Papež František se při promluvě před nedělní modlitbou Anděl Páně zamýšlel nad tématem služby a řekl, že když sloužíme druhým, přijímáme Boží objetí.
V Božích očích se „velikost a úspěch“ neměří společenským postavením, titulem nebo bohatstvím, ale službou. Nejde o to, co někdo má, ale o to, co někdo dává.
Při pohledu na dnešní evangelium, kde mezi sebou diskutovali Ježíšovi učedníci o tom, který z nich byl největší, Ježíš odpověděl „tvrdými slovy..., která platí i dnes: Kdo chce být první, ať je ze všech poslední a služebníkem všech.“
Papež uznal, že myšlenka služby se může zdát „trochu rozcuchaná a opotřebovaná používáním“. Trval však na tom, že to má „přesný a konkrétní význam v evangeliu; znamená to chovat se jako Ježíš, který přišel na svět ne proto, aby mu bylo slouženo, ale aby sloužil“.
Papež proto řekl, že pokud chceme následovat Ježíše, musíme následovat „cestu služby“, kterou sám vytyčil. „Naše věrnost Pánu závisí na naší ochotě sloužit,“ řekl papež František a dodal: „Čím více sloužíme, tím více si uvědomujeme Boží přítomnost. Když sloužíme druhým, objevujeme Boží lásku a objetí.“
V nedělním evangeliu to Ježíš vysvětluje tím, že přivedl doprostřed učedníků dítě, což není symbol ani tak neviny, ale „maličkosti“. Jsou to „malí“, kterým jsme povoláni sloužit, „ti, kteří potřebují přijímání a kteří za to nemohou dát nic“.
Papež František nás pozval, abychom se v reakci na výzvu evangelia zeptali, zda se skutečně zajímáme o ty, kteří potřebují naši pomoc, nebo zda jsme jako evangelní učedníci a hledáme vlastní osobní uspokojení. Konkrétně: „Věnuji čas „malému“ člověku, který se mi nemá jak odvděčit?“
Papež zakončil modlitbou k Panně Marii, „pokorné služebnici Páně“, a požádal ji, aby „nám pomohla pochopit, že služba nás neponižuje, ale pomáhá nám růst“.
Zdroj: Vatican News, anglická sekce