František v zemi, která doposud nepřivítala papeže

František je prvním papežem, který dnes v poledne za zvuků Ódy na radost ze závěrečné věty Beethovenovy Deváté symfonie vstoupil na půdu Irácké republiky, jediné země v blízkovýchodním regionu, která dosud nezažila papežskou návštěvu, vzhledem k tomu, že cesta Jana Pavla II., plánovaná v jubilejním roce 2000, se nikdy neuskutečnila.
Publikováno: 5. 3. 2021 17:00

Foto: Vatican Media

Kolem poledne přistál Svatý otec na bagdádském mezinárodním letišti, kde byl přivítán skupinou náboženských a politických autorit, jakož i iráckými občany a dvěma dětmi, které papeži předaly květiny. Uvítací delegaci tvořil mimo jiné apoštolský nuncius v Iráku, arc. Mitja Leskovar, představitelé místních diecézí a archieparchií, irácký prezident a jeho žena a předseda vlády, Mustafa Al-Kadhimi, se kterým papež následně krátce hovořil v letištním VIP salónku. Schůzka se obešla bez veřejných projevů a také změna hudebního doprovodu, ve kterém se projevila etnická pestrost země, dotvářela její neformální atmosféru.

O přibližně dvě hodiny později se papež František přesunul do prezidentského paláce, kde byl oficiálně přivítán v rámci uvítacího ceremoniálu a kde se soukromě setkal s hlavou státu – iráckým prezidentem Barhamem Sálihem – a jeho rodinou. Svatý otec zde následně pronesl svůj první projev ke zhruba sto padesáti zástupcům státu, občanské společnosti a diplomatického sboru. Ve své řeči se věnoval především tématu současné pandemické situace, ukončení extrémismu, irácké církvi a významu bratrského soužití a solidarity.

„Dlouhověká přítomnost křesťanů v této zemi a jejich přispění k životu národa představuje bohaté dědictví, které si přejí nadále všem nabízet,“ řekl. „Jejich účast na veřejném životě, jakožto občanů s úplnými právy, svobodami a povinnostmi, bude svědčit o tom, že zdravý pluralismus náboženských vyznání, etnik a kultur může přispět k prosperitě a harmonii národa.“

Z prezidentského paláce se papež odebral do jednoho z největších bagdádských kostelů – syrsko-katolické katedrály Panny Marie, Matky spásy, kde se uskutečnilo setkání s devatenácti iráckými biskupy a zhruba osmi desítkami zástupců iráckých kněží, řeholníků a řeholnic, seminaristů a katechetů.

Iráčtí katoličtí biskupové se nesdružují do biskupské konference, nýbrž utvářejí shromáždění čtyř různých východních ritů a latinského obřadu. V současné době této instituci předsedá kard. Louis Raphaël Sako, patriarcha chaldejské církve, která je v zemi nejpočetnější. U vchodu do katedrály papeže nicméně přivítal syrsko-katolický patriarcha Ignác Júsif III. Júnan.

Katedrála Panny Marie, Matky spásy, byla v minulosti dějištěm dvou atentátů, pročež má pro iráckou křesťanskou komunitu velký význam. V roce 2010 tu bylo zabito 48 věřících včetně žen a dětí. Dva kněží, kteří při útoku zemřeli, jsou pochováni v kryptě katedrály a dalších padesát obětí (křesťanů i muslimů) připomíná mramorový památník. Katedrála po útoku prošla obnovou a před devíti lety (2012) byla opětovně vysvěcena.

V této katedrále, „posvěcené krví našich bratří a sester, kteří zde zaplatili nejvyšší cenu své věrnosti Pánu a Jeho církvi“, pronesl Svatý otec promluvu, ve které opět zdůraznil význam zasévání semen smíření a bratrského soužití, které může vést ke znovuzrození naděje pro každého. Poděkoval všem shromážděným za jejich snahy být tvůrci pokoje, v rámci svých komunit i s věřícími jiných náboženských tradicí. Zdůraznil, že někdy „může vzniknout neporozumění a můžeme zažít určité napětí": Toto jsou ty uzly, které nám brání v utkání bratrství.“ A dále pokračoval: „Jsou to uzly, které si neseme uvnitř sebe; konec konců, my všichni jsme hříšníci. A přesto tyto uzly mohou být rozvázány milostí, větší láskou. Mohou být povoleny lékem odpuštění a bratrským dialogem, vzájemným trpělivým nesením našich břemen a vzájemným povzbuzováním se v okamžicích zkoušek a těžkostí.“

Své spolubratry biskupy dále vyzval, aby byli zvlášť nablízku svým kněžím. „Ať vás vidí nejen jako správce nebo manažery, ale jako skutečné otce, pečující o jejich dobro, připravené nabídnout jim podporu a povzbuzení s otevřeným srdcem,“ řekl.

Setkání skončilo přibližně v 18.00 hodin (16.00 našeho času) předáním darů, společnou modlitbou a papežským požehnáním. Jednalo se o poslední bod dnešního programu irácké apoštolské cesty Svatého otce, který se následně odebral do budovy nunciatury, kde stráví noc.

Zdroj: Vatican News

Autor článku:
TS ČBK

Související články

Další aktuality

6. neděle velikonoční - neděle modliteb za pronásledované křesťany

Blíží se 6. neděle velikonoční (9.5.), která bude v katolické církvi věnována modlitbám za pronásledované křesťany.
23.04.2021

Papež ke Dni země: Příroda nás potřebuje

Pandemie a klimatické problémy ukazují, že nemáme času na zbyt, přišel čas jednat, říká papež František ve videoposelství u příležitosti Dne země, který se tradičně slaví měsíc a dva dny po jarní rovnodennosti.
23.04.2021

Biskup Josef Nuzík k Roku rodiny Amoris laetitia

V době, kdy Svatý otec, stejně jako veliká část křesťanů, věnuje velkou pozornost současné pandemii a tomu, aby se při hledání řešení nezapomínalo na nejpotřebnější, současně vyhlašuje Rok rodiny připomínající jeho exhortaci Radost z lásky. K prožívání Roku rodiny Amoris laetitia v české a moravské církevní provincii zve delegát pro rodinu České biskupské konference Mons. Josef Nuzík.
22.04.2021

Globální „maraton“ modlitby růžence v měsíci květnu za ukončení pandemie COVID-19

Papežská rada pro novou evangelizaci ve středu 21. dubna uvedla, že „pro hlubokou touhu Svatého otce bude měsíc květen věnován modlitebnímu maratonu na téma ‘Modlitba k Bohu stoupala ustavičně z celé církve'“.
22.04.2021

Osmdesát let od skonu prvního československého kardinála Karla Kašpara

Ve středu 21. dubna uplynulo 80 let od úmrtí prvního československého kardinála Karla Kašpara. Jak významnou roli sehrál 32. pražský arcibiskup v našich moderních dějinách?
22.04.2021