Začíná velikonoční triduum

Velikonoce jsou pro křesťany vrcholem celého církevního roku. Jsou největší slavností a mají v životě každého křesťana zaujímat to nejdůležitější místo. Jednotlivými dny Svatého týdne (začínající Květnou nedělí a končící nedělí Zmrtvýchvstání Páně) si připomínáme řadu klíčových událostí. Jakou mají tyto dny symboliku a význam?
Publikováno: 1. 4. 2021 10:45

Zelený čtvrtek (1. 4.) je dnem připomínky poslední večeře, kterou slavil Ježíš s apoštoly a při níž ustanovil svátost kněžství i Eucharistie (tedy svátost Ježíšova Těla a Krve). Dopoledne se proto setkávají všichni kněží diecéze se svým biskupem a světí se posvátné oleje. Oleum infirmorum (olej nemocných), oleum chrismatis(křižmo) a oleum catechumenorum (olej katechumenů).  Dále se při této bohoslužbě zvané Missa chrismatis obnovují kněžské a jáhenské sliby.

Večer, po západu slunce, se pak slaví mše svatá se symbolickým mytím nohou učedníkům (připomínka Ježíšovy pokory, tradičně se tak děje dvanácti účastníkům bohoslužby), svatým přijímáním pod obojí způsobou (chleba a vína) a vzpomínkou na Ježíšovu modlitbu v Getsemanské zahradě. Utichají zvony nebo hudební nástroje.

Tímto dnem, resp. přesněji večerem, začíná velikonoční triduum. Končí modlitbou večerních chval o Velikonoční neděli.

Velký pátek (2. 4.) je dnem přísného půstu i připomínky Ježíšovy křížové cesty a ukřižování. Neslaví se mše svatá, konají se namísto toho obřady uctívání kříže. Podobně jako na Květnou neděli se zpívá zpráva z evangelia o Ježíšově smrti (tzv. pašije).

Těžištěm bohoslužby slova jsou pašije podle evangelisty Jana. Poukazují na Ježíše - beránka a ztotožňují jeho oběť na kříži s velikonoční obětí na odpuštění hříchů a vítězstvím nad smrtí. Kříž je zde zobrazen jako vítězné znamení vykoupení. Ježíšovo "dokonáno jest" na kříži je jeho triumfem. Nápis na Ježíšově kříži (INRI - Ježíš Nazaretský, král židovský) napsaný hebrejsky, řecky a latinsky - v tehdejších jazycích, poukazuje na fakt, že Ježíš přináší spásu lidem všech národů. Jedním z projevů účasti na Kristově utrpení za naše hříchy je právě onen velkopáteční půst.

Bílá sobota (3. 4.), to je Ježíšovo přebývání v hrobě. Večer po setmění se už slaví předvečer (vigilie) nedělní slavnosti Zmrtvýchvstání Páně. Při této mši svaté se světí oheň a svíce (paškál), čtou se biblické pasáže o dějinách vykoupení, rozeznívají se zvony i hudba, světí se voda a uděluje svátost křtu čekatelům (katechumenům).

O neděli Zmrtvýchvstání Páně - Boží hod velikonoční (4. 4.) se slaví mše svaté už v plně radostném duchu, připomíná se nejdůležitější událost křesťanské víry, kdy mrtvý Ježíš vstal z hrobu k novému životu a tím zničil hřích a smrt. Tento den je natolik zásadní, že se slaví celých osm dní, následuje tedy velikonoční oktáv. Charakteristickou součástí obřadů je zpěv Aleluja.

Paškál (velikonoční svíce) - symbol Ježíše Krista, který přemohl hřích a smrt, má být viditelně umístěn v presbytáři (kněžišti).

Na pondělí velikonoční (5. 4.) se připomíná, ostatně jako po celou velikonoční dobu, setkání vzkříšeného Ježíše s jeho učedníky. Mše této neděle má být co nejslavnostnější.

Domácí liturgie velikonočního tridua je ke stažení zde.

Autor článku:
TS ČBK

Související články

Další aktuality

Homilie arcibiskupa Jana Graubnera z poutní mše svaté ve Staré Boleslavi

Přinášíme homilii pražského arcibiskupa a předsedy ČBK Mons. Jana Graubnera, kterou pronesl 28. září při příležitosti svátku svatého Václava během poutní mše svaté ve Staré Boleslavi.
29.09.2022

Ve Staré Boleslavi si lidé připomněli poutní mší svatého Václava

Ve Staré Boleslavi na Mariánském náměstí si dnes lidé poutní mší, kterou vyvrcholila Národní svatováclavská pouť, připomněli odkaz českého patrona svatého Václava. Nedaleko kostela, kde byl před 1087 lety kníže zavražděn, se mše v silném vytrvalém dešti účastnily stovky lidí schovaných pod deštníky a v pláštěnkách. Bohoslužbu sloužil pražský arcibiskup Jan Graubner, koncelebrovali apoštolský nuncius arcibiskup Jude Thaddeus Okolo, čeští a moravští biskupové a řada kněží.
29.09.2022

Červená středa 2022 – postavme se za svou víru!

Budovy nasvícené na červeno, lidé se svíčkami v ulicích, všichni propojení modlitbou či jinou připomínkou za ty, kteří trpí ve světě pro svou víru. Více než 130 farností, sborů a synagog se v loňském roce zapojilo k mezinárodní iniciativě Červená středa, která se v České republice letos pořádá již pátým rokem, a to 23. listopadu 2022.
28.09.2022

Před 13 lety navštívil Českou republiku Benedikt XVI.

Ve dnech 26. - 28. září 2009 navštívil Českou republiku papež Benedikt XVI. při své 13. apoštolské cestě. Zavítal sem jako teprve druhý papež v historii.
27.09.2022

Signály Awards 2022: Na sítích s Bohem

Podzim už klepe na dveře a přináší s sebou spoustu zajímavých akcí. Jednu z nich pořádá přímo web signály.cz - nedávno byly totiž spuštěny nominace do třetího ročníku ankety Signály Awards. Co to je a na co se letos můžeme těšit nám řekne moderátorka předchozích ročníků, Kateřina Sedláčková.
27.09.2022