Zemřel biskup podzemní církve Jan Konzal

Ve věku 86 let zemřel 16. listopadu 2021 tajně vysvěcený ženatý biskup působící ve skryté československé církvi, teolog, organizátor podzemních vzdělávacích kursů a spisovatel Jan Konzal. Pohřební liturgie bude slavena 28. listopadu od 16.00 hodin v kostele sv. Vojtěcha v Praze 6.
Publikováno: 19. 11. 2021 12:15

Foto: Paměť národa

Jan Konzal se narodil 5. května 1935 ve Zbuzanech jako páté z šesti dětí v rodině účetního. Po předčasné otcově smrti se o celou rodinu starala pouze matka. Od sedmi let tak vyrůstal, podobně jako jeho tři starší bratři, v redemptoristickém internátním institutu pro ministranty na Svaté Hoře. Navštěvoval i soukromé gymnázium v Libějovicích u Vodňan. V dubnu 1950 došlo v rámci tzv. Akce K k likvidaci klášterů a mužských katolických řeholních řádů. Představení a řeholníci kláštera na Svaté Hoře (a také jeho dva bratři v českobudějovickém klášteře) byli internováni v Králíkách. Jan Konzal nebyl pro svůj nízký věk odveden.

Už od mládí uvažoval o kněžství, a proto se věnoval náboženskému aktivismu. Již během gymnaziálního studia na smíchovském Vančurově gymnáziu se pokoušel vyhledávat na ostatních školách zájemce o náboženství. Po maturitě se rozhodl studovat na Elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze, kterou dokončil v roce 1958. Vedle vysokoškolského studia navštěvoval i teologické kroužky (např. studoval tomistickou filozofii u profesora Čulíka) a nakonec sám vedl několik mládežnických vzdělávacích kroužků a dva pěvecké sbory. Jan Konzal byl zatčen v říjnu 1960 a ve vyšetřovací vazbě na Ruzyni strávil téměř půl roku. Výslechy však musely být přerušeny již v prosinci 1960, protože následkem vyšetřovacích metod ztratil paměť. Jan Konzal, kterého vinili ze sloužení tajných mší, byl označen za vůdce celé skupiny (souzeno bylo celkem sedm osob) a v neveřejném procesu odsouzen za podvracení republiky na tři roky. Po soudu byl eskortován na Pankrác, kde byl zařazen na práci do projekčního ústavu. Vězni, kteří zde pracovali, se podíleli na stavbě průmyslových závodů. I ve vězení se účastnil svépomocných přednášek o poezii, literatuře a jazycích. Jan Konzal byl propuštěn na podzim 1963.

Po návratu na svobodu vystřídal řadu povolání – pracoval jako dělník v Tatře Smíchov, elektrikář v Armabetonu, projektant ve scénografickém ústavu a nakonec jako vědecký pracovník ve Výzkumném ústavu spojů. Současně se znovu zapojil do náboženského života a začal navštěvovat ekumenické semináře v Jirchářích, které organizovali např. Jiří Němec a Ladislav Hejdánek. V letech 1965–1968 pak dálkově studoval teologii v Erfurtu (v tehdejší NDR). Mezi kantory zde vynikal biskup Hugo Aufderbeck. V květnu 1968 se Jan Konzal oženil s Magalenou Mazancovou. V roce 1971 organizoval podzemní vzdělávací katechetické kurzy, které vedli teologové Oto Mádr a Josef Zvěřina. Tato činnost zahrnovala i nahrávání přednášek a zpracovávání, obstarání nebo překlad skript. Jan Konzal sám publikoval skripta hermeneutiky. V březnu 1972 ho Bedřich Provazník tajně vysvětil na jáhna a o tři měsíce později i na kněze. Téměř přesně po deseti letech (29. 5. 1982) ho Fridolín Zahradník, kterého zanedlouho zatkli, vysvětil na biskupa. Jelikož byl již ženatý, byl vysvěcen se souhlasem

prešovského ordináře (až v roce 1990 se dozvěděl, že jeho ordinářem je Jan Blaha) ve východním ritu jako birituální kněz (východního i západního obřadu). Sám Jan Konzal v průběhu svého biskupského působení vysvětil čtyři kněze. Od roku 1976 až do srpna 1982 působil pastoračně a teologicky zejména na Prešovsku a Košicku, poté i v Bratislavě, na Moravě, v Hradci Králové a Praze.

Hned po vzniku tzv. pražské obce, která vznikla na zbytcích podzemní větve katolické církve komunity rodin a jednotlivců kolem Pavla Hradilka a Václava Komárka, se zapojil do její činnosti. Obec se mimo jiné podílela na vydávání samizdatových Teologických listů. Po listopadu 1989 se Jan Konzal krátce zapojil do aktivit římskokatolické církve. Zpočátku byl Antonínem Liškou a Miloslavem Vlkem pověřen formací jáhnů v českobudějovické a pražské diecézi. Po vyhlášení „Římských norem“ stanovujících podmínky pro začlenění do veřejných struktur církve se však odmítl podrobit přesvěcení (podmínečnému vysvěcení) na jáhna. Ženaté osoby nemohly být podle norem podmínečně svěceny na kněze ani biskupy. Jan Konzal proto není veden v evidenci katolických biskupů a oficiálně již jako kněz ani biskup nepůsobí. V roce 1995 odešel do důchodu a věnoval se publikační činnosti (spolupracuje zejména s časopisem Getsemany a nakladatelstvím Síť) a skupinám vzešlých z pražské obce. Je rovněž předsedou teologického výboru Institutu ekumenických studií v Praze. Jan Konzal zemřel 16. listopadu ve věku 86 let.

Zdroj. ÚSTR

Autor článku:
Monika Klimentová

Související články

Další aktuality

Úžas, služba, odvaha: Františkův program pro mladé lidi v Řecku

Poslední papežovo veřejné vystoupení v Řecku symbolicky patřilo budoucnosti této země, tedy jejím mladým lidem, nejenom rodilým Řekům, ale též potomkům zahraničních přistěhovalců, konkrétně pak zástupcům řecké katolické mládeže ze všech koutů této země a studentům katolické školy sv. Dionýsia na severním předměstí Athén. Tuto instituci původně spravovaly voršilky, působící v Řecku od sedmnáctého století (1670), avšak před několika lety (2017) ji svěřily do výchovné misie školských bratří.
06.12.2021

Odpověď arcibiskupa Graubnera na veřejný dopis časopisu Te Deum o vakcinaci

Přinášíme odpověď arcibiskupa Jana Graubnera, předsedy ČBK, na otevřený dopis časopisu Te Deum ohledně výzvy předsedy ČBK k očkování proti nemoci covid-19.
06.12.2021

Nelze mlčet k situaci či ji ignorovat

Přinášíme text apelu Rady Iustitia et Pax v souvislosti s uprchlickou krizí na hranicích Polska a Běloruska.
06.12.2021

Přímé přenosy bohoslužeb od 6. do 12. prosince 2021

Všem, kdo se nemohou zúčastnit mše svaté v kostele, nabízíme přehled bohoslužeb vysílaných během následujících dní přímým přenosem v Televizi Noe a Radiu Proglas.
06.12.2021

Papež v Athénách: Konverze nám pomáhá překonat existenciální pouště

Papež František předsedal mši svaté v řeckých Athénách a vybídl řecké katolíky, aby zůstali v naději navzdory „existenciálním pouštím“ našich životů, protože Pán je tu vždy, aby zaplnil naši prázdnotu, pokud mu uvolníme místo.
05.12.2021