Charita stojí po boku nemocnicím, vydává respirátory chudým a pomáhá zoufalým

Po téměř rok trvající pandemii došlo k situaci, kdy se české nemocnice ocitly na hraně svých kapacit. Mnozí se snaží jejich vyčerpaný personál podpořit a zdravotní sestry z Charity mají vlastní recept, jak přetíženým zdravotníkům odlehčit: stojí nemocničním týmům po boku, pracují takzvaně v druhé linii. Pacienty ihned po hospitalizaci doléčují u nich doma, v rámci domácí zdravotní péče.
Publikováno: 9. 3. 2021 13:30

Snímek: Charitní sestry testují v Trutnově. Autor foto: Miloš Šálek

1 580 charitních sester se ročně postará o více než 47 tisíc pacientů. Lidem v nouzi však pomáhá Charita i v mnoha dalších oblastech. Pro nemajetné má k dispozici roušky a respirátory a prostřednictvím čtyřicítky odborných poraden a sedmi krizovými linkami se snaží mírnit obavy a strachy těch, na které covidová krize dolehla psychicky.

Charity se starají o postcovidové pacienty a ty, co potřebují doléčit

Obrovský tlak na kapacity nemocnic vede k tomu, že nemocní, kteří museli být kvůli průběhu svého onemocnění covid-19 hospitalizováni, nejsou po odeznění akutní fáze přeloženi na jiné oddělení v nemocnici k doléčení. Nově je nemocnice propouštějí rovnou domů a předávají je sestrám v domácí zdravotní péči, potvrzuje Pavlína Šimková, vedoucí střediska Charitní ošetřovatelské a pečovatelské služby v Mladé Boleslavi. To je jedno ze tří akreditovaných středisek, které se stará o pacienty v domácím prostředí na území mladoboleslavského okresu. Jde o jediné středisko, které pracuje také o večerech, sobotách a nedělích. „Ošetřujeme pacienty po prodělaném covidu, lidi s postižením v karanténě, děláme převazy, pícháme inzulin,“ vypočítává namátkou Šimková. Struktura klientů charitní domácí péče se dost proměnila. Aktuálně se k nám dostávají pacienti v horším stavu, takzvaně těžší. Jsou téměř nepohybliví, často sami neuzvednou ani hrníček s čajem, mají kožní defekty, které je třeba ošetřovat. Péče o ně je proto náročnější a musíme je navštěvovat častěji, někdy až pětkrát denně.

Náročná práce a psychická únava. Nikdo neví, kdy to skončí

Stovka oxygenerátorů, které vloni Charita Česká republika prozíravě nakoupila díky laskavé podpoře firemních dárců, je teď nesmírně užitečná. Přístroje, které koncentrují kyslík ze vzduchu a přivádějí jej k nemocnému, velmi usnadňují rekonvalescenci po prodělaném onemocnění, často napadajícím plíce.

Stres posledních měsíců i práce v ochranných oblecích a respirátorech však těžce doléhají i na charitní sestry. „Nejsme unavené jen fyzicky, ale hlavně psychicky. Lidé jsou dnes sice klidnější než loni, kdy byli hodně vyděšení, ale pořád se něco mění, nic nefunguje, jak by mělo. Od úřadů často dostáváme protichůdné informace, sledovat neustálé změny je velmi náročné. A nikdo neví, kdy tato obtížná etapa skončí,“ říká šéfová dvanáctičlenného týmu, který se loni na Mladoboleslavsku postaral o 1 080 pacientů. 

Náročnost situace potvrzuje i Blažena Hanáková, vedoucí týmu zdravotních sester Charity Kyjov. „Všechny pacienty, i ty propuštěné z nemocnice, přijmeme ihned do péče. Testujeme je sami. Běžně děláme vyšetření na covid z nosohltanu a odebíráme vzorky i seniorům v domácnostech, kteří se sami nemohou dostat na odběrové místo,“ říká paní Hanáková. Po náročných úkolech v práci čeká mnohé sestry ještě další „směna“ doma, kdy musí mimo jiné zvládnout on-line výuku svých dětí.

„Počet covid pozitivních mezi pacienty skokově narůstal od začátku roku. K nim nám přibylo mnoho dalších, kteří kvůli omezené kapacitě lůžek v nemocnici museli zůstat doma. Potřebovali ale odbornou péči, a tak jsme přispěchali na pomoc,“ říká Dita Kujovská, vrchní sestra Domácí zdravotní péče Oblastní charity Trutnov, tedy z okresu, který byl již v únoru z nařízení vlády zcela uzavřen. Trutnovské nemocnici pomáhají také s testováním obyvatel na onemocnění covid-19. Testují v budově společenského centra UFFO, a to vždy v úterý a ve čtvrtek, středa je nově vyhrazena pro testování zaměstnanců firem. „Naše sestry poskytují oporu svým pacientům, zastupují nemocné kolegyně, doma mají rodiny a děti, s nimiž musí zvládat domácí výuku. Přesto se i v tak náročných podmínkách mohu spolehnout, že svou práci odvedou zodpovědně a profesionálně,“ uzavírá Dita Kujovská.

Čelíme mnoha výzvám

A jaký mají recept na zvládání stresu? „Po směně se sejdeme v kanceláři a mluvíme o tom, co jsme zažily, jaké byly problémy a jak jsme je řešily. Tím se napětí uvolní,“ říká Blažena Hanáková. Kromě „vypovídání se“ doporučuje svým kolegyním dostatek spánku a užívání vitamínů. Vede jedenáctičlenný tým, který během loňského roku na Kyjovsku pečoval o celkem 774 pacientů. 

„Všechny vás na dálku objímám, držím vás za ruce, bojím se o vás a s vámi. Ale jsem na vás i patřičně hrdá! Staráte se o lidi s covidem bez většího zájmu veřejnosti, přijímáte do své péče těžké postcovidové pacienty – tiše, samozřejmě, den za dnem. Jste opravdu nejlepší sestry. Díky, díky vám!“ povzbuzuje Ludmila Kučerová, koordinátorka zdravotních aktivit Charity Česká republika, více než tisíc pět set sester, které pracují v charitní síti. Ludmila Kučerová „svým“ sestrám nejen dodává kuráž, ale také bojuje za lepší ocenění jejich práce. Snaží se v rámci letošního takzvaného dohodovacího řízení vyjednat se zdravotními pojišťovnami, aby u proplácení zdravotních výkonů zrušily nespravedlivé limitace úhrad právě u těch nejnáročnějších pacientů. Tam často poskytuje Charita na neziskovém principu další potřebnou odbornou péči bezplatně, nad rámec ordinovaných výkonů.

Charita však pomáhá nejen nemocným, jako síť je také největším poskytovatelem sociálních služeb v Česku. Zatímco loni, v první covidové vlně, bylo prioritou ušít roušky a pořídit oxygenátory do charitních domovů a středisek, nyní je důležité zajistit samotný provoz péče o lidi v nouzi. „Udržet v chodu naše služby a neponechat o samotě lidi, které doprovázíme životem navzdory jejich těžké životní situaci, je nyní náročný úkol. Nemocných a lidí v karanténě přibývá, pracovníci se musejí nahrazovat, i našich zaměstnanců se také navíc velmi dotýká distanční výuka. Situace vyžaduje velké osobní nasazení, zodpovědnost i odvahu pracovnic a pracovníků Charity,“ říká s uznáním Lukáš Curylo, ředitel Charity Česká republika.

„Díky prozíravému předstihu v testování, které jsme rozjeli už loni v říjnu, jsme udrželi kolektivy nad vodou. Neomezili jsme péči, dokonce práce přibyla. Ale cítíme, že je důležité zůstat po boku našich klientů a touto těžkou situací jim pomoci projít, “ doplňuje Václav Keprt, ředitel Arcidiecézní charity Olomouc.

Zařizujeme ochranné pomůcky

Po vládním zákazu nošení podomácku ušitých roušek se místní Charity staly také místem, kde si mohou lidé v nouzi, se kterými Charity průběžně pracují, vyzvednout chirurgické roušky a respirátory. Ty jsou k dispozici i pro další nemajetné, kterým by jejich koupě nabourala hubený rodinný rozpočet. Ochranné pomůcky Charity získávají z potravinových bank, často však jen v omezeném množství. Například Diecézní charita Brno potřebuje zajistit ochranné pomůcky pro přibližně 6 tisíc svých klientů. Kromě nich musí myslet i na zaměstnance, kterých je jen v přímé péči 1 200 po celém Jihomoravském kraji a části kraje Vysočina. „Roušky a respirátory budou naši pracovníci vydávat klientům z nízkopříjmových rodin, lidem bez domova nebo matkám s dětmi v azylových domech. Zásoby z potravinových bank jsou ale nedostatečné. Diecézní charita Brno přitom měsíčně vydává téměř 4 miliony korun na ochranné pracovní pomůcky,“ uvedl její ředitel Oldřich Haičman. Proto se Diecézní charita Brno obrátila na veřejnost s prosbou o finanční podporu, podobně jako Arcidiecézní charita Praha či Oblastní charita Písek, které vyhlásily sbírku respirátorů. 

Poskytujeme psychologickou pomoc

Pandemie nemoci covid-19 v Česku ovšem těžce zkouší i lidskou psychiku. Na mnoho lidí má hrozba infekčního onemocnění, neustálá omezení a zákazy i neveselé vyhlídky do budoucna vážné dopady. Ztrácejí radost ze života, jsou zmatení, bojí se. „Za loňský rok jsme zaznamenali asi o 1 500 hovorů více než v roce 2019, tedy celkový nárůst asi o čtvrtinu,“ říká Zdeňka Švancarová, vedoucí Linky důvěry Oblastní charita Blansko s celostátní působností. „U lidí se v poslední době stále více projevuje apatie, nechuť do života a u mnoha z nich vzrůstá agresivita.“ Společným jmenovatelem je strach – o vlastní zdraví či zdraví a život svých nejbližších. Lidé však nemají jasno ani kolem očkování, nedokáží skloubit distanční výuku a zaměstnání, strachují se o ekonomické přežití nebo je děsí pouhý pobyt venku. „Pro většinu lidí je situace hodně náročná. Především proto, že pandemie tu je s námi už rok a nikam jsme se neposunuli, spíš se vracíme na začátek. Jsme z toho již unavení,“ říká Zdeňka Švancarová. Charitní pracovníci mohou pomoci volajícím s poskytnutím potřebných informací, nasměrováním, jak problém řešit, nebo jim „udělat vrbu“ a nechat volající vypovídat se. Tím, že se svěří, se mnohým uleví.

V čem může být naděje? „Možná v tom, že se postupně budeme vracet do života, na který jsme byli zvyklí,“ uvažuje Zdeňka Švancarová. „V našem případě se snažíme volající podržet, podpořit je, aby vydrželi. Pandemie postihla celý svět, pro všechny je poslední rok velice náročný.“

Krizových linek provozuje Charita celkem sedm. Kromě toho provozují čtyři desítky poraden.

Zdroj: TZ Charita, Jan Oulík

Autor článku:
Tereza Myslilová

Související články

Další aktuality

Dekalog Krzysztofa Kieślowského na TV Noe

Televize Noe uvede Dekalog polského režiséra Krzysztofa Kieślowského, proslulou sérii 10 televizních filmů natočených na motivy desatera Božích přikázání. První díl bude možné sledovat na TV Noe již dnes, 11. dubna 2021, od 20.05 hodin.
11.04.2021

Papež František na neděli Božího milosrdenství: Jsme milosrdní k jiným?

Papež František dnes na neděli Božího milosrdenství slavil mši svatou v římském kostele Santo Spirito in Sassia. Ve své homilii vyzval k tomu, abychom projevovali milosrdenství vůči druhým, protože bez toho by se naše víra stala mrtvou. Milosrdný postoj pramení z vědomí, že jsme sami byli obdařeni pokojem, odpuštěním a ranami milosrdného Ježíše, vysvětlil Svatý Otec.
11.04.2021

Neděle Božího milosrdenství je příležitostí vystavit se proudu Boží milosti

Druhá neděle po Velikonocích je nazývána Bílou nedělí (Dominica in albis) a od roku 2000 je slavena jako neděle Božího milosrdenství. Ukazuje tak na vzkříšeného Krista jako zdroj důvěry a naděje.
10.04.2021

Videokázání P. Romana Vlka (nejen) pro děti - 2. neděle velikonoční

09.04.2021

Mladý Bergoglio – noční adorátor

Papež František zaslal dopis španělskému katolickému týdeníku „Alfa y Omega”, v němž vzpomíná na noční adorace v buenosaireské bazilice Nejsvětější svátosti. V padesátých letech minulého století je sdílel se svým rodným bratrem Oscarem Bergogliem.
09.04.2021