Zemřel P. František Lízna SJ

Ve čtvrtek 4. března 2021 ve večerních hodinách zemřel ve věku nedožitých 80 let jezuitský kněz a vězeňský kaplan P. František Lízna. Poslední rozloučení s P. Líznou se uskuteční příští pátek 12. března při mši svaté v 15.00 hodin v jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie v Brně. Pohřeb bude živě přenášet TV Noe.
Publikováno: 5. 3. 2021 9:30

František Lízna se narodil roku 1941 v Jevíčku, poté se jeho rodina přestěhovala do Moravské Třebové a Velkých Opatovic. Tatínek, neústupný lidovec, byl brzy po převratu v roce 1948 uvězněn.

Sám František šel poprvé do vězení v devatenácti letech roku 1960. Tehdy byl na návštěvě u dívky, jejíž otec sedlák byl právě zatýkán policií, protože nechtěl vstoupit do družstva. František v zuřivosti strhl rudou vlajku z národního výboru. Stálo ho to sedm měsíců v Jáchymově.
Po vězení nastoupil na vojnu do Michalovec, kde se kvůli svému odporu nést na Prvního máje sovětskou vlajku stal pasáčkem dobytka. Když pracoval jako dělník v cukrovaru, byl uvězněn podruhé, a to za pokus o nedovolený přechod hranic. Později působil jako ošetřovatel v ústavu pro mentálně postižené na Velehradě, kde se setkal s jezuity. Právě zde objevil svou touhu sloužit bližním a Bohu a roku 1968 vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova. Byl poslán do Anglie, odkud měl jít na misie do africké Rhodesie. Skončil však v Innsbrucku, kde požádal o návrat do Čech.

Vystudoval teologickou fakultu, ovšem hned po primiční mši mu komunisté odebrali povolení ke kněžské službě. Pracoval tedy dál jako sociální pracovník. V roce 1977 patřil mezi první signatáře Charty 77, za což se dostal do vězení potřetí. Celkem byl ve vězení pětkrát, také za šíření samizdatů a tisk letáků o politických vězních. Ve vězení si dohromady odseděl něco přes dva roky.

Po 17. listopadu 1989 se stal rektorem kostela "u jezuitů" v Brně, kde působil do roku 1995. Staral se o nemocné, o Romy (ze solidarity si dal do občanského průkazu zapsat romskou národnost), vězně a bezdomovce (tzv. sociální apoštolát). Poté požádal řádové představené o přeložení - měl tři varianty: severočeský Chánov, misie na Ukrajině, nebo Mírov.

Vězeňský kaplan a poutník

Byl mu přidělen Mírov, ale do misie na Ukrajině se nakonec také dostal. Když přišel na Mírov, požadoval celu, aby mohl být vězňům k dispozici dvacet čtyři hodin denně. Zákon to však neumožňuje a František Lízna se proto musel spokojit s farou v nedalekých VyšehorkáchSvé dveře měl přes četná ranní překvapení, kdy host zmizel i s částí vybavení domácnosti, otevřené všem, kteří jako potřební zaklepou.

P. František Lízna byl také známý jako poutník. Na pěších poutích nacházel v dobách komunismu svobodu. Propojil při nich křesťanský Východ a Západ i Jih a Sever a ušel na nich téměř osm tisíc kilometrů. Na svou první pouť se vydal v roce 1984 napříč Československem, kdy jeho cílem byla hora Kremenec na slovensko-ukrajinsko-polském pomezí. V roce 2006 se vydal na dlouhou pouť i přesto, že trpěl rakovinou prostaty v pokročilém stadiu. Každý den se modlil za jednoho z přátel nebo z lidí, kteří mu ublížili, a každý krok vnímal jako modlitbu. Po návratu lékaři zjistili, že se během poutě uzdravil.

V roce 2001 bylo Františku Líznovi prezidentem Václavem Havlem propůjčeno druhé nejvyšší státní vyznamenání - Řád Tomáše Garrigua Masaryka za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a lidských práv. Za svou práci ve vězeňství obdržel v roce 2003 společně s dalším vězeňským kaplanem Tomášem Vlasákem Cenu Františka Kriegla, udělovanou Nadací Charty 77. Roku 2013 mu řád milosrdných bratří udělil Cenu Celestýna Opitze za péči o nemocné a potřebné. Roku 2017 se stal laureátem Ceny Paměti národa, kterou každoročně uděluje společnost Post Bellum. V roce 2020 mu bylo uděleno významné maďarské ocenění - Cena Jánose Esterházyho, která se od roku 1991 uděluje za šíření duchovního odkazu tohoto mučedníka komunizmu.

P. František Lízna zemřel ve čtvrtek 4.března 2021 v olomoucké fakultní nemocnici na komplikace spojené s onemocněním covid-19. Jak napsal P. Jan Regner, farář akademické farnosti Olomouc, na facebooku: „On by jistě řekl, že se vrátil domů… Děkujeme všem za modlitby. R.I.P.“

V souvislosti s úmrtím P. Lízny zařadí dnes, v pátek 5.3.20201, do svého programu TV Noe od 22:15 vysílání Noční univerzity s názvem Vězením ke svobodě. Jedná se o přednášku P. Lízny, kterou pronesl v rámci 23. ročníku Akademických týdnů konaných na Pavlátově louce u Nového Města nad Metují v roce 2013.

Poslední rozloučení s P. Líznou se uskuteční příští pátek 12. března při mši svaté v 15.00 hodin v jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie v Brně. Poté bude tělo zesnulého uloženo do krypty kostela. Kvůli protipandemickým opatřením je účast možná pouze pro pozvané. Mši svatou bude živě přenášet TV Noe. 

Zdroj: jesuit.cz, pametnaroda.cz, tvnoe.cz

Soubory ke stažení

Autor článku:
Tereza Myslilová

Související články

Další aktuality

6. neděle velikonoční - neděle modliteb za pronásledované křesťany

Blíží se 6. neděle velikonoční (9.5.), která bude v katolické církvi věnována modlitbám za pronásledované křesťany.
23.04.2021

Papež ke Dni země: Příroda nás potřebuje

Pandemie a klimatické problémy ukazují, že nemáme času na zbyt, přišel čas jednat, říká papež František ve videoposelství u příležitosti Dne země, který se tradičně slaví měsíc a dva dny po jarní rovnodennosti.
23.04.2021

Biskup Josef Nuzík k Roku rodiny Amoris laetitia

V době, kdy Svatý otec, stejně jako veliká část křesťanů, věnuje velkou pozornost současné pandemii a tomu, aby se při hledání řešení nezapomínalo na nejpotřebnější, současně vyhlašuje Rok rodiny připomínající jeho exhortaci Radost z lásky. K prožívání Roku rodiny Amoris laetitia v české a moravské církevní provincii zve delegát pro rodinu České biskupské konference Mons. Josef Nuzík.
22.04.2021

Globální „maraton“ modlitby růžence v měsíci květnu za ukončení pandemie COVID-19

Papežská rada pro novou evangelizaci ve středu 21. dubna uvedla, že „pro hlubokou touhu Svatého otce bude měsíc květen věnován modlitebnímu maratonu na téma ‘Modlitba k Bohu stoupala ustavičně z celé církve'“.
22.04.2021

Osmdesát let od skonu prvního československého kardinála Karla Kašpara

Ve středu 21. dubna uplynulo 80 let od úmrtí prvního československého kardinála Karla Kašpara. Jak významnou roli sehrál 32. pražský arcibiskup v našich moderních dějinách?
22.04.2021