Papež František: Bratrství je výzvou nejen pro Irák, ale i pro celý svět

Během pravidelné středeční audience, vysílané z knihovny Apoštolského paláce, vzpomínal papež František na svou cestu do Iráku. Připomněl nejen kající smysl této cesty, ale také velkou radost iráckého lidu z přijetí Kristova poselství.

Papež František se během své středeční generální audience, první po návratu z apoštolské cesty do Iráku, soustředil na úvahy o své čtyřdenní návštěvě národa na Blízkém východě ve dnech 5. - 8. března 2021.
Na úvod řekl, že mu „v minulých dnech Pán poskytl možnost navštívit Irák, čímž se uskutečnil plán sv. Jana Pavla II. Do Abrahámovy země předtím nikdy nevstoupil žádný papež a Prozřetelnost si přála, aby se to událo nyní, jako znamení naděje po letech války, terorismu a v pandemických těžkostech.“

Vděčnost

Papež je vděčný Bohu a všem (tj. prezidentovi a vládě Iráku, patriarchům a biskupům této země, jakož i ministrům a věřícím jejich příslušných církví), kteří pomohli tuto cestu uskutečnit. 
Zmínil také další náboženské autority, např. velkoajatolláha Al-Sistáního, s nímž se papež setkal v jeho rezidenci v Nadžafu.

Nadějná církev navzdory zkouškám

„Silně jsem cítil kajícný smysl této pouti. Nemohl jsem přistoupit k onomu zmučenému národu, k oné mučednické církvi, aniž bych na sebe, jménem katolické církve, vzal onen kříž, který již léta nesou. Je to velký kříž, jako ten, který byl umístěn u vjezdu do Karakoše.“
Papež František vysvětlil, že to pociťoval zvláštním způsobem, když viděl stále otevřené rány ničení, a ještě více, když se setkal se svědky, kteří násilí a pronásledování přežili, a naslouchal jim.
Zároveň však poznamenal, že všude kolem sebe viděl „radost z přijetí Kristova posla“ a „naději upínající se k obzoru pokoje a bratrství, kterou vystihují Ježíšova slova, jež byla mottem mé návštěvy: „Vy všichni jste bratři.” (Mt 23,8)
Tuto naději viděl nejen v projevu iráckého prezidenta, ale také v mnoha pozdravech a svědectvích, v písních a gestech lidí a na rozzářených tvářích mladých a v temperamentních očích starších.

Válka ničí mír

„Irácký národ má právo na to, aby žil v míru a opětovně nalezl důstojnost, která mu náleží,“  uvedl papež František a připomněl náboženské a kulturní kořeny země staré tisíce let, protože Mezopotámie je podle papeže kolébkou civilizace. A dodal, že Bagdád byl městem velkého historického významu, které „uchovávalo jednu z nejbohatších knihoven světa.“
„Kdo ji zničil? Válka!“ posteskl si papež. „Válka je onou nestvůrou, která se v běhu epoch ustavičně mění a nadále požírá lidstvo. Odpovědí na válku však není další válka, na řinčení zbraní se neodpovídá zbraněmi... odpovědí je bratrství,“ dodal papež František.
Trval na tom, že „tato výzva platí pro Irák, avšak nejenom pro něj: je to výzva kladená mnoha konfliktním regionům a konečně je bratrství výzvou, před níž stojí celý svět.“

Všichni jste bratři

Při vzpomínce na své setkání s náboženskými vůdci v Uru během apoštolské cesty papež František uvedl, že se sešli, aby se modlili tam, kde se Abrahámovi před cca čtyřmi tisíci lety zjevil Bůh.
Abrahám je náš otec ve víře, protože když naslouchal Božímu hlasu, který mu sliboval potomky, všechno opustil a odešel. A v Uru, pod stejným nebem, v němž své potomstvo viděl otec Abraham, se znovu ozvala věta „Všichni jste bratři“.
„Bůh dostál svým slibům a ještě dnes vede naše kroky cestou pokoje, vede kroky těch, kteří kráčejí zemí s pohledem upřeným k nebi.“

Poselství bratrství: Bagdád, Mosul, Karakoš a Erbil

Dále Svatý otec zdůraznil důležitost bratrství, protože zpráva o bratrství přišla z církevního setkání v syrsko-katolické katedrále v Bagdádu, kde bylo během slavení svaté mše v roce 2010 zabito 48 lidí, včetně dvou kněží. V chrámu, kde jsou jména těchto mučedníků zapsaná do kamene, zněla radost ze setkání, když se jeho „údiv z toho, že je vprostřed tamních věřících, sléval s jejich radostí z toho, že mezi sebou mají papeže.“
Svatý otec také vyslal další poselství o bratrství z Mosulu a Karakoše, měst na řece Tigris, poblíž ruin starověkého Ninive. Okupace takzvaného Islámského způsobila, že několik tisícovek lidí, včetně křesťanů a dalších pronásledovaných menšin, zejména jezídů, tuto oblast opustily. 

Papež František požádal všechny, aby se modlili za Iráčany, aby „našli sílu k novému začátku.“ Vzpomenul také na mnoho iráckých emigrantů a připomněl jim, aby „zachovali víru a naději a stávali se tkalci přátelství a bratrství tam, kde nyní jsou. A pokud můžete, vraťte se.“
Další poselství o bratrství přišla ze dvou eucharistických oslav v Bagdádu a Erbílu.
Papež František vysvětlil, že „naděje Abrahama i jeho potomstva se uskutečnila v mysteriu, které jsme slavili, v Ježíši, Synu, kterého Bůh Otec neušetřil, nýbrž daroval ke spáse všech lidí. On nám svou smrtí a vzkříšením otevřel průchod do zaslíbené země, do nového života, kde budou usušeny slzy a zahojeny rány a kde bratři dojdou smíření.“

Modlitby za Irák a Blízký východ

Na závěr své promluvy papež poděkoval Bohu za tuto apoštolskou cestu a vyzval všechny, aby se modlili za Irák a Blízký východ, kde i přes „zkázonosný hluk zbraní irácké palmy, které jsou symbolem tohoto státu a jeho naděje, nadále rostou a přinášejí ovoce.“

„Totéž platí pro bratrství – není ho slyšet, stejně jako úrodu iráckých palem, ale je plodné a umožňuje náš růst. Kéž Bůh, který je pokojem, udělí bratrskou budoucnost Iráku, Blízkému východu i celému světu!“

Celé znění dnešní katecheze najdete zde.

V samém závěru generální audience Svatý otec řekl:

„Pokračujeme v pouti postní dobou. Dávejte se vést Duchem Svatým, který nás v Kristových stopách obrací směrem k Jeruzalému, kde Ježíš dokoná své vykupitelské poslání. Jako obyčejně nakonec myslím na staré, mladé a nemocné lidi a na novomanžele. Prosím o Boží milost, abyste jak v mládí, tak v utrpení a vzájemné manželské lásce došli k velikonoční radosti, posíleni po cestě obrácení a pokání, kterou nyní prožíváme. Všem vám žehnám.“

Po společné modlitbě Otče náš udělil Petrův nástupce apoštolské požehnání.

_{Zdroj: Vatican News}