Papež v Řecku: Obnovené lidstvo respektuje život, projevuje zájem o druhé a o stvoření

Papež František na začátku své apoštolské cesty do Řecka promluvil k řeckým státním představitelům, vedoucím osobnostem a diplomatickému sboru a vyzval evropské lídry, aby usilovali o novou lidskost, která respektuje život jako právo.
Publikováno: 4. 12. 2021 14:15

Papež v sobotu ráno odletěl z kyperského hlavního města Nikósie do Atén na druhou etapu 35. zahraniční apoštolské cesty svého pontifikátu, která se koná od 2. do 6. prosince. Řecký ministr zahraničních věcí Nikos Dendias přivítal papeže na aténském letišti, kde mu děti na uvítanou předaly květiny. Po prezentaci delegací obou stran odjel do asi 30 kilometrů vzdáleného prezidentského paláce v Aténách, kde ho přivítala prezidentka Katerina Sakellaropoulou. Tam po soukromém setkání s premiérem Kyriakosem Mitsotakisem promluvil k představitelům země, občanské společnosti a diplomatickému sboru.

Transcendentní a lidský rozměr

"Bez Atén a bez Řecka by Evropa a svět nebyly tím, čím jsou. Byly by méně moudré, méně šťastné," řekl papež a připomněl dávnou minulost země s Aténami jako kolébkou řecké civilizace.

Akropole a hory Olymp a Athos ukazují vysoko k Bohu, neboť potřebujeme transcendenci, abychom byli skutečně lidmi, poznamenal papež František. Evangelia byla napsána v řečtině, jazyce lidské moudrosti, která se stala hlasem božské Moudrosti, dodal.

Demokracie, politika a společné dobro

Papež řekl, že náš pohled by měl směřovat nejen k tomu, co je nahoře, ale také k druhým, a že okolní moře nám připomíná povolání Řecka být mostem spojujícím různé národy. V Aténách se zrodil pojem občana a demokracie, která dala vzniknout dnešní Evropské unii a snu o míru a bratrství, který představuje pro tolik národů.

Demokracie vyžaduje účast a zapojení všech, přesto, poznamenal papež, dnes v Evropě i jinde "dochází k ústupu od demokracie", k němuž vede autoritářství a populismus.

Politika by podle něj měla být uměním společného dobra, které by mělo upřednostňovat slabší vrstvy společnosti. Spíše než doleva nebo doprava by se politika měla posunout vpřed směrem k sociální spravedlnosti, od stranictví k participaci, od závazku podporovat pouze svou stranu k aktivnímu zapojení ve prospěch všech.

To by mělo být motivací k opatřením v oblastech, jako je klima, pandemie, společný trh a především rozsáhlé formy chudoby. Politika to potřebuje, aby upřednostnila společné potřeby před soukromými zájmy a přílišnými nacionalistickými požadavky.

Změna klimatu a péče o stvoření

Papež František pak čerpal poučení z olivovníku, který spojuje různé země kolem Středozemního moře. V posledních letech tyto stromy spalují požáry, které jsou často způsobeny nepříznivými povětrnostními podmínkami vyvolanými zase klimatickými změnami. Přesto byla olivová ratolest, kterou v Bibli po potopě přinesla holubice zpět Noemovi, symbolem obnovy, síly začít znovu změnou způsobu života, obnovením správného vztahu ke Stvořiteli, ostatním tvorům a celému stvoření.

Papež vyjádřil naději, že závazky přijaté v boji proti klimatickým změnám budou plněji sdíleny a vážně realizovány v praxi, aby děti opět nemusely platit za pokrytectví svých rodičů.

Migranti

Ve Písmu svatém je olivovník spojen také s výzvou ke společenství, zejména s ohledem na ty, kteří nepatří k vlastnímu národu. Pátá kniha Mojžíšova nabádá, aby se při sklizni ponechávaly na olivovníku některé plody pro ostatní.

Řecko bylo svědkem příchodu migrantů na některé ze svých ostrovů, což prohloubilo potíže po hospodářské krizi. Přesto, litoval papež, Evropa stále váhá a EU často propadá formám nacionalistického sobectví, místo aby byla motorem solidarity, a občas se jeví jako zablokovaná a nekoordinovaná. Otázka migrace vedla k roztržkám mezi jihem a severem.

Papež vybídl ke globálnímu, komunitárnímu pohledu na problematiku migrace a vyzval k věnování pozornosti těm, kteří to nejvíce potřebují, aby tito migranti byli úměrně možnostem každé země přijímáni, chráněni, podporováni a integrováni při plném respektování jejich lidských práv a důstojnosti.

Solidarita uprostřed utrpení

Utrpení nás spojuje, řekl papež. Vědomí, že jsme všichni součástí stejného křehkého lidstva, nám pomůže budovat integrovanější a mírumilovnější budoucnost. Pandemie nás přiměla znovu objevit vlastní slabost a potřebu druhých.

Uprostřed velkého strádání, poznamenal, došlo také k pozoruhodnému růstu solidarity, k němuž místní katolická církev ráda nadále přispívá v přesvědčení, že představuje přínos, který se neztratí, až bouře postupně odezní.

Život a smrt

Papež František se dotkl také otázek života a smrti. Připomněl, že část Hippokratovy přísahy ze starověkého Řecka, považovaného za "otce medicíny", lze aplikovat i na naši dobu, a to ohledně života, zejména nenarozených dětí.

"Právo všech na péči a léčbu," řekl Svatý otec, "musí být vždy respektováno, aby ti nejzranitelnější, zejména staří lidé, nebyli nikdy odvrženi".

"Život je totiž právo, ne smrt. Smrt je třeba přijímat, ne ji podávat," zdůraznil.

Papež František v závěru svého projevu povzbudil autority, aby Řecko vedly cestou otevřenosti, inkluze a spravedlnosti. Popřál Aténám, aby v nich i nadále zaznívalo poselství pozvedat svůj pohled vzhůru a k druhým, aby demokracie byla odpovědí na autoritářství a aby individualismus a lhostejnost byly překonány zájmem o druhé, o chudé a o stvoření.

"To jsou nezbytné základy obnovené humanity, kterou naše doba a naše Evropa potřebuje," zakončil papež František svůj projev k civilním autoritám v aténském prezidentském paláci.

Zdroj: Vatican News, česká sekce

Autor článku:
Tereza Myslilová

Související články

Další aktuality

Apel pro Evropu k situaci na Ukrajině

Předsednictvo Rady evropských biskupských konferencí (CCEE), oslovuje biskupy evropského kontinentu v tomto dramatickém okamžiku napětí kolem Ukrajiny, chce vyjádřit svou blízkost církvím na Ukrajině a všem jejím lidem. Vyzývá mezinárodní společenství, aby zemi nabídlo svou podporu v souvislosti s nebezpečím ruské vojenské ofenzívy.
22.01.2022

Nový zpravodajský web pod hlavičkou Cirkev.cz

ČBK spustila 21. ledna 2022 zkušební verzi nového zpravodajského webu zpravy.cirkev.cz, který nabídne více zpráv a článků z církevního prostředí, a to nejen z oficiálních zdrojů ČBK a diecézí, ale i z dalších církevních médií a zdrojů doma a ve světě. Zpravodajství o dění v církvi se dnešním dnem z webu cirkev.cz nově přesouvá jen na tento web.
21.01.2022

Únorové číslo časopisu IN! - dívčí svět

Únor je čas, kdy našim čtenářkám začínají jarní prázdniny. A co by to bylo za prázdniny bez zajímavých, poučných a vtipných článků v IN!?
21.01.2022

130. plenární zasedání se uskuteční v Praze

Ve dnech 25. - 26. ledna 2022 se v prostorách Arcibiskupství pražského uskuteční 130. plenární zasedání ČBK. V pondělí odpoledne bude samotnému jednání předcházet pracovní setkání členů ČBK s vyššími řeholními představenými a ekumenická bohoslužba, které bude od 18.00 hodin v kostele sv. Vojtěcha v Praze - Dejvicích předsedat arcibiskup Jan Graubner, předseda ČBK.
20.01.2022

Další krok k prohlášení sv. Ireneje z Lyonu učitelem církve

Kardinál Marcello Semeraro, prefekt Kongregace pro svatořečení, přednesl papeži návrh na započtení sv. Ireneje z Lyonu mezi učitele církve. Během téže audience František rovněž schválil vydání tří dekretů o heroických ctnostech.
20.01.2022