Biskupové ocenili na Velehradě Jiřího Grygara, prof. Royta, P. Ryšku a další významné osobnosti

Po slavnostní poutní mši svaté 5. července na Velehradě ocenila Česká biskupská konference několik významných osobností z různých oblastí veřejného života. Představujeme oceněné pro rok 2021.

^{Foto: Dominik Novák, Člověk a Víra}

Na závěr slavnostní poutní mše svaté v pondělí 5. července 2021 již tradičně ocenila Česká biskupská konference z rukou arcibiskupa Jana Graubnera tyto osobnosti:

Řád sv. Cyrila a Metoděje

Prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D., prorektor pro tvůrčí a ediční činnost Univerzity Karlovy
Za velký přínos v oblasti křesťanského umění

Jan Royt je český historik umění, prorektor pro tvůrčí a ediční činnost Univerzity Karlovy. Hlavní oblastí jeho zájmu je křesťanská ikonografie a středověké malířství. Je členem Vědecké rady Národní galerie v Praze. 
Vystudoval Fakultu umění univerzity Karlovy (1979–1983) a Českou zemědělskou univerzitu v Praze (1974–1979). Stal se odborným asistentem a tajemníkem Ústavu pro dějiny umění FF UK. Zde působí dodnes, od roku 2006 ve funkci ředitele. V roce 1997 se habilitoval na FF UK prací Obraz a kult v Čechách 17. a 18. století, kterou o dva roky později vydalo nakladatelství Karolinum. Roku 2004 byl jmenován profesorem UK pro obor dějiny umění.
Působí či působil jako stálý i externí pedagog na řadě vysokých škol (mj. AVU, Katolická teologická fakulta UK, Filosofická fakulta Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem aj.), je držitelem ceny Josefa Krásy, udělované Uměleckohistorickou společností v českých zemích, členem vědeckých rad řady institucí (mj. UK, Národní galerie, Uměleckoprůmyslového muzea, Ústavu humanitních studií UJEP aj.) a redakční rady časopisu Umění, vydávaného Ústavem dějin umění AV ČR. Od roku 1985 publikoval na dvě stovky monografií a studií v českých i zahraničních (zejména německých, ale i polských či francouzských) sbornících a periodikách, pravidelně se účastní konferencí v ČR, Německu a Polsku.

_{Řád sv. Cyrila a Metoděje byl zřízen usnesením České biskupské konference dne 26. ledna 1993 v Praze. 
Řád je určen tvůrcům v oblasti umění a kultury, jejichž dílo oslovuje a obohacuje současnou společnost a přispívá k její duchovní a mravní obnově na základě křesťanských hodnot. Jde o tyto oblasti: literatura, poezie, divadelní tvorba, hudba, výtvarné umění, architektura, film, umělecká fotografie, případně jiné umělecké žánry. 
Řád se uděluje zpravidla každý rok v jednom exempláři jednomu vybranému umělci dne 5. července na Velehradě, v den hlavní pouti.} 

Děkovné uznání ČBK

P. Leoš Ryška SDB, ředitel TV Noe
Za velký přínos v oblasti televizní tvorby

Leoš Ryška se narodil 9.7.1963 ve Frýdku-Místku a dětství prožil v Šenově u Ostravy. Vystudoval Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích. Je členem řeholní kongregace Salesiánů Dona Boska, k nimž vstoupil v roce 1987. Dne 24. června 1989 přijal kněžské svěcení v Olomoucké katedrále. V roce 1995 úspěšně dovršil studium na Vyšší odborné škole filmové ve Zlíně. Od roku 1997 byl administrátorem farnosti Ostrava-Heřmanice a od roku 2001 vykonává funkci faráře farnosti.
V roce 1994 stál u zrodu  Studia Telepace s.r.o. které se zaměřuje na výrobu dokumentů a pořadů nejen s tématikou křesťanství. Studio Telepace obdrželo během své existence řadu ocenění na festivalech filmové a televizní tvorby. V roce 2006 spolu s P. Martinem Holíkem inicioval vznik Televize NOE a ujal se postu ředitele. Od roku 2007 je členem Pastorační rady ostravsko-opavské diecéze. Jako režisér, kameraman a střihač podnikl řadu misijních cest do chudých afrických oblastí – Ugandy, Malawi, Zambie, ale také Oceánie – Papui Nové Guiney, Indie nebo do Latinské Ameriky – Ekvádoru a Paraguaye.
Je držitelem mnoha ocenění z různých festivalů a přehlídek a je pravidelným porotcem na festivalu dětského filmu v Ostrově nad Ohří.  

Pamětní medaile ČBK

Česká asociace sester
Jako výraz poděkování zdravotnickým pracovníkům za jejich náročnou a obětavou službu, zvláště v současné velmi exponované době.

(převzala viceprezidentka asociace Mgr. Lenka Kalábová, PhD., LL.M.)

Česká asociace sester je dobrovolná, samosprávná, nepolitická, profesní organizace zdravotnických pracovníků se středoškolským, vyšším odborným vzděláním a vysokoškolským vzděláním.
Je to největší odborná profesní organizace nelékařských pracovníků působící v resortu zdravotnictví, sociální péče, školství a ve všech oblastech soukromého nebo jiného podnikání, bez ohledu na národnost nebo náboženské vyznání, s působností po celé České republice.
ČAS se ve své činnosti zaměřuje na rozvoj ošetřovatelství jako oboru, rozvoj ošetřovatelského povolání, podporu vydávání odborných publikací, spolupráci s institucemi a na rozvoj mezioborové a mezinárodní spolupráce.
Mezi cíly České asociace sester patří: Podpora aktivit vedoucích ke zvyšování uznání nelékařských profesí ve společnosti, vytváření účinných nástrojů k zajištění bezpečně a kvalitně poskytovaných ošetřovatelských služeb v souladu s potřebami osob, skupin i komunit nebo také úsilí o vznik podmínek pro zvyšování odborné, morální a etické úrovně pracovníků.

PhDr. Mgr. Karel Kavička
Za službu pro dobro církve, zejména za dlouholetou obětavou práci pro obnovu Mariánského sloupu v Praze.

Karel Kavička je český archivář a publicista, který se věnuje křesťanskému umění a církevní architektuře. Je také emeritním ředitelem Arcidiecézního archivu v Olomouci.
Vystudoval střední Pedagogickou školu v Olomouci a Pedagogický institut v Olomouci (1963). Do roku 1970 učil, mezi léty 1970–1990 však z politických důvodů nemohl vyučovat a živil se jako dělník. Po sametové revoluci byl ředitelem Městského kulturního střediska v Prostějově. Od roku 1997 pracoval na Arcibiskupství olomouckém nejprve jako kancléř (1997–2000), později jako vedoucí Arcidiecézního archivu (2000–2012). V roce 2003 získal titul PhDr.
Zajímá se o historii a dějiny křesťanského umění. V této oblasti často publikuje. Jde o historii, stavení vývoj a architekturu významných církevních staveb. Vydal dosud 16 publikací a knih, mnoho článků pro noviny a časopisy. Od roku 1988 se angažuje v iniciativě na obnovu mariánského sloupu a Staroměstském náměstí v Praze.

Božetěch Kostelka
Za věrnost křesťanským zásadám a celoživotní službu pro dobro církve prostřednictvím organizace Orel.

Božetěch Kostelka je bývalý generální sekretář Orla a nyní jeho zasloužilý člen. Narodil se 16. ledna 1931 v Brně. Otec byl pro svou politickou činnost několikrát vězněn, rodině Kostelků byl zabaven majetek a byli nuceni opustit Vyškov. Na orelské činnosti se podílel od svého mládí a přesto, že byl po komunistickém puči za to vystaven persekucím, zůstal Orlu věrný. Ke konci roku 1950 byl zařazen do pomocných technických praporů. Postupně pracoval na budování bunkrů, nakonec byl nasazen i k obtížné práci v ostravských dolech.

Po pádu komunistického režimu se významně podílel na jeho obnově. Největší snahu vložil do toho, aby byl majetek Orla vrácen do rukou těch, kteří jej vybudovali, a aby opět sloužil k formování dětí a mládeže. V roce 1992 se stal generálním sekretářem Orla a později jeho místostarostou. V Orlu aktivně působí i nadále především v oblasti administrativy, přípravy míčových her a také při práci s archivními záznamy.

RNDr. Jiří Grygar, CSc.
Za celoživotní přínos při budování mostů mezi oblastí vědy a víry.

Jiří Grygar je český astronom a astrofyzik, popularizátor vědy v oblasti astronomie, astrofyziky a vztahu vědy a víry, držitel několika ocenění. Je znám též jako dlouholetý člen Českého klubu skeptiků Sisyfos a jako člen a bývalý vicepresident Evropské rady skeptických organizací. Je také členem čestné rady České křesťanské akademie (sekce přírodních a technických věd).
Jiří Grygar se hlásí ke křesťanské víře. Svůj pohled na vztah vědy a víry vyjádřil mimo jiné v knize O vědě a víře (2001). Zastává názor, že mezi vírou a vědou nemohou vznikat rozpory, a že rozpory naopak zákonitě vznikají mezi vědou a pavědou a mezi náboženskou vírou a pověrami. Svůj názor na zázraky popisované v Bibli vyjádřil několikrát. Připouští, že zázraky na přímluvu svatých a schopnost apoštolů dělat zázraky nemusí být v rozporu s přírodními zákony, a může jít jen o vzácné jevy, které se pro svou vzácnost jeví nadpřirozené.
Mezi lety 1954 a 1957 studoval fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, v letech 1957–1959 vystudoval na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy astronomii. Roku 1963 získal v Astronomickém ústavu Československé akademie věd hodnost kandidáta věd, o čtyři roky později na Matematicko-fyzikální fakultě UK titul RNDr.
Po vystudování astronomie pracoval až do roku 1980 v Astronomickém ústavu ČSAV, od té doby působí ve Fyzikálním ústavu Československé akademie věd / Akademie věd České republiky.

Sdružení fotografů Člověk a víra
Za službu obrazem pro dobro církve.

(převzal předseda sdružení Roman Albrecht)

Fotografický spolek Člověk a Víra působí od roku 2011. Jeho prvním cílem bylo rozvíjet křesťanskou fotografii jako do té doby opomíjený žánr a přispívat ke kultivaci chování fotografů během církevních obřadů.
V současné době působí už více než 140 členů nynějšího spolku Člověk a Víra (ve věku od 15 do 75 let) po celé České republice a 4 na Slovensku. Členové jsou fotografy katedrály sv. Víta v Praze a dalších předních chrámů v Čechách i na Moravě. Spolek spolupracuje s jednotlivými biskupy v jejich diecézích, řadou řeholních společenství, náboženských organizací i farností. Dokumentují všechny důležité události v církevním prostředí v ČR s občasným přesahem do dalších zemí.
Zakladatel spolku Roman Albrecht je osobním fotografem kardinála Dominika Duky. Spolek také provozuje největší českou databanku fotografií z církevního prostředí. Každý rok pořádá výstavy nejlepších prací, které se poprvé otevírají vždy v Adventu na Pražském hradě a během roku putují po dalších diecézích.

Arcibiskup Jan Graubner byl také oceněn

Kardinál Dominik Duka si na závěř slavnostní poutní mše svaté nechal jedno překvapení. U příležitosti letošního dvojího výročí arcibiskupa Antonína Cyrila Stojana ocenil jeho nástupce, arcibiskupa Jana Graubnera, zlatou svatovojtěšskou medailí za obnovu poutního místa Velehrad a za velké úsilí o zachování cyrilometodějské tradice.