Requiem za Václava Havla

Zádušní mši svatou za prvního polistopadového prezidenta Václava Havla bude při příležitosti 10. výročí jeho úmrtí 18. prosince v 11.00 sloužit ve svatovítské katedrále jeho někdejší spoluvězeň kardinál Dominik Duka, arcibiskup pražský a primas český. Zváni jsou všichni, je ale třeba pamatovat na epidemiologická opatření. Bohoslužbu bude možné sledovat živě i na programu ČT2 nebo na webu www.katedrala.tv.
Publikováno: 14. 12. 2021 11:30

Václav Havel (* 5. října 1936 v Praze) byl spisovatel a dramatik, jeden z prvních mluvčích Charty 77, vůdčí osobnost politických změn v listopadu 1989, poslední prezident Československa a první prezident České republiky

Václav Havel vyrůstal ve známé pražské podnikatelsko-intelektuálské rodině, spjaté s českým kulturním a politickým děním dvacátých až čtyřicátých let. Tento fakt se stal důvodem, proč mu komunistická moc po ukončení povinné školní docházky v roce 1951 nedovolila dále studovat. V první polovině padesátých let proto nastoupil do čtyřletého učebního oboru chemický laborant a zároveň večerně vystudoval gymnázium (ukončil ho v roce 1954). Z kádrových důvodů nebyl přijat na žádnou z vysokých škol humanitního směru, a proto se rozhodl studovat na škole technické. Ekonomickou fakultu Českého vysokého učení technického ale po dvou letech opustil.

Po potlačení Pražského jara obsazením Československa vojsky Varšavské smlouvy, vystupoval Václav Havel proti politické represi, příznačné pro léta komunistické normalizace. V roce 1975 napsal otevřený dopis prezidentu Husákovi, v němž upozornil na nahromaděné rozpory v československé společnosti. Vyvrcholením jeho činnosti však bylo v lednu 1977 publikování Charty 77, textu, který propůjčil název i charakter hnutí protestující části československých občanů. Václav Havel byl jedním ze zakladatelů této iniciativy a jedním z jejích prvních tří mluvčích. V dubnu 1979 se stal spoluzakladatelem Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Za své občanské postoje byl celkem třikrát uvězněn a ve vězení strávil téměř pět let.

V druhé polovině osmdesátých let, v čase navazování dialogu mezi Sovětským svazem a západními demokraciemi, byl i v československé společnosti patrný nárůst otevřené nespokojenosti s vedením státu. Občané byli stále méně ochotni přijímat represivní politiku komunistického režimu, a zatímco Chartu 77 podepsalo původně pouze několik set lidí, k petici Několik vět, jejímž spoluautorem byl i Václav Havel, se v roce 1989 již přihlásily desetitisíce občanů.

Počátkem zásadních společenských změn se stala poklidná manifestace studentů 17. listopadu 1989, ve výroční den uzavření českých vysokých škol nacisty, kterou komunistický režim tvrdě potlačil policejním zásahem na Národní třídě v Praze. Do čela následného občanského vystoupení se postavili studenti a umělci. Na setkání v Činoherním klubu 19.listopadu bylo ustaveno Občanské fórum, na jehož půdě se sjednotili jednotlivci i skupiny, kteří usilovali o zásadní politické změny v Československu. Václav Havel se od počátku stal jeho vedoucím představitelem. Společenský pohyb pak vyvrcholil 29.prosince 1989, kdy byl jako kandidát Občanského fóra zvolen Federálním shromážděním československým prezidentem. Ve své inaugurační řeči slíbil přivést zemi ke svobodným volbám, což v létě 1990 splnil. Podruhé jej do funkce prezidenta republiky zvolilo již nové Federální shromáždění 5.července 1990.

Václav Havel si svými postoji v letech totality získal postavení uznávané morální autority. Hloubkou názorů na problémy soudobé civilizace a promyšleností jejich formulací se stal i v nové ústavní funkci respektovanou osobností, mezi politiky ojedinělou.

Během druhého funkčního období v úřadu prezidenta České a Slovenské Federativní republiky však narůstaly rozpory mezi českou a slovenskou politickou reprezentací v názorech na budoucí státoprávní uspořádání. Václav Havel byl jednoznačným zastáncem společného federativního státu Čechů a Slováků a v tomto směru uplatňoval i svůj politický vliv. Po červnových parlamentních volbách v roce 1992 se ale rozhodující politické síly ve společnosti již nedokázaly shodnout na funkční podobě federace a rozpory českých a slovenských politiků se staly hlavním důvodem, že při volbě prezidenta dne 3. července 1992 již Václav Havel dostatek poslaneckých hlasů nezískal. Podle zákona ještě dočasně zůstával prezidentem i po této neúspěšné volbě. Z funkce prezidenta České a Slovenské Federativní republiky odstoupil dne 20. července 1992 s odůvodněním, že nemůže nadále plnit závazky vyplývající ze slibu věrnosti federativní republice způsobem, který by byl v souladu s jeho založením, přesvědčením a svědomím.

Po opuštění úřadu ustoupil na několik měsíců z veřejného života. V polovině listopadu 1992, v době politického směřování k samostatnému českému státu, potvrdil, že se chce ucházet o funkci prezidenta republiky. Oficiální návrh jeho kandidatury podaly 18. ledna 1993 čtyři poslanecké kluby vládní koalice. Dne 26. ledna 1993 zvolila Poslanecká sněmovna Václava Havla prvním prezidentem samostatné České republiky.

V obtížné vnitropolitické situaci byl Václav Havel 20.ledna 1998 opětovně oběma parlamentními komorami zvolen prezidentem republiky. Poslední prezidentský mandát ukončil 2. února 2003 a od 3. února je Václav Havel bez jakékoli politické funkce.

Za své literární dílo, za smýšlení a celoživotní úsilí o dodržování lidských práv, obdržel Václav Havel řadu státních vyznamenání, mezinárodních cen a čestných doktorátů.

Po těžkých nemocech zemřel Václav Havel 18. prosince 2011 ve věku 75 let. 

Státní pohřeb Václava Havla, posledního československého a prvního českého prezidenta, proběhl v pátek 23. prosince 2011 od 12 hodin v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha za účasti mnoha významných hostů z domova i zahraničí. Hlavním celebrantem bohoslužby byl arcibiskup pražský a primas český Dominik Duka za účasti mnoha dalších koncelebrantů, mezi kterými byli emeritní arcibiskup pražský Miloslav kardinál Vlk, bývalý apoštolský nuncius v Praze Giovanni kardinál Coppa, apoštolský exarcha řeckokatolické církve Ladislav Hučko a pomocný biskup pražský Václav Malý. Kardinál Coppa před zahájením mše přečetl soustrastné poselství papeže Benedikta XVI. Obřadu se zúčastnili i zástupci mnoha řeholních řádů. Chléb a víno pro svaté přijímání přinášely sestry boromejky, které o Václava Havla v posledních měsících před jeho smrtí pečovaly. 

(Zdroj životopisu: vaclavhavel.cz)

Autor článku:
Monika Klimentová

Související články

Další aktuality

Před 13 lety navštívil Českou republiku Benedikt XVI.

Ve dnech 26. - 28. září 2009 navštívil Českou republiku papež Benedikt XVI. při své 13. apoštolské cestě. Zavítal sem jako teprve druhý papež v historii.
27.09.2022

Signály Awards 2022: Na sítích s Bohem

Podzim už klepe na dveře a přináší s sebou spoustu zajímavých akcí. Jednu z nich pořádá přímo web signály.cz - nedávno byly totiž spuštěny nominace do třetího ročníku ankety Signály Awards. Co to je a na co se letos můžeme těšit nám řekne moderátorka předchozích ročníků, Kateřina Sedláčková.
27.09.2022

Godzone tour 2022 startuje v Praze a v Ostravě už v říjnu!

Česká republika bude mít příležitost zažít evangelizační turné projektu Godzone letos o měsíc dřív, a to v Praze 24. října a v Ostravě 25. října. Celá tour následně pokračuje na Slovensku až do 29. října. Organizátoři této tour chtějí společně s vedoucími různých společenství sdělit Česku a Slovensku aktuální odkaz: Nevzdávej To!
27.09.2022

Evropští biskupové budou slavit společnou mši za Evropu

Bohoslužbu pořádá Komise biskupských konferencí Evropské unie (COMECE). V Bruselu se při ní u jednoho oltáře sejdou biskupští zástupci všech členských zemí.
22.09.2022

Křížová cesta s oběťmi sexuálního zneužívání

Pomodleme se tuto křížovou cestu za oběti sexuálního zneužívání v církvi i mimo ni. Nesme je při této modlitbě všechny ve své mysli i srdci.
22.09.2022