Blahořečení P. Dominika Zavřela můžete sledovat živě na TV Noe

V sobotu 17. dubna 2021 od 10.30 se ve Vatikánu bude konat mše svatá s blahořečením Simona Cadrona a druhů mezi které patřil i P. Dominik Zavřel pocházející z Chodova u Prahy. Bohoslužbu bude živě přenášet TV Noe.
Publikováno: 16. 4. 2021 13:30

P. Jan Zavřel se narodil v květnu roku 1725 v Chodově u Prahy (dnes už část Prahy) v pražské arcidiecézi. V roce 1745 odjel z Klatov do Litoměřic, kde byl v dominikánském klášteře sv. Michala přijat do noviciátu za Českou dominikánskou provincii a dostal jméno Chrysostom. Litoměřický klášter byl skutečně formačním, vzorným, observantním klášterem s poměrně dlouhou tradicí. Od roku 1654 nesl čestný titul Ferdinandův noviciát na památku římského císaře a českého krále Ferdinanda II. Habsburského, který na jeho vznik významně přispěl. V té době v něm žilo kolem třiceti bratří. 

Po ročním noviciátu složil bratr Chrysostom 14. srpna 1746 slavné sliby, jak tenkrát bylo běžnou praxí ve většině řeholních řádů. Další zprávu o bratru Chrysostomovi máme až z roku 1752, kdy je již jako kněz uváděn coby student 5. ročníku teologie v Praze, v konventu sv. Jiljí a zároveň i jako katecheta. Nejspíše někdy v těchto letech i složil příslušné zkoušky a byl promován na lektora posvátném teologie, což je titul, který ho opravňoval k výuce na vyšších dominikánských školách. Je o něm zmíňka v provinčních katalozích z roku 1755, kde je uváděn jako kazatel “moravského jazyka” v Olomouci v klášteře sv. Michala. V roce 1760 byl vyslán do Plzně a o rok později je podle záznamů zpět v Litoměřicích, opět v noviciátním domě, jako lektor teologie. To je také poslední záznam, který o něm máme na území České dominikánské provincie a můžeme se domnívat, že právě v 60-tých letech 18. století začala jeho pouť za dalším řeholním povoláním. V následujících letech pobýval v Benátkách a vyučoval teologii v římském klášteře sv. Sabiny.

Se svolením představených přestoupil roku 1776 do cisterciáckého řádu trapistické reformy do Casamari, kde přijal jméno Dominik a o rok později složil slavné sliby. Brzy poté se stal převorem a později novicmistrem. Jak sám později uvedl, stále slyšel vnitřní hlas, aby se Bohu zasvětil na nějakém více uzavřeném místě. Nezdá se tedy, že by nebyl spokojen s řeholní kázní, pobýval téměř vždy ve zcela vzorných a reformovaných klášterech, všechny však byly spojeny s intenzivním apoštolátem, misijní a učitelskou činností.

Když 13. května 1799 vtrhla do opatství francouzská vojska vracející se z Neapole, a i přes dobré přijetí ze strany mnichů, začali vojáci klášter plenit. Otec Zavřel dvakrát posbíral rozházené hostie – nejprve v kostele a poté v kapli klášterní infirmerie, kde setrval v adoraci se dvěma spolubratry. Zde je překvapili opilí vojáci, a když se otec Zavřel potřetí snažil uchránit Nejsvětější svátost, byl ubit mečem. Jeho poslední slova byla: “Ježíš, Maria”.  Kromě P. Zavřela byli zavražděni i ostatní řeholníci z kláštera v Casamari.

Úcta k těmto mučedníkům byla od jejich smrti téměř nepřetržitá, o čemž svědčí i dominikánský arcibiskup a komisař římské inkvizice Tomáš Maria Granello OP (1897 - 1911), který již v roce 1901 složil ke každému z nich zvláštní modlitbu a můžeme je najít v současném Positio super martirio neboli oficiálním závěrečném spise procesu blahořečení. Je mezi nimi i modlitba k otci Dominikovi Zavřelovi, kterou z italštiny překládáme:

Náš slavný spolubratře, otče Dominiku! Dostal jsi krásný úděl prolít krev, když jsi s planoucí vírou potřikrát chránil nejsvětější eucharistické způsoby před nečistou rukou proradných znesvětitelů Svátosti Lásky. Vypros mi na Boží dobrotě, které jsi sloužil s takovou horlivostí, milost, o kterou tě prosím z celého svého srdce. Vyplň mou touhu, je-li v souladu s vůlí Páně, abych mohl tak jako ty, po celý život věrně následovat Božský příklad a odevzdat svou duši v Boží milosti. Amen.

 

Zdroj: Fr. Efrem Jindráček, OP

Autor článku:
Tereza Myslilová

Související články