Papež František k mladým: Bůh po vás žízní

Svatý otec opatřil předmluvou knihu kardinála Cantalemessy, nadepsanou „František, prosťáček Boží” (Francesco il giullare di Dio, Edizioni Francescane Italiane 2021). Pojal ji jako list pro „mladého hledajícího bratra”, kterému vypráví o Boží odpovědi na otázky kladené celou bytostí. Za příklad si volí životní příběh bratra Pacifika, jednoho z nejbližších druhů sv. Františka.
Publikováno: 8. 4. 2021 9:45

Foto: Vatican News

Tato kniha je určena tobě, můj mladý hledající bratře. Chtěl bych tě uvést do četby prostřednictvím slov prosycených velkou úctou a důvěrou, jakou chovám k tobě a ke všem mladým lidem.

Možná se ti někdy přihodilo, že jsi otevřel evangelium a naslouchal tomu, co Ježíš jednoho dne řekl ve známém horském kázání: „Proste, a dostanete, hledejte, a naleznete, tlučte, a otevře se vám! Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu se otevře.” (Mt 7,7-8) Jsou to silná slova, obsahující velký a zavazující příslib. Mohli bychom se ale ptát, zda je brát vážně. Když Pána prosím, vyslyší skutečně mou prosbu, když hledám, naleznu ho, a když tluču, otevře mi? Mohl bys mi namítnout: Není tomu snad tak, že zkušenost tento příslib vyvrací? Že mnozí prosí a nedostávají, nedají a nenacházejí, tlučou na bránu nebe a zevnitř se neozývá nic než ticho? Lze tedy těmto slovům věřit nebo ne? Nejsou snad i tato slova, jako mnohá jiná, která slyším kolem sebe, zdrojem iluzí a tedy deziluze?

Rozumím tvým pochybnostem a cením si tvých otázek - běda, kdybys je neměl! - dotazují se také mne a přivádějí mi na mysl další pasáž Písma, která - zdá se mi - osvěcuje veškerou hloubku Ježíšových slov. V knize proroka Jeremiáše praví Hospodin prorokovými ústy: „Budete mě hledat a naleznete mě, když se mne budete dotazovat celým svým srdcem. Dám se vám nalézt…” (Jer 29,13-14). Bůh se vskutku nechává nalézt, avšak pouze člověkem, který ho hledá celým srdcem.

Otevři evangelia, přečti si o Ježíšových setkáních s lidmi, kteří k němu přicházeli, a uvidíš, že pro některé z nich se jeho přísliby uskutečnily. Jsou to ti, pro něž se nalezení odpovědi stalo zásadní otázkou. Pán se nechává nalézt naléháním neodbytné vdovy, Nikodémovou žízní po pravdě, setníkovou vírou, nářkem nainské vdovy, upřímným pokáním hříšnice, touhou malomocného po zdraví, Bartimeovým steskem po světle. Každá z těchto postav by mohla plným právem vyřknout slova 63. žalmu: „Po tobě (Pane) žízní má duše, po tobě touží mé tělo, tak jako žíznivá, bezvodá, vyprahlá země.”

Kdo hledá najde, když hledá z celého srdce, když se pro něho Pán stává životně důležitým jako voda pro poušť, jako země pro zrno, jako slunce pro květinu. A promyslíš-li to dobře, je to věc velmi krásná a velmi ohleduplná k naší svobodě. Víru nedostáváme jaksi automaticky, jako dar bez ohledu na naši účast, nýbrž žádá se po tobě, aby ses plně zaangažoval, celou svou bytostí. Je darem, který chce být vytoužený. Je to v podstatě Láska, jež chce být milována.

Možná jsi Pána hledal a nenašel, dovol však také mně jednu otázku: Jak moc jsi po Něm toužil? Hledej ho celou silou svého srdce, pros, žádej, vzývej, volej a On se nechá nalézt, jak to přislíbil. Král veršů, jehož příběh budeš číst na stránkách této knihy, miloval život a jako každý mladý člověk toužil po jeho plném prožívání. Byl jedním z nejproslulejších pěvců své doby a ve své bouřlivé touze po plnosti hledal, aniž by to věděl, Toho, který jediný dokáže naplnit lidské srdce. Hledal a byl nalezen.

V tom se nám ukazuje ještě hlubší pravda: Pán chce, abys ho hledal proto, aby tě pak sám mohl nalézt. Deus sitit sitiri, řekl sv. Řehoř Naziánský, totiž Bůh žízní po tom, abychom žíznili po Něm, protože shledá-li nás takto připravené, může se s námi konečně potkat. Vybízí nás, abychom tloukli, ve skutečnosti však on sám přichází jako první k bráně našeho srdce: „Hle, stojím u dveří a klepu. Kdo uslyší můj hlas a otevře dveře, k tomu vejdu a budu jíst u něho a on u mě” (Zj 3,20).

Co kdyby dnes zaklepal na tvoji bránu? Král veršů se jednou setkal s bratrem Františkem v klášteře Colpersito v San Severino Marche. Jeho slovo jej zasáhlo a zažehlo v jeho nitru novou jiskru. Možná se mu přihodilo něco podobného, jako sv. Pavlu na cestě do Damašku, že totiž Boží světlo „zazářilo v našem srdci, aby osvítil (lidi) poznáním Boží velebnosti, která je na Kristově tváři” (2 Kor 4,6). Spatřil Františka v nádheře jeho svatosti a zahlédl v něm krásu Boží tváře. To, co vždycky hledal nyní konečně našel a našel to díky tomuto svatému muži. A podobně jako svatý Pavel to, v čem doposud viděl prospěch, začal považovat za škodu, bezcenný brak, když se ocitl před dokonalostí spočívající v poznání Ježíše Krista (srov. Fil 3,7-9). Bez dalších průtahů reagoval: „Což je potřeba cokoli dodávat? Přejděme k činům. Vezmi mě lidem a přiveď mě k velikému panovníkovi!”

Když Pán volá k sobě, nechce z naší strany kompromisy či otálení, nýbrž radikální odpověď. Ježíš by řekl: „Pojď za mnou a nech, ať mrtví pochovávají své mrtvé” (Mt 8,22). Tehdy se zrodil nový člověk, nebyl již Guglielmem da Lisciano, Králem veršů, nýbrž bratrem Pacifikem, člověkem, v němž přebýval nový, dříve nepoznaný pokoj. Od onoho dne se stal cele Boží, plně zasvěcený Jemu, a jedním z nejbližších druhů sv. Františka, svědek úchvatnosti víry.

Děkuji přemilému otci Ranierovi za tento nový dar, který věnuje církvi v cenných a moudrých stránkách této knihy, s přesvědčením, že velmi prospějí tomu, kdo je bude číst, a tobě, můj drahý mladíku, přeji přínosnou četbu, a pamatuj: Bůh nikdy nepřestal povolávat, právě naopak, dnes je možná jeho hlas slyšet ještě více než včera. Postačí, abys ztlumil jiné zvuky a zvedl hlas svých velkých tužeb, pak jasně a ostře uslyšíš jeho hlas v sobě i kolem sebe. Pán nám nikdy nepřestává vycházet v ústrety, hledá nás jako pastýř hledá ztracenou ovečku, jako žena hledá ztracenou minci, jako Otec hledá své děti. Nadále nás volá a trpělivě od nás očekává stejnou odpověď, jakou mu dala Maria: „Jsem služebnice Páně, ať se mi stane podle slova tvého” (Lk 1,38). Najdeš-li odvahu opustit své jistoty a otevřít se pro Něho, otevře se před tebou nový svět a ty sám se staneš světlem pro ostatní.

Děkuji za vyslechnutí. Vyprošuji ti Svatého Božího Ducha a také ty, můžeš-li, se nezapomeň modlit za mne.

Tvůj papež František

Zdroj: Vatican News

Autor článku:
TS ČBK

Související články

Další aktuality

6. neděle velikonoční - neděle modliteb za pronásledované křesťany

Blíží se 6. neděle velikonoční (9.5.), která bude v katolické církvi věnována modlitbám za pronásledované křesťany.
23.04.2021

Papež ke Dni země: Příroda nás potřebuje

Pandemie a klimatické problémy ukazují, že nemáme času na zbyt, přišel čas jednat, říká papež František ve videoposelství u příležitosti Dne země, který se tradičně slaví měsíc a dva dny po jarní rovnodennosti.
23.04.2021

Biskup Josef Nuzík k Roku rodiny Amoris laetitia

V době, kdy Svatý otec, stejně jako veliká část křesťanů, věnuje velkou pozornost současné pandemii a tomu, aby se při hledání řešení nezapomínalo na nejpotřebnější, současně vyhlašuje Rok rodiny připomínající jeho exhortaci Radost z lásky. K prožívání Roku rodiny Amoris laetitia v české a moravské církevní provincii zve delegát pro rodinu České biskupské konference Mons. Josef Nuzík.
22.04.2021

Globální „maraton“ modlitby růžence v měsíci květnu za ukončení pandemie COVID-19

Papežská rada pro novou evangelizaci ve středu 21. dubna uvedla, že „pro hlubokou touhu Svatého otce bude měsíc květen věnován modlitebnímu maratonu na téma ‘Modlitba k Bohu stoupala ustavičně z celé církve'“.
22.04.2021

Osmdesát let od skonu prvního československého kardinála Karla Kašpara

Ve středu 21. dubna uplynulo 80 let od úmrtí prvního československého kardinála Karla Kašpara. Jak významnou roli sehrál 32. pražský arcibiskup v našich moderních dějinách?
22.04.2021