Lupa
Obsah Obsah
Portál

7D: Rada

Datum publikace4. 5. 2021, 8.57
TiskTisk

Blíží se čas maturit, čas státnic a odevzdávání diplomových prací. S tím se pojí i spousta rozhodnutí, která budeš muset udělat. A jsou to důležitá a dospělá rozhodnutí. Pokračovat, nebo nepokračovat? Práce, nebo studium? A když studium, tak která z těch škol pro mě bude lepší? Co když mě ta práce nebude bavit? A nedám si radši rok pauzu? Rozhodnutí, ať už jsou jakákoliv, vyžadují spoustu rozmýšlení. Ale někdy je taky dobré se s někým poradit a vidět jiný pohled na věc. Kam se ale pro tuto radu obrátit, aby mi ještě víc nezamotala hlavu, ale pomohla mi? Pár myšlenek k tomuto tématu nabízí následující článek, který je dalším ze série textů o darech Ducha Svatého.

Už jste někdy slyšeli nebo četli něco podobného:

„Chcete si vyřídit půjčku, ale nemáte s tím zkušenosti? Poradíme vám, jak na to.

„Nevíte si rady, jaký krém použít pro vaši pleť? Poradíme vám s výběrem.

„Jaké kávovary jsou nejlepší? Poradíme vám, které se vyplatí koupit.

„Klíšťata a spol. Poradíme vám, jak na ně!

„Nevíte, co o víkendu? Poradíme vám, kam zajít.

Poradíme vám, jak ochránit… jak vyplnit… jak zařídit… na co si dát pozor… na co se připravit… jak levně… atd.“

 

Internet je plný rádců. Nebo aspoň těch, kteří to o sobě píšou. Napsat, že je někdo schopný poradit, nebo dokonce mít na triku vizitku typu: „poradím vám s výběrem“, to je lehké, ale pokud toho dotyčného osobně neznáme, pak nikdy nevíme, jaké jsou motivy jeho „rady“, co je za tím… Chce mi ten prodavač, ten autor článku apod., opravdu dobře poradit? Pro moje dobro nebo pro jeho vlastní benefit, že se mu podařilo lapit rybičku do sítě? A jak vůbec ví, co je pro mě dobré? Jasně, ptá se mě na moje preference, co potřebuji, chce materiál, ze kterého může vycházet. Přesto ten prodavač bude mít k dispozici jen omezený sortiment své prodejny k tomu, aby mi doporučil ne to úplně nejlepší na trhu, ale to nejlepší, co má zrovna na skladě. A určitě mně nebude básnit o konkurenci naproti, která by mi možná pomohla lépe. To se stává jen zřídkakdy, a spíš v menších obchůdcích…

 

Jak se v tomto zmatku vyznat? Pokud je na internetu tolik nabídek „pomoci“, pak to zřejmě znamená, že my lidé potřebujeme často s něčím poradit. Máme s tím i své vlastní zkušenosti. Často jsme bezradní, chybí nám zkušenosti, a hledáme informace, kde se dá. Problémem je, že ve chvíli, kdy potřebujeme radu, jsme často dost zranitelní, protože většinou pomoc hoří, a tak se zbrkle a slepě vrháme nabízeným směrem podle rčení „tonoucí se stébla chytá,“ ale ne vždy se to později ukáže jako opravdu správná volba.

 

Už jsme mluvili o tom, že k uposlechnutí rady někoho potřebujeme mít k dotyčnému důvěru. Znát ho osobně, aby i on znal nás. Jinak mi poradí prodavač v obchodě, (třeba abych si koupil skvělý nový iPhone za třicet tisíc), a jinak mi poradí můj přítel, který mě zná a má mě rád a ví, že pro mě není dobré, abych se předváděl, a že by mi vlastně stačil mobil levnější, abych zbytek peněz bych mohl použít na něco lepšího a třeba i prospěšnějšího druhým.

 

Dobře poradit mi umí ten, kdo mě opravdu zná a má mě rád, a kdo mi neradí pro svůj prospěch, ale pro moje dobro.
 

Každý člověk by měl mít své rádce. Nejen prezidenti, ministři nebo politici. Mnoho firem má své poradní orgány, v nichž dopředu promýšlí důležité a zásadní kroky. Snížíme-li se na úroveň obyčejného člověka, kdo je naším rádcem? Koho posloucháme? S kým se radíme o důležitých věcech? Myslím, že opravdových rádců, se kterými promýšlíme své kroky, nemáme zas až tak mnoho. Většinou je to někdo blízký, kdo se nám hned vybaví, s kým jsme hodně v kontaktu. Pokud někdo řeší své problémy s příliš mnoha lidmi a ode všech chce slyšet jejich názor, pak to často vede do slepých uliček nebo nešťastných rozhodnutí. Často se tak člověk chce jen utvrdit ve svém názoru, a tak čeká, kdo mu jej potvrdí, aby tak měl podporu pro své rozhodnutí. Žádáme-li o radu, měli bychom být pokorní a otevření slyšet jiný pohled a třeba i jiný názor, abychom se nerozhodovali jen podle svých aktuálních preferencí nebo nějakých chvilkových pocitů, ale abychom toužili nalézt řešení, které bude pro nás opravdu to správné. Dobrý přítel je ten, který se nebojí říct nám s láskou pravdu, i když to třeba bolí. S opravdovým přítelem se odvažujeme být sami sebou, a to je moc důležité pro to, aby nám ten přítel dobře poradil. Prostor upřímného a oboustranného sdílení otevírá různé možnosti a umožňuje společně hledat nejlepší řešení.

 

Věřící člověk má oproti nejbližším přátelům ještě jeden důležitý trumf, který je dokonce mnohem důležitější. Je jím Duch Svatý, protože jedním z darů, kterými nás vybavuje, je dar rady. Papež František ve své knize Dary Ducha říká, že díky tomuto daru Duch Svatý „uschopňuje naše svědomí učinit konkrétní rozhodnutí ve společenství s Bohem podle Ježíšovy logiky a jeho evangelia.“ Podtrhl bych „ve společenství s Bohem“. Už jsme několikrát mluvili o tom, že díky spolupráci s Duchem Svatým vrůstáme do těsnější blízkosti života s celou Trojicí. Dá se říct, že Duch Svatý se tak pro nás stává nejdůležitějším rádcem. Mohli bychom namítnout, že často neslyšíme jeho hlas, jeho jasný pokyn, jak se máme rozhodnout. Je tomu ale opravdu tak? Ježíš říká, kdo tluče, tomu bude otevřeno, kdo hledá, nalezne, kdo prosí, dostává… Možná se jen potřebujeme ztišit, abychom slyšeli jeho hlas v tichém vánku, kterým v našem srdci mluví, tedy si našli prostor pro chvíle modlitby. Také potřebujeme prosit o vnímavost vůči jeho znamením, protože zdánlivé věci, jako třeba nějaký nahodilý plakát, slovo, písnička, člověk, událost, cokoliv jiného, co do mého života přichází, nám nabízí možnost objevit skrytý vzkaz od Boha, nějaký jeho projev, kterým mi chce ukázat cestu a „dát radu“.

 

Je krásná modlitba k Duchu Svatému, kde se modlíme: „Přijď, Duchu Svatý, naplň srdce svých věrných a zapal v nich oheň své lásky. Sešli svého Ducha a všechno bude stvořeno. A obnovíš tvář země. Všemohoucí Bože, Ty nám sesíláš svého Svatého Ducha, aby nás osvěcoval světlem pravdy. Prosíme Tě, dej, ať nám tato jeho pomoc nikdy nechybí, abychom se dobře rozhodovali a správně jednali…“[1] Tuto modlitbu se snažím modlit každý den ráno, abych tak svěřil Duchu Svatému všechno, co mě ten den čeká, i všechny ty dlouhodobé starosti, které třeba prožívám, a ve kterých se snažím nalézt správné řešení. Modlitba může být také jednoduchým zvoláním: „Pomoz mi, Pane, poraď mi, co mám nyní dělat.“

 

Myslím, že tato modlitba, tedy spolupráce s Duchem Svatým, otevřenost vůči němu, musí jít ruku v ruce s naší otevřeností i vůči blízkému příteli, se kterým to můžu i lidsky rozebrat a naslouchat jinému názoru. V této kombinaci se potom dokážeme správně a neunáhleně rozhodnout. I kdyby se později objevily potíže spojené se zvoleným řešením, nemusí to vždy znamenat, že jsme se rozhodli špatně. Obtíže k životu patří, a zvláště tam, kde se rozhodujeme následovat Ježíše, jednat tak, jak by asi jednal On, nezapomeňme, že to je vždy cesta kříže, ale zároveň cesta vedoucí k vítězství. Podle Ježíšových slov: „Vejděte těsnou branou. Neboť prostorná je brána a široká cesta, která vede k záhubě, a mnoho je těch, kdo tamtudy vcházejí. Jak těsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málo je těch, kdo ji najdou!“ (Mt 7,13-14)

 

Takováto otevřenost k poznání pravdy je vlastně hledáním Boží vůle v mém životě. Dáváme se tak Bohu k dispozici, aby s námi, v nás a skrze nás uskutečnil svůj plán. Pán nás nikdy nezklame. I když se zdá, že nám nikdo z lidí nedokáže poradit, cestu, kterou jít dál, nám v modlitbě vždy ukáže světlo Ducha Svatého.

 

Nakonec se mi vybavil krásný romantický film s názvem Fireproof (V jednom ohni).

Vypráví příběh o mladém manželském páru Caleba a Catheriny. Caleb je kapitánem u hasičů a nebojí se riskovat svůj život pro záchranu ostatních. Jeho manželka Catherine je zdravotní sestrou v nemocnici. Vztah mladých manželů se nachází v dlouhodobé krizi, z níž se zdá není úniku, a tak se ocitne na pokraji rozvodu. Caleb má však velmi moudrého otce, který dá svému synovi jeden neobvyklý dar. Je jím deník, který nabízí čtyřicetidenní plán na záchranu manželství. Calebovi nezbývá nic jiného než se do tohoto plánu pustit, pokud nechce ztratit svou ženu. Každý den mu tak deník nabízí jednu radu, co udělat pro obnovu ztraceného vztahu. Calebovi se zpočátku vůbec nedaří, a tak přemýšlí, že to vzdá. Potom však pochopí, že cesta obnovy vede nejprve přes uzdravení vlastního srdce a vztahu k Bohu. V ohrožení však není jen manželský vztah, ale i život každodenně nasazovaný v práci hasiče. Bude mít Caleb čas zachránit své manželství…?

Tento film vám vřele doporučuji, a kdo ho znáte, podívejte se na něj znovu. Ukazuje nám, jak v Bohu i skrze člověka můžeme nalézt potřebnou radu, která bude tím správným řešením pro náš život.

 

 

Autorem je  P. Tomáš Žižkovský, kaplan v Diecézním centru života mládeže Mamre.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou