Robert Schuman, otec evropské jednoty, se stává ctihodným

Papež schválil vyhlášení dekretu, který uznává hrdinské ctnosti francouzského státníka. Uznáním mučednictví bude blahořečeno deset řeholnic, které byly na konci druhé světové války v Polsku zabity sovětskými vojáky.
Publikováno: 19. 6. 2021 20:45

Foto: Robert Schuman, Vatican News

Církev uznala hrdinské ctnosti Roberta Schumana, jednoho ze zakladatelů evropské jednoty. Francouzský státník se tak stává „ctihodným“. Papež František v sobotu dopoledne přijal kardinála Marcella Semeraro, prefekta Kongregace pro svatořečení, a pověřil dikasterium vyhlášením příslušného dekretu. Spolu se Schumanem, 4 dalšími ctihodnými a 11 budoucími blahoslavenými, včetně 10 řeholnic zabitých z nenávisti k víře v Polsku v roce 1945 během invaze sovětských vojsk.

Schuman v politice jako poslání a službě

Robert Schuman (1886-1963) byl francouzský katolík, který se věnoval politice chápané jako poslání a služba, jako akt poslušnosti Boží vůli, prožívaný v modlitbě a živený každodenní eucharistií. Od 14. září 1940 do 12. dubna 1941 byl zatčen a vězněn gestapem. Podařilo se mu uprchnout a až do konce války se skrýval, většinou se ukrýval v klášterech. Na konci války byl v letech 1945 a 1946 zvolen do Ústavodárného shromáždění, poté jako poslanec zastával významné funkce ve francouzské vládě: ministr financí, předseda Rady, ministr zahraničních věcí, ministr spravedlnosti, stal se morální oporou země a zasadil se o vytvoření společného systému hospodářského a sociálního růstu. Spolu s Konradem Adenauerem a Alcidem De Gasperim je považován za zakladatele sjednocené Evropy. Výsledkem jejich práce byla Římská smlouva z 25. března 1957, která založila Evropské hospodářské společenství. V roce 1958 byl aklamací zvolen prvním předsedou nového Evropského parlamentu. V následujícím roce těžce onemocněl. Protože nemohl pokračovat ve své práci, byl jmenován čestným předsedou Evropského parlamentního shromáždění.  Zemřel 4. září 1963 v Scy-Chazelles (Francie) ve věku 77 let.

Deset sester umučených během sovětské okupace v Polsku

Uznáním mučednictví bude blahořečeno deset řeholnic z Kongregace sester svaté Alžběty, které zahynuly v Polsku během sovětské okupace na konci druhé světové války. Devět z nich je polského původu: Paschalina Jahn, Maria Edelburgis Kubitzki, Maria Rosaria Schilling, Maria Adela Schramm, Maria Sabina Thienel, Maria Sapientia Heymann, Maria Adelheidis Töpfer, Maria Melusja Rybka, Maria Acutina Goldberg. Maria Felicitas Ellmerer se narodila v Německu. Všechny byli brutálně zavražděny vojáky Rudé armády na různých místech mezi únorem a květnem 1945, když vykonávali svou službu péče o nemocné a staré lidi. Věřící je okamžitě považovali za mučedníky. Jejich hroby jsou dodnes cílem četných poutí.

Otec Jeningen, duše mariánské svatyně v Schönenbergu

Mezi další blahoslavené patří německý jezuitský kněz Johann Philipp Jeningen, který žil v 17. století (1642-1704) a dokázal malou kapli zasvěcenou Matce Boží na kopci Schönenberg ve Württemberském vévodství proměnit v oblíbenou mariánskou svatyni, cíl četných poutí.

Mezi dalšími novými ctihodnými je kněz a tři řeholnice

Mezi dalšími ctihodnými jsou:

  • italský kněz Severino Fabriani (1792-1857)
  • ruská řeholnice Angela Rosa Godecká (1861-1937)
  • italská řeholnice Orsola Donati (1849-1935)
  • španělská řeholnice Maria Stella di Gesù (1899-1982)

Zdroj: Vatican News, česká sekce

Autor článku:
TS ČBK

Související články

Další aktuality

Úžas, služba, odvaha: Františkův program pro mladé lidi v Řecku

Poslední papežovo veřejné vystoupení v Řecku symbolicky patřilo budoucnosti této země, tedy jejím mladým lidem, nejenom rodilým Řekům, ale též potomkům zahraničních přistěhovalců, konkrétně pak zástupcům řecké katolické mládeže ze všech koutů této země a studentům katolické školy sv. Dionýsia na severním předměstí Athén. Tuto instituci původně spravovaly voršilky, působící v Řecku od sedmnáctého století (1670), avšak před několika lety (2017) ji svěřily do výchovné misie školských bratří.
06.12.2021

Odpověď arcibiskupa Graubnera na veřejný dopis časopisu Te Deum o vakcinaci

Přinášíme odpověď arcibiskupa Jana Graubnera, předsedy ČBK, na otevřený dopis časopisu Te Deum ohledně výzvy předsedy ČBK k očkování proti nemoci covid-19.
06.12.2021

Nelze mlčet k situaci či ji ignorovat

Přinášíme text apelu Rady Iustitia et Pax v souvislosti s uprchlickou krizí na hranicích Polska a Běloruska.
06.12.2021

Přímé přenosy bohoslužeb od 6. do 12. prosince 2021

Všem, kdo se nemohou zúčastnit mše svaté v kostele, nabízíme přehled bohoslužeb vysílaných během následujících dní přímým přenosem v Televizi Noe a Radiu Proglas.
06.12.2021

Papež v Athénách: Konverze nám pomáhá překonat existenciální pouště

Papež František předsedal mši svaté v řeckých Athénách a vybídl řecké katolíky, aby zůstali v naději navzdory „existenciálním pouštím“ našich životů, protože Pán je tu vždy, aby zaplnil naši prázdnotu, pokud mu uvolníme místo.
05.12.2021