Obsah
Obsah
Portál
Přihlásit se
2. 12. 2021, 14.00
Papež František dnes v jedenáct hodin dopoledne zahájil 35. mezinárodní apoštolskou cestu svého pontifikátu, která jej v příštích dnech zavede na ostrov Kypr, kde se jeho poslední veřejné vystoupení plánuje na pátek odpoledne, a do Řecka, odkud se vrátí zpět do Vatikánu v pondělí 6. prosince po poledni. Čtyřdenní Františkova pouť se vyznačuje dvěma hlavními tématy – jednotou křesťanů a přijetím migrantů.
Jedná se o papežovu třetí mezinárodní cestu v letošním roce, po jeho březnové historické návštěvě Iráku a zářijové pouti do Budapešti a na Slovensko. Během následujících čtyř dnů urazí téměř pětaosmdesátiletý papež více než čtyři a půl tisíce kilometrů (4 643 km) a pronese jedenáct veřejných proslovů – kromě devíti promluv to budou dvě homilie a modlitba Anděl Páně. Papež se do obou zmíněných zemí vydává v misionářských stopách svatých Barnabáše a Pavla – hlasatelů evangelia na Kypru, kam společně dopluli v roce 46, i v Řecku během několika Pavlových cest i dlouhodobých pobytů.
Jak papež zdůraznil při středeční generální audienci, přeje si „navštívit milované národy obou těchto zemí, které mají bohatou historii, duchovnost a civilizaci. Bude to cesta k pramenům apoštolské víry a bratrství mezi křesťany různých vyznání“, prohlásil František a s poukazem na plánovanou zastávku v přijímacím a identifikačním středisku pro uprchlíky na ostrově Lesbos dodal, že „bude mít příležitost přiblížit se lidstvu zraněnému v těle mnoha migrantů, kteří hledají naději“. Petrův nástupce požádal věřící, aby jej doprovázeli svými modlitbami, a sám apoštolskou cestu v předvečer odjezdu svěřil do rukou Matky Boží v římské bazilice Santa Maria Maggiore. Jeho tichá a usebraná modlitba před tamní mariánskou ikonou Salus Populi Romani se již stala tradicí.
Motto první etapy papežské cesty na Kypru zní „Utěšuj nás ve víře“ – inspiruje se totiž jménem sv. Barnabáše, které může znamenat „syn útěchy“ – a jeho záměrem je naznačit důležitost vzájemné útěchy a povzbuzení na tomto ostrově, který prožil řadu neklidných století. Kyperské dějiny poznamenala nejprve osmanská a poté britská nadvláda a nakonec turecká invaze, kterou dodnes připomíná tzv. Zelená linie a dělící plot, přetínající Nikósii od severozápadu k jihozápadu, což z ní činí jediné hlavní město na světě, které je stále rozděleno na dvě samostatné části: jižní, hlavní město Kyperské republiky, a severní, hlavní město Severokyperské turecké republiky, kterou uznává pouze Ankara. Navzdory této složité realitě prohlásil Benedikt XVI., který tento ostrov navštívil v červnu 2010, že „Kypr může hrát zvláštní roli při podpoře dialogu a spolupráce. Cesta, po níž se tento ostrov vydal, je totiž jednou z těch, na které mezinárodní společenství hledí s velkým zájmem a nadějí“, prohlásil tehdejší papež.
V obou zemích se papež František setká s představiteli místních pravoslavných církví. V pátek 3. prosince dopoledne vykoná papež zdvořilostní návštěvu na pravoslavném arcibiskupství v Nikósii, kde sídlí Chrysostomos II., současný nejvyšší představitel kyperské pravoslavné církve. Poté bude následovat setkání se svatým synodem této samosprávné církve, která čítá zhruba půl milionu věřících, v nikosijské pravoslavné katedrále. O den později, v sobotu 4. prosince, papeže přivítá Ieronymos II., arcibiskup athénský a celého Řecka. Rozhovory s oběma pravoslavnými arcibiskupy se uskuteční „ve jménu Pána pokoje“, jak papež František vysvětlil ve videoposelství před apoštolskou cestou, ve znamení „synodální milosti, apoštolského bratrství a veliké úcty“.
Kyperská katolická církev se dnes skládá především z věřících latinského obřadu, kterých je 38 000 (4,47 %), maronitů (1,5 %) a malé arménské katolické komunity (0,3 %). Naproti tomu v Řecku je 133 000 katolíků na téměř 11 milionů obyvatel (1,2 %). Z nich je méně než polovina rodilých Řeků; v posledních desetiletích se totiž výrazně zvýšila přítomnost katolíků cizího původu, kteří se usadili v této zemi. K nim je třeba připočítat několik tisíc pracujících přistěhovalců s povolením k dočasnému pobytu a žadatelů o azyl. V obou zemích se tedy papež setká pouze s „malým katolickým stádcem“, jemuž předá povzbuzení celé katolické církve.
Stejně jako při jiných Františkových cestách zakončí 35. pouť jeho pontifikátu setkání s mladými lidmi. Dopoledne 6. prosince, těsně před odjezdem do Itálie, papež pozdraví řeckou mládež v kostele sv. Dionýsia, který spravují athénské voršilky. František vyslechne nejen svědectví mladých Řeků, ale též se setká s příchozími ze zemí zmítaných dlouhodobými válečnými konflikty, kupříkladu Sýrie. Skutečnost, že poslední významnou událostí právě započaté papežské cesty bude setkání s mladými generacemi, má být podle organizátorů návštěvy silným poselstvím o obnově nejen pro Řecko, ale i pro celý svět.
Papež se vydává ke kořenům Evropy, do dvou zemí s klasickou a starobylou křesťanskou kulturou, které dnes přijímají tisíce migrantů. Toto význačné téma nadcházející cesty se objevuje ve dvou klíčových momentech programu: V pátek odpoledne se František ve farním kostele Sv. Kříže v Nikósii zúčastní ekumenické modlitby s migranty. V neděli navštíví ostrov Lesbos, aby pozdravil uprchlíky ubytované v tamním Přijímacím a identifikačním středisku. Papež na tento ostrov zavítal již 16. dubna 2016, aby vyhledal uprchlíky v táboře Moria. Z této návštěvy odcestovalo papežským speciálem spolu s Františkem dvanáct syrských uprchlíků. Některé z nich papež pozdravil dnes dopoledne před odjezdem z vatikánského Domu svaté Marty. Spolu s nimi za doprovodu papežského almužníka, kard. Konráda Krajewského, Františka vyhledali další migranti, kteří nyní žijí v Itálii a pocházejí ze Sýrie, Konga, Somálska a Afghánistánu. V minulých letech prošli táborem na Lesbu a do Itálie přijeli díky komunitě Sant'Egidio. S dalšími uprchlíky se pak papež potkal na římském letišti Fiumicino, kde se ve farnosti Panny Marie Andělské pomodlil před soškou Matky Boží z Loreta.
Motto řecké části cesty pochází z poselství Svatého otce k 36. Světovému dni mládeže: „Otevřme se Božím překvapením, protože On chce, aby na naší cestě zazářilo jeho světlo“. V době, kdy Řecko strádá důsledky pandemie a nedávné finanční krize, tato věta vyjadřuje naději, že papežova návštěva vnese paprsek světla do budoucnosti Řecka, země s hluboce zakořeněnou vírou a zářivou minulostí, vysvětlují organizátoři papežské cesty. Po vážné státní hospodářské krizi, která začala v roce 2009, se ekonomická situace v Řecku zhoršila natolik, že se tato země musela třikrát uchýlit k mezinárodnímu záchrannému plánu. V roce 2018 se objevily určité známky oživení, ale krátce poté stav opět zvrátila pandemie Covidu-19. Ke dnešku má řecký národ více než 924 000 infikovaných a téměř 18 000 úmrtí, nemluvě o škodách v důležitých odvětvích, jakými jsou cestovní ruch a loďařský průmysl. V loňském roce klesl HDP o 8,2 % a veřejný dluh se vyšplhal na více než 200 %, což je nejvíce v Evropské unii.
Zdroj: Vatican News
Tisk
