu, aby se při hledání řešení nezapomínalo na nejpotřebnější, současně vyhlašuje Rok rodiny připomínající jeho exhortaci Radost z lásky. K prožívání Roku rodiny Amoris laetitia v české a moravské církevní provincii zve delegát pro rodinu České biskupské konference Mons. Josef Nuzík.
22.04.2021

Globální „maraton“ modlitby růžence v měsíci květnu za ukončení pandemie COVID-19

Papežská rada pro novou evangelizaci ve středu 21. dubna uvedla, že „pro hlubokou touhu Svatého otce bude měsíc květen věnován modlitebnímu maratonu na téma ‘Modlitba k Bohu stoupala ustavičně z celé církve'“.
22.04.2021

Osmdesát let od skonu prvního československého kardinála Karla Kašpara

Ve středu 21. dubna uplynulo 80 let od úmrtí prvního československého kardinála Karla Kašpara. Jak významnou roli sehrál 32. pražský arcibiskup v našich moderních dějinách?
22.04.2021