František: V dnešním tekutém světě je třeba nového humanismu

Ve videoposelství k plenárnímu shromáždění Papežské rady pro kulturu papež poukazuje na potřebu znovu objevit "smysl a hodnotu člověka ve vztahu k výzvám, kterým čelíme". V bibli vidí "základní souřadnice", které mají nastínit antropologii, jež dává vztahům hodnotu.
Publikováno: 24. 11. 2021 10:15

Francesca Sabatinelli – Vatican News

Tváří v tvář revoluci, která ovlivňuje "základní body lidské existence", je třeba vyvinout "tvůrčí úsilí" a "znovu promyslet přítomnost člověka ve světě". Ve svém videoposelství k plenárnímu shromáždění Papežské rady pro kulturu, věnovanému problematice potřeby humanismu, papež poukazuje na potřebu odpovědět na mnohé otázky, které pandemie vyvolává, především na ty "základní pro existenci: otázku Boha a člověka":

„V této historické etapě skutečně potřebujeme nejen nové ekonomické programy nebo nové recepty proti virům, ale především novou humanistickou perspektivu založenou na biblickém Zjevení, obohacenou o odkaz klasické tradice a o úvahy o lidské osobě, které jsou přítomny v různých kulturách.“

Konec ideologií a profánního humanismu

František cituje Pavla VI. Bylo to na konci roku 1965, ke konci Druhého vatikánského koncilu, kdy papež Montini vyzval lidstvo, které svým sekulárním humanismem zpochybňovalo křesťanskou vizi a zůstávalo uzavřené transcendenci, "aby uznalo náš nový humanismus". Od té doby uplynulo skoro 60 let, ale vzpomínka na sekulární humanismus zůstala:

„V naší době poznamenané koncem ideologií se zdá, že je zapomenut, že je pohřben před novými změnami, které přinesla počítačová revoluce a neuvěřitelný rozvoj věd, který nás nutí znovu přemýšlet o tom, co je člověk. Otázka humanismu vychází z této otázky: Co je člověk, lidská bytost?“

Vodítka v Gaudium et spes

V tomto okamžiku, který František definuje jako "tekutý nebo plynný" a podněcovaný "proměnlivostí současné kulturní vize", zůstává odkazem koncilní konstituce Gaudium et spes, která naznačuje, kolik toho má církev světu ještě dát, a která "ukládá s důvěrou a odvahou rozpoznat a zhodnotit intelektuální, duchovní a materiální výdobytky, které se od té doby objevily v různých oblastech lidského poznání":

Dnes probíhá revoluce - ano, revoluce -, která se dotýká základních rysů lidské existence a vyžaduje tvůrčí úsilí v myšlení a jednání. Obojí. Způsoby chápání lidského početí, zrození a smrti se strukturálně mění. Zpochybňuje se specifičnost člověka v celém stvoření, jeho jedinečnost ve vztahu k ostatním živočichům, a dokonce i jeho vztah ke strojům.“

Člověk jako služebník života

František znovu zdůrazňuje, že je načase přemýšlet "o přítomnosti člověka ve světě ve světle humanistické tradice: jako služebníka života, a ne jeho pána, jako tvůrce společného dobra s hodnotami solidarity a soucitu". Vedle otázky o Bohu je tu tedy dnes další otázka, která se týká člověka a jeho identity:

„Písmo svaté nám nabízí základní souřadnice k nastínění antropologie člověka v jeho vztahu k Bohu, ve složitosti vztahů mezi mužem a ženou a ve spojení s časem a prostorem, v němž žije.“

Spojení "antické a biblické moudrosti zůstává stále plodným paradigmatem". Biblický a klasický humanismus však dnes musí být otevřený tomu, co mohou dát jiné kultury a jiné humanistické tradice. To vše, uzavírá papež, se stává "nejlepším prostředkem k řešení znepokojivých otázek o budoucnosti lidstva", neboť svět dnes více než kdy jindy "potřebuje znovu objevit význam a hodnotu člověka ve vztahu k výzvám, kterým čelí".

Zdroj: Vatican News, česká sekce

Autor článku:
TS ČBK

Související články

Další aktuality

Úžas, služba, odvaha: Františkův program pro mladé lidi v Řecku

Poslední papežovo veřejné vystoupení v Řecku symbolicky patřilo budoucnosti této země, tedy jejím mladým lidem, nejenom rodilým Řekům, ale též potomkům zahraničních přistěhovalců, konkrétně pak zástupcům řecké katolické mládeže ze všech koutů této země a studentům katolické školy sv. Dionýsia na severním předměstí Athén. Tuto instituci původně spravovaly voršilky, působící v Řecku od sedmnáctého století (1670), avšak před několika lety (2017) ji svěřily do výchovné misie školských bratří.
06.12.2021

Odpověď arcibiskupa Graubnera na veřejný dopis časopisu Te Deum o vakcinaci

Přinášíme odpověď arcibiskupa Jana Graubnera, předsedy ČBK, na otevřený dopis časopisu Te Deum ohledně výzvy předsedy ČBK k očkování proti nemoci covid-19.
06.12.2021

Nelze mlčet k situaci či ji ignorovat

Přinášíme text apelu Rady Iustitia et Pax v souvislosti s uprchlickou krizí na hranicích Polska a Běloruska.
06.12.2021

Přímé přenosy bohoslužeb od 6. do 12. prosince 2021

Všem, kdo se nemohou zúčastnit mše svaté v kostele, nabízíme přehled bohoslužeb vysílaných během následujících dní přímým přenosem v Televizi Noe a Radiu Proglas.
06.12.2021

Papež v Athénách: Konverze nám pomáhá překonat existenciální pouště

Papež František předsedal mši svaté v řeckých Athénách a vybídl řecké katolíky, aby zůstali v naději navzdory „existenciálním pouštím“ našich životů, protože Pán je tu vždy, aby zaplnil naši prázdnotu, pokud mu uvolníme místo.
05.12.2021