Velikonoční úvaha kardinála Dominika Duky

Publikováno: 1. 4. 2021 13:15

Stojíme na prahu nejdůležitějších křesťanských svátků v roce – Velikonoc. V jejich slavení – s respektem k aktuálním vládním opatřením – nám nezabrání ani čínský virus. Dovolte mi osobní vzpomínku, která se mi v těchto dnech vrací: ve věznici Na Borech jsem před lety prožil Velký pátek v korekci a celý den jsem šrouboval spínače do telefonních ústředen. Uvědomil jsem si, že Velký pátek není jen procítěný zpěv, ale připomíná také to, že člověk někdy musí zatnout zuby a současnou situaci vydržet.

Velikonoce vznikají v místech, kde se rodí kultura a civilizace. Pastýři, o kterých čteme v Bibli, tu na jaře obětují prvorozeného beránka ze svého stáda. A tato první oběť je základním prastarým principem, darováním božstvům. Je to oběť i společné stolování. První žně pak provází obětování nekvašeného chleba, který připomíná cestu židovského národa z egyptského otroctví do zaslíbené vlasti.

Kalich, kterým Kristus při velikonoční večeři připíjí, je také kalichem obětování. Biblický pohled vidí člověka jako tělo – proto si třeba podáváme ruce – a na druhou stranu krev, která představuje vnitřní život, duši. Ale i tu dává Kristus, jako lidstvo od počátku, otci. Vzpomeňme na jeho poslední slova na kříži: „Do tvých rukou poroučím svého ducha.“ Ježíšova velikonoční večeře se tedy stala obětní večeří, kdy obětí byl on sám, on sám tu oběť dobrovolně přijal a uskutečnil ji pak na kříži odevzdáním celého svého života.

Ve Velikonocích nalézáme identitu člověka, který k někomu patří a který je pro svobodu ochoten riskovat vše, i život. Naše kultura je s nimi nesmírně spojena, všechny oltáře a všechny kaple jsou staveny pro slavení Kristovy velikonoční večeře, která je předehrou pro Velký pátek a jeho smrt na kříži. Velikonoce by ale byly jen velkým pohřbem, kdyby nebylo noci z Bílé soboty, která se promění ve velikonoční ráno a kdy slyšíme slova Máří Magdalény: „Viděla jsem ho, on žije.“

 Letos budeme slavit už druhé Velikonoce za určitých omezení. Kostely i bohoslužby zůstanou přístupné, ale jenom tak, aby bylo možné dodržet všechna potřebná opatření. Važme si toho. Kolikrát je v minulosti museli naši předkové slavit potají, protože byli pronásledováni, a mnozí z nich pozavíráni? Není to tak dávno, a takové Velikonoce jsem slavil i já, jednou i v komunistickém vězení. Bůh však ke mně promluvil i tehdy, když jsem na Velký pátek musel na směnu šroubovat spínače telefonních ústředen, určených pro Jižní Ameriku.

Ano, letos přijdeme o radost z lidové tradice, spojené s pomlázkou, návštěvami a folklorem, tradičně spojených se svátky jara. O co nás ale nepřipraví ani smrtící čínský koronavirus, je radost ze vzkříšeného Krista a jeho konečného vítězství nad smrtí. Velikonoce v tomto ohledu nejde zrušit, ani zakázat.

Požehnané Velikonoce 2021 přeje, Dominik kardinál Duka

 

Autor článku:
Monika Klimentová

Související články

Další aktuality

6. neděle velikonoční - neděle modliteb za pronásledované křesťany

Blíží se 6. neděle velikonoční (9.5.), která bude v katolické církvi věnována modlitbám za pronásledované křesťany.
23.04.2021

Papež ke Dni země: Příroda nás potřebuje

Pandemie a klimatické problémy ukazují, že nemáme času na zbyt, přišel čas jednat, říká papež František ve videoposelství u příležitosti Dne země, který se tradičně slaví měsíc a dva dny po jarní rovnodennosti.
23.04.2021

Biskup Josef Nuzík k Roku rodiny Amoris laetitia

V době, kdy Svatý otec, stejně jako veliká část křesťanů, věnuje velkou pozornost současné pandemii a tomu, aby se při hledání řešení nezapomínalo na nejpotřebnější, současně vyhlašuje Rok rodiny připomínající jeho exhortaci Radost z lásky. K prožívání Roku rodiny Amoris laetitia v české a moravské církevní provincii zve delegát pro rodinu České biskupské konference Mons. Josef Nuzík.
22.04.2021

Globální „maraton“ modlitby růžence v měsíci květnu za ukončení pandemie COVID-19

Papežská rada pro novou evangelizaci ve středu 21. dubna uvedla, že „pro hlubokou touhu Svatého otce bude měsíc květen věnován modlitebnímu maratonu na téma ‘Modlitba k Bohu stoupala ustavičně z celé církve'“.
22.04.2021

Osmdesát let od skonu prvního československého kardinála Karla Kašpara

Ve středu 21. dubna uplynulo 80 let od úmrtí prvního československého kardinála Karla Kašpara. Jak významnou roli sehrál 32. pražský arcibiskup v našich moderních dějinách?
22.04.2021