Pravidla spolufinancování EU projektů 2021 - 2027

Přechod do nového programového období 2021-2027 pro projekty financované z prostředků EU s sebou přináší nová pravidla spolufinancování. Jejich znění schválila 12. dubna 2021 vláda.

Pravidla přináší odpovědi na zásadní otázku, kolik bude kofinancování evropských projektů a jaké změny nastanou ve srovnání s programovým obdobím 2014 - 2020.

Maximální podíl státního rozpočtu a minimální podíl příjemce na národním spolufinancování je určen dle:

•        Kategorie regionu, ve kterém je projekt realizován

•        Typu příjemce dotace

•        EU fondu, ze kterého jsou prostředky čerpány

Financování dle typů regionů

Míra spolufinancování Evropské unie se liší dle typu regionů. Do kterého typu regionu je území zařazeno, se určuje na základě výše HDP na obyvatele. Oproti období 2014-2020 jsou přesunuty 3 regiony z kategorie méně rozvinutých do kategorie přechodových regionů. Tato skutečnost má dopad na míru spolufinancování.

Maximální míry spolufinancování z evropských fondů pro ČR:

• 85 % méně rozvinuté regiony (Severozápad, Severovýchod, Střední Morava, Moravskoslezsko)
• 70 % pro přechodové regiony (Střední Čechy, Jihozápad, Jihovýchod)
• 40 % pro více rozvinuté regiony (Praha)

U Fondu soudržnosti (velké projekty v oblasti životního prostředí a dopravy) a Evropské územní spolupráce (přeshraniční programy) je míra evropského spolufinancování odlišná.

• 85 % v případě Fondu soudržnosti (na celém území ČR)
• 80 % pro programy Evropské územní spolupráce

Česká republika se rozhodla, že nebudou regiony s výjimkou Prahy rozdělovány na chudé a bohaté a bude zachován jednotný přístup ke všem příjemcům bez ohledu na region, kde bude dotace realizována. To znamená, že stejnou míru dotace obdrží např. žadatel v Brně jako v Litoměřicích. Rozdíl míry dotace mezi regiony bude dorovnán ze státního rozpočtu.

Financování dle typu příjemce a EU fondu

Pravidla definují několik typů příjemců. Typ příjemce podpory a fond, ze kterého je dotace čerpána, určuje výši dotace a vlastní podíl příjemce. 

Církevní žadatelé v naprosté většině spadají do kategorie 'Soukromoprávní subjekty vykonávající veřejně prospěšnou činnost (veřejně prospěšná činnost)'. Vlastní podíl žadatele u projektů z Evropského sociálního fondu - ESF (neinvestice) i z Evropského fondu pro regionální rozvoj - ERDF (investice) je 5 %. 

V předchozím programovém období byla pro subjekty vykonávající veřejně prospěšnou činnost, tedy typicky nestátní neziskové organizace stanovena plošná výjimka, kdy se jejich podíl u projektů financovaných z ESF snížil na 0 %. Nová pravidla již nestanovuji plošnou výjimku, nicméně umožňují řídícím orgánům v případě, že se bude jednat o nezbytné celospolečensky přínosné aktivity, u kterých se očekává nízká absorpční kapacita a které by jinak musel financovat stát, rozhodnout o snížení podílu příjemce až na 0 %. V materiálu je jako příklad takové aktivity přímo uvedena oblast:

a)    podpory nebo ochrany osob se zdravotním postižením a znevýhodněných osob

b)    sociálních služeb a aktivit sociálního začleňování

c)    vzdělávání, školení, osvěty

d)    podpory osob ohrožených na trhu práce

e)    projektů právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení financované z ESF+.

Výše podílu příjemce se bude stanovovat vždy ve výzvě. Je předpoklad, že řídící orgány využijí tuto možnost např. u projektu tzv. šablon pro školy v rámci Operačního programu Jan Amos Komenský, či v projektech na podporu sociálních služeb v Operačním programu Zaměstnanost+.

Církevní školy spadají do kategorie 'Právnické osoby vykonávající činnost škol a školských zařízení'. Ty se podílí na financování v případě ESF 5 % a v případě ERDF 10 %. V případě, že příjemcem dotace (tj. subjektem, který je uveden v rozhodnutí o poskytnutí podpory) bude církev jako zřizovatel školy, bude výše minimálního podílu určena dle kategorie 3.4 Soukromoprávní subjekty vykonávající veřejně prospěšnou činnost. Výše vlastního podílu tak bude v případě ERDF činit 5 %. Pokud by však příjemcem projektu byla samotná církevní škola, je nutné se při určování minimálního podílu příjemce řídit kategorií 3.2 Právnické osoby vykonávající činnost škol a školských zařízení a jejich zřizovatelé, kde výše vlastního podílu u ERDF činí 10 %. 

Výsledná podoba pravidel vyznívá pro církevní organizace poměrně příznivě. U investičních projektů zůstane zachována stejná míra kofinancování jako v programovém období 2014 – 2020, a to na celém území ČR. 5% zvýšení kofinancování u projektů z Evropského sociálního fondu by mohlo způsobit problémy a ohrozit realizaci neinvestičních projektů. Pro úspěšné čerpání bude třeba, aby řídící orgány využily možnost snížit podíl žadatelů až na 0 %.